Válka na UkrajiněPrvní lodě připluly na Ukrajinu novou trasou, aby naložily obilí

První lodě připluly na Ukrajinu novou trasou, aby naložily obilí

Dvě nákladní lodě dorazily do ukrajinského přístavu poté, co propluly Černým mořem po nové trase, uvedly ukrajinské přístavní úřady. Informovala o tom agentura Reuters či BBC.

Do Černomorsku lodě dorazily v sobotu a mají naložit 20 000 tun pšenice směřující na světové trhy. Úředníci uvedli, že to je poprvé od krachu černomořské dohody s Ruskem zajišťující bezpečnost plavidel.

Jde o první lodě, které využily dočasný koridor k plavbě do černomořských přístavů a nakládce obilí pro africké a asijské trhy, uvádí agentura Reuters.

Dříve koridor využívaly pouze lodě odplouvající z Ukrajiny. Místopředseda vlády Oleksandr Kubrakov uvedl, že lodě – Resilient Africa a Aroyat – pluly pod vlajkou oceánského ostrovního státu Palau. Jejich posádku tvořili lidé z Ukrajiny, Turecka, Ázerbájdžánu a Egypta, píše server BBC.

Podle ukrajinského ministerstva zemědělství budou plavidla dodávat pšenici do Egypta a Izraele. „Ačkoli se OSN nepodílí na pohybu těchto plavidel, vítáme veškeré úsilí o obnovení normálního obchodu, zejména životně důležitých potravinových komodit, které pomáhají zásobovat a stabilizovat globální trhy s potravinami,“ řekl pod podmínkou anonymity představitel OSN.

Důvody vypovězení dohody ze strany Ruska

Kyjev jednostranně vyhlásil „humanitární“ námořní koridor podél západního pobřeží Černého moře poblíž Rumunska a Bulharska poté, co Rusko opustilo dohodu podporovanou OSN, která usnadňovala vývoz obilí z ukrajinských přístavů.

Jako důvod vypovězení dohody ze strany Ruska Moskva uvedla, že části dohody umožňující vývoz jejích potravin a hnojiv nebyly dodrženy. Také si stěžovala, že západní sankce omezují její vlastní zemědělský export.

Rusko také hrozilo, že bude s civilními loděmi plujícími na Ukrajinu zacházet jako s potenciálními vojenskými cíli.

Rusko také útočí na infrastrukturu přístavů

Ukrajina je jedním z největších světových dodavatelů plodin, jako je slunečnicový olej, ječmen, kukuřice a pšenice. Když Rusko v únoru 2022 na zemi zaútočilo, jeho námořnictvo zablokovalo černomořské přístavy země a zadrželo 20 milionů tun obilí, které bylo určeno na export.

To způsobilo prudký nárůst světových cen potravin. Hrozil nedostatek v zemích Středního východu a Afriky, které dovážejí značné množství potravin právě z Ukrajiny. Některé z těchto zemí, včetně Afghánistánu, Jemenu, Súdánu a Etiopie, nadále zoufale potřebují humanitární pomoc.

Kromě hrozeb pro lodě proplouvající Černým mořem se Moskva stále více zaměřuje na infrastrukturu ukrajinských přístavů. Opakovaně útočí na přístavy Izmail a Reni, odkud od července odplouvá velká část ukrajinského vývozu obilí.

Kyjev obvinil Rusko z „cynického“ pokusu poškodit jeho vývoz obilí a podkopat globální potravinovou bezpečnost.

Doporučujeme

Sucho v Turecku otevírá obří propady a ohrožuje zemědělství

Rozsáhlé sucho, intenzivní zemědělství a nadměrné čerpání podzemní vody mění tvář turecké provincie Konya. Na polích vznikají stovky obřích propadů, které komplikují práci farmářům a mohou ohrozit produkci potravin v jedné z nejdůležitějších zemědělských oblastí země.

USA a Írán se podle Trumpa v úterý setkají v Dauhá, Teherán to nepotvrdil

Představitelé Íránu a USA se v úterý setkají v katarském Dauhá na žádost Teheránu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Schůzky se zúčastní Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na okraj jednání na vysoké úrovni se podle ní uskuteční technická jednání. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádího dříve popřel zprávy médií o možných úterních technických jednáních stran v Kataru, informuje agentura AP.

Střelba v německém centru pro mládež, pět lidí zemřelo

Při střelbě v zařízení pro péči o mládež v severoněmeckém městě Stade zahynulo pět lidí a několik dalších utrpělo zranění. Oznámila to v pondělí místní policie, která na místě zadržela dva podezřelé, včetně předpokládaného střelce. Okolnosti útoku jsou nadále předmětem vyšetřování.

Cenový strop na benzin i naftu znovu mírně vzroste

Řidiči si v úterý za benzin i naftu mohou připlatit o několik haléřů víc. Stát stanovil nový cenový strop na benzin na 40,47 koruny za litr a na naftu na 36,47 koruny za litr, regulace cen pohonných hmot navíc bude pokračovat až do 19. července.

Při ruském útoku na Dnipro zemřelo pět lidí

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny byli zabiti čtyři lidé. Informoval o tom dnes šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších deset osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti.

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.

Írán tvrdí, že obdrží šest miliard dolarů ze zmrazených aktiv v Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že jeho země po dohodě s USA, která zrušila sankce týkající se ropy a petrochemického průmyslu, obdrží aktiva v hodnotě šesti miliard z 12 miliard dolarů zmrazených v Kataru. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Nové továrny a datová centra. Jižní Korea spouští historický technologický plán

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Malajsie o rok prodloužila pátrání po zmizelém letounu z letu MH370

Malajsie o rok prodloužila smlouvu s americko-britskou firmou Ocean Infinity, která se zabývá hlubokomořským průzkumem. Nadále tak bude pokračovat podvodní pátrání po pohřešovaném letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, oznámilo dnes malajsijské ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud USA bude před letní pauzou rozhodovat o Trumpových pravomocech

Nejvyšší soud Spojených států završuje zasedací období, v němž se hojně zabýval široce pojatým výkladem prezidentských pravomocí, které prosazuje šéf Bílého domu Donald Trump. Očekává se, že tento týden rozhodne v osmi případech, které mu zbývají před tím, než se soudci rozejdou na letní přestávku. Je mezi nimi spor o Trumpovu snahu omezit automatické udělování amerického občanství dětem narozeným v USA či pokus odvolat guvernérku centrální banky USA (Fed) Lisu Cookovou. Píše o tom agentura AP.

Pákistán udeřil na Afghánistán. Tálibán hlásí desítky mrtvých

Pákistán v neděli provedl letecké i pozemní údery na afghánské provincie podél svých hranic. Podle úřadů pod správou hnutí Tálibán zemřely a byly zraněny desítky lidí. Kábul obviňuje Islamábád z útočení na civilní infrastrukturu, Pákistán však tvrdí, že cílil na úkryty teroristů. Údery následovaly po sebevražedném útoku na velitelství elitní pákistánské jednotky v Karáčí. Pákistán dlouhodobě obviňuje Afghánistán z ukrývání teroristů.

Tisíce Srbů pokračují v protestech i po oznámení rezignace prezidenta Vučiće

Oznámení prezidenta Aleksandara Vučiće o chystané rezignaci protesty v Srbsku nezastavilo. Do ulic města Kraljevo znovu vyšly tisíce lidí, kteří se obávají, že si dlouholetý prezident udrží vliv i po odchodu z funkce. Demonstrace navazují na studentské protesty, které před více než rokem odstartovala tragédie na nádraží v Novém Sadu.

WHO: Vlna veder má v Evropě na svědomí 1300 životů

Bezprecedentní vlna veder, která na přelomu června a července zasáhla Evropu, mohla být příčinou stovek úmrtí navíc. Uvedl to šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, podle něhož bylo od 21. června v souvislosti s extrémními teplotami zaznamenáno více než 1300 nadměrných úmrtí.

Při pádu vrtulníku Saudi Aramco zemřelo 14 lidí

Vrtulník patřící ropné společnosti Saudi Aramco se zřítil v Ras Tanura na východním pobřeží Saúdské Arábie. Nehodu nepřežil nikdo ze 14 lidí na palubě, všichni mrtví byli saúdští občané.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama