Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí Federální službě bezpečnosti (FSB) nařídil, aby posílila dohled nad ruskou společností a hranicemi země s cílem eliminovat domácí i zahraniční rizika. Informovaly o tom agentura Reuters a server Al-Džazíra.
V projevu před úterním Dnem bezpečnostních služeb, který se v Rusku hojně slaví, Putin uvedl, že „vznik nových hrozeb“ vede k větší potřebě rozsáhlejší zpravodajské činnosti.
„Musíme zintenzivnit práci prostřednictvím pohraničních služeb a FSB,“ řekl podle Reuters prezident Ruské federace. „Jakékoli pokusy o její (hranice) narušení musí být rychle a účinně zmařeny s využitím všech sil a prostředků, které máme k dispozici, včetně ‚mobilních akčních jednotek‘ a speciálních sil,“ pokračoval.
Amid the ongoing war in Ukraine, Russian President Vladimir Putin has ordered the Federal Security Service (FSB) to step up surveillance of Russian citizens as well as the country’s borders.@SaroyaHem tells you more
— WION (@WIONews) December 20, 2022
Watch more: https://t.co/AXC5qRuO3J pic.twitter.com/gnPicEshn8
Putin FSB nařídil, aby maximálně využila „operační, technický a personální potenciál“ k zpřísnění kontroly společnosti. Federální služba bezpečnosti, nástupce KGB ze sovětské éry, již v Rusku působí jako rozsáhlý sledovací a cenzurní aparát. Velká část bezpečnostních služeb se zapojila i do ruské invaze na Ukrajinu.
„Od kontrarozvědky, včetně vojenské rozvědky, se nyní vyžaduje maximální rozvaha a koncentrace sil,“ citovala Putina státní tisková agentura TASS. „Je třeba tvrdě potlačit akce zahraničních speciálních služeb, rychle identifikovat zrádce, špiony a sabotéry,“ pokračoval podle agentury ruský prezident.
FSB, v jejímž čele stojí Putinův spojenec Alexandr Bortnikov, rovněž zvýší dohled nad masovými shromážděními, strategickými objekty a energetickou infrastrukturou.
Od začátku války byly v Rusku demonstrace a projevy nesouhlasu potlačovány. V září bylo při protestech odsuzujících Putinovu mobilizaci zadrženo více než 1 300 osob, připomněla agentura Reuters.
Konec války v nedohlednu
Putinův komentář přišel v době, kdy ruské raketové útoky na Ukrajinu zesílily. Konec války, která probíhá desátý měsíc, je tak v nedohlednu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělním projevu k vedoucím představitelům několika zemí NATO nadále naléhal na spojence Ukrajiny, aby její armádě dodali více zbraní. „Ruská agrese může a musí selhat. A naším úkolem je to nyní urychlit,“ řekl lídrům NATO shromážděným v lotyšské Rize.
Ruská raketová palba se minulý týden znovu zaměřila na energetickou infrastrukturu. Zelenskyj v neděli pozdě večer v projevu uvedl, že přibližně devíti milionům obyvatel Ukrajiny byla dodávka elektřiny obnovena.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí obvinil Zelenského z „nepochopení vážnosti okamžiku a nedostatku zájmu o svůj lid“. V rozhovoru pro televizní kanál Belarus 1 v Minsku Lavrov rovněž ostře slovně zaútočil na Západ a na to, co označil za „hysterickou reakci“ na situaci na Ukrajině, informovala stanice Al-Džazíra. Invaze Moskvy zhatila „geopolitické hry Západu“, který chtěl z Ukrajiny udělat trvalou hrozbu pro Rusy, citovala ministra agentura TASS.
Při konfliktu na Ukrajině, největším v Evropě od druhé světové války, už zahynuly desítky tisíc lidí. Miliony Ukrajinců musely opustit své domovy a města se proměnila v ruiny.
Moskva svou invazi označuje jako „speciální vojenskou operaci“, jejímž cílem je denacifikace a demilitarizace sousední země. Kyjev a jeho spojenci na Západě ji popisují za nevyprovokovanou útočnou válku s cílem zabrat území.