Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl kandidovat v prezidentských volbách v březnu 2024, což by ho udrželo u moci nejméně do roku 2030. Tuto informaci potvrdilo pět zdrojů obeznámených s děním v Kremlu, kteří hovořili s agenturou Reuters pod podmínkou anonymity.
Putin, který je v prezidentské funkci déle než kterýkoli jiný ruský vládce od dob Josefa Stalina, se snaží posílit podporu svého jádra v bezpečnostních složkách, ozbrojených silách a také u regionálních voličů mimo Moskvu. Ruské výdaje na obranu a zbrojení prudce vzrostly a Putin v posledních měsících absolvoval řadu veřejných vystoupení.
⚡️#Putin has decided to run in the presidential elections scheduled for March 2024, which will allow him to remain in power until at least 2030, Reuters reported. pic.twitter.com/Bx4IcKEUU2
— KyivPost (@KyivPost) November 6, 2023
Podle diplomatů neexistuje žádný soupeř, který by mohl ohrozit Putinovy šance u volebních uren. Putin se těší podpoře osmdesáti procent obyvatel, může se spolehnout na podporu státního aparátu i státních médií a proti jeho dalšímu vládnutí neexistuje téměř žádná opozice z řad veřejnosti.
Putin však čelí nejvážnějším výzvám, jakým čelil kterýkoli šéf Kremlu od dob Michaila Gorbačova. Kremlem rozpoutaná válka na Ukrajině vyvolala největší konfrontaci se Západem od kubánské krize v roce 1962 a následné západní sankce způsobily ruské ekonomice největší vnější šok za poslední desetiletí.
Největší přímé ohrožení Putinovy další vlády ale přišlo v červnu s pučem šéfa Wagnerova uskupení Jevgenije Prigožina. Putin od té doby využívá ministerstvo obrany a Národní gardu k rozšíření kontroly svých spojenců nad zbytky Wagnerova uskupení.
Podle agentury Reuters někteří Rusové válku považují za zlom postsovětského Ruska. Podle vězněného ruského opozičníka Alexeje Navalného Putin zavedl Rusko do strategické slepé uličky vedoucí ke zkáze a vybudoval křehký systém „zkorumpovaných patolízalů“, který nakonec odkáže spíše chaos než stabilitu.
