0.6 C
Czech
Pondělí 29. prosince 2025
Válka na UkrajiněPutin označil v hovoru se Scholzem útoky na ukrajinskou energetiku jako vynucené

Putin označil v hovoru se Scholzem útoky na ukrajinskou energetiku jako vynucené

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil v telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem, že raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou „vynucená a nevyhnutelná“ reakce na provokace Ukrajiny. Šéf Kremlu dále označil západní podporu Kyjevu za „destruktivní“ a vyzval Berlín, aby přehodnotil svůj přístup. Vyplývá to z dnešního prohlášení, které k telefonátu státníků vydal Kreml. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února.

Putin si podle prohlášení Scholzovi stěžoval na „destruktivní“ linii západních států, včetně Německa, které „pumpují zbraně kyjevskému režimu“ a cvičí ukrajinskou armádu. „To vše, stejně jako rozsáhlá politická a finanční podpora Ukrajiny, vede Kyjev k tomu, že zcela odmítá myšlenku jakýchkoliv jednání,“ píše se v prohlášení k telefonátu mezi Putinem a Scholzem. Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny.

Šéf Kremlu podle prohlášení také tvrdil, že ruské ozbrojené síly se dlouho „zdržovaly“ útoků na některé cíle na Ukrajině, ale stala se „vynucenou a nevyhnutelnou reakcí na provokativní útoky Kyjeva proti ruské civilní infrastruktuře.“ Zmínil přitom Kerčský most, který spojuje ruskou pevninu s ukrajinským poloostrovem Krym, jenž Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.

Stavbu poničil mohutný výbuch na začátku října, což ztížilo pohyb a zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny. Moskva z exploze obvinila ukrajinské tajné služby a výrazně zintenzivnila vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Kyjev oficiálně zodpovědnost za čin odmítá.

Putin dále řekl, že je zapotřebí transparentně vyšetřit okolnosti útoků na plynovody Nord Stream, přičemž vyšetřování by se podle něj měli účastnit i Rusové. Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev. Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.

Agentura TASS poznamenala, že Scholz s Putinem předtím hovořil naposledy 13. září.

Reklama

Doporučujeme

Trump a Netanjahu budou na Floridě jednat o Gaze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes bude jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, přičemž hlavním bodem jejich schůzky bude situace v Pásmu Gazy a otázka přechodu do druhé fáze tamního příměří. Dalšími tématy jejich jednání by měly být také záležitosti týkající se Íránu, Sýrie a libanonského militantního hnutí Hizballáh, napsala agentura AFP. Dnešní schůzka obou státníků bude již pátou ve Spojených státech od Trumpova návratu do Bílého domu letos v lednu. Trump se s Netanjahuem setkal také při říjnové návštěvě Izraele, kdy promluvil v Knesetu.

Thajsko obvinilo Kambodžu z porušení nedávno uzavřeného příměří

Thajsko dnes obvinilo Kambodžu z porušení příměří, které obě země uzavřely v sobotu. Informuje o tom agentura AFP. Podle Bangkoku totiž přeletělo nad thajským územím více než 250 dronů. Přeshraniční boje, které nanovo propukly v prosinci, si vyžádaly přes 40 obětí.

KOMENTÁŘ: Zlato a Nvidia? Na seznamu nejlepších investic roku 2025 najdete jiné dravce

Investiční trhy nám letos ukázaly, že pod oním zprofanovaným svícnem opravdu bývá tma. Hodně se mluvilo o Nvidii, Googlu nebo Amazonu, z AI boomu ale ve skutečnosti nejvíc těžil někdo jiný. Stejně tak ostře sledovanému zlatu nakonec ukázal záda jeho stříbrný bratr.

Čína zahájila vojenské cvičení u Tchaj-wanu a varuje před vnějším zásahem

Čína dnes varovala spojence Tchaj-wanu před vměšováním v souvislosti s vojenským cvičením, které zahájila u ostrova, jejž považuje za svou vzbouřenou provincii. Informovala o tom agentura AFP. Tchajwanský premiér Čuo Žung-taj cvičení s ostrými náboji podle agentury Reuters odsoudil a vyzval Peking k jeho ukončení.

Drahé kovy po rekordech zlevňují, stříbro spadlo pod 80 dolarů

Drahé kovy v pondělí ustoupily z extrémních hodnot. Stříbro se po krátkém průlomu nad 80 dolarů za unci propadlo výrazně níž a zlato kleslo od pátečních rekordů, protože investoři začali vybírat zisky.

Mírový plán počítá s bezpečnostními zárukami USA na dobu 15 let, uvedl Zelenskyj

Chystaný mírový plán podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského počítá s americkými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu na dobu 15 let. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž Zelenskyj amerického prezidenta Donalda Trumpa požádal o bezpečnostní záruky až na 50 let. Ukrajinský prezident v online rozhovoru s novináři také vyjádřil názor, že mírový plán by měly podepsat Ukrajina, USA, Rusko i Evropa.

Tóthova MMA premiéra v Oktagonu trvala 79 vteřin

Pavel Tóth vstoupil do profesionálního MMA před zaplněnou O2 arenou a okamžitě narazil. Ondřej Raška ho ukončil tvrdou sérií úderů v prvním kole, přesto Tóth po zápase mluvil o vítězném pocitu a zážitku, na který jen tak nezapomene.

Otec vystopoval unesenou dceru díky poloze telefonu

Patnáctiletou dívku v Texasu podle úřadů unesl muž s nožem, když na Štědrý den venčila psa na předměstí Porter u Houstonu. Domů se nevrátila v čase, kdy ji rodiče čekali, a rodina proto zalarmovala policii.

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou hospodářskou pomoc ve výši 2,5 miliardy amerických dolarů (zhruba 51 miliard Kč). Uvedl to kanadský premiér Mark Carney, který se dnes sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jenž se v zemi zastavil před návštěvou Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Ukrajinský prezident dnes rovněž telefonicky hovořil s evropskými lídry, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen následně uvedla, že společným cílem je trvalý mír a územní celistvost Ukrajiny.

Přes milion domácností v Kyjevě a okolí má po ruských útocích opět elektřinu

Ukrajinská elektrárenská společnost DTEK dnes oznámila obnovení dodávek elektřiny téměř 748.000 domácnostem v Kyjevě a 347.000 domácnostem v okolí poté, co se tam kvůli sobotním ruským vzdušným útokům potýkalo s nouzovými odstávkami přes milion odběratelů, píše agentura Reuters. Ruské ministerstvo obrany dnes na platformě Telegram uvedlo, že ruská vojska se zmocnila šesti obcí na východě Ukrajiny. Ukrajinská armáda oznámila, že při nočním dronovém útoku zasáhla ropnou rafinerii v ruské Syzrani.

Lavrov: Evropská vojska na Ukrajině by byla legitimním cílem pro ruskou armádu

Pokud Evropa nasadí vojenské síly na Ukrajině v rámci takzvané koalice ochotných, stanou se legitimním cílem pro ruskou armádu, řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie vzkázal evropským zemím, že se nemusejí obávat toho, že Rusko na některou z nich zaútočí. Pokud však někdo zaútočí na Rusko, bude mu zasažena devastující rána, řekl Lavrov. Koalice ochotných je označení pro evropské země podporující Ukrajinu v konfliktu s Ruskem, které svého menšího souseda napadlo v roce 2022.

Zemřela Brigitte Bardot, sexy ikona francouzského filmu

Brigitte Bardot zemřela v neděli ve věku 91 let, uvedla její nadace. Herečka se stala světovou ikonou už v padesátých letech, když prorazila filmem A Bůh stvořil ženu. V paměti diváků zůstává jako symbol svobody, provokace a neuhlazené energie, která tehdy na plátnech působila jako zjevení.

Myanmar volí uprostřed války a humanitární katastrofy

Občané Myanmaru se vydaly k volebním urnám. Země však momentálně čelí jedné z nejhorších krizí ve své moderní historii. Hlasování probíhá uprostřed vleklé občanské války, hlubokého hospodářského propadu a rozsáhlé humanitární katastrofy. Volby, první od vojenského převratu z roku 2021, už předem vyvolaly ostrou kritiku doma i v zahraničí.

Netanjahu hledá u Trumpa výhodu pro příští volby

Benjamin Netanjahu míří tento týden do Mar-a-Lago na jednání s Donaldem Trumpem. Vedle diplomacie jde i o domácí politiku. Izrael má řádně volit v říjnu 2026, jenže koalici mohou dřív rozložit spory kolem odvodů ultraortodoxních mužů i tlak na schválení rozpočtu do března 2026.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama