EkonomikaPutin na summitu BRICS navrhl vznik nové obilné burzy

Putin na summitu BRICS navrhl vznik nové obilné burzy

Ruský prezident Vladimir Putin v úvodním proslovu k summitu rozvíjejících se ekonomik v Kazani BRICS navrhl vznik obilné burzy, která by mohla být později rozšířena na obchod s dalšími významnými komoditami. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva zase vyzval ke vzniku alternativních platebních metod mezi členy uskupení. Společná deklarace nicméně naznačuje, že účastnickým zemím se v této věci nepodařilo dosáhnout významného pokroku, uvedla agentura Reuters.

„Země BRICS patří mezi největší světové producenty obilnin, zeleniny a olejnin. S ohledem na to jsme navrhli vznik obilné burzy BRICS,“ řekl Putin světovým lídrům z uskupení, jehož členy jsou například Čína, Indie, Brazílie nebo Jihoafrická republika a je považováno za konkurenci skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.

Putin řekl, že burza „přispěje k vytváření spravedlivých a předvídatelných cenových indikátorů pro produkty a suroviny, vezme-li se v úvahu její zvláštní role v zajištění potravinové bezpečnosti“.

„Uskutečnění této iniciativy pomůže ochránit národní trhy před negativními vnějšími zásahy, spekulacemi a pokusy o vytvoření umělého nedostatku potravin,“ řekl Putin.

Oddělená platforma by podle šéfa Kremlu mohla vzniknout pro obchod s drahými kovy a diamanty. Putin se rovněž vyslovil pro vznik investiční platformy zemí BRICS, což by podle něj usnadnilo vzájemné investování mezi těmito státy a také by mohla být používána pro investice v dalších zemích takzvaného globálního jihu.

Putin rovněž země BRICS vyzval k vytvoření aliance pro umělou inteligenci s cílem regulovat a stanovit etické normy pro odvětví AI.

Lula da Silva, kvůli zranění jen prostřednictvím videokonference, účastníkům schůzky v Kazani řekl, že uzrál čas, aby členové BRICS vytvořili nové metody pro platební styk mezi sebou. Poukázal přitom na to, že Nová rozvojová banka skupiny byla navržena jako alternativa vůči tomu, co označil jako selhávající brettonwoodské instituce (Světová banka a Mezinárodní měnový fond).

Kroky směřující k finanční integraci mezi zeměmi BRICS uvítal indický premiér Naréndra Módí. Zdůraznil, že země BRICS reprezentují 40 procent světové populace a 30 procent světového HDP.

Včera zveřejněná společná deklarace ale podle Reuters naznačuje, že zemím BRICS se projekt výstavby alternativního platebního systému na summitu nepodařilo významně posunout kupředu.

„Dohodli jsme se, že projednáme a prozkoumáme proveditelnost zřízení nezávislé přeshraniční zúčtovací a depozitní infrastruktury BRICS Clear, iniciativy, která doplní stávající infrastrukturu finančního trhu, a také nezávislé pojišťovací kapacity BRICS,“ zní prohlášení, které rovněž nijak nezmiňuje pozici amerického dolaru coby preferované měny pro transakce na mezinárodních trzích.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dnes podle Reuters prohlásil, že skupina BRICS má zásadní úlohu v utváření multipolárního světového pořádku a kazaňský summit je příležitostí k vytvoření spravedlivějšího světa.

Putin předtím prohlásil, že přání připojit se k BRICS vyjádřily více než tři desítky zemí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že například v případě Turecka není překážkou ani jeho členství v NATO, pokud se Ankara rozhodně k BRICS přistoupit.

Doporučujeme

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama