-6.7 C
Czech
Úterý 13. ledna 2026
Válka na UkrajiněPrvní dáma Ukrajiny Olena Zelenská o tom, jak jí válka změnila život

První dáma Ukrajiny Olena Zelenská o tom, jak jí válka změnila život

Ukrajinská první dáma Olena Zelenská řekla v rozhovoru pro list The Guardian, že vzhledem k zločinům, které páchají ruské invazní jednotky v její zemi, je možné, že jsou schopny všeho. Reagovala tak na dřívější slova svého manžela Volodymyra Zelenského, že terčem číslo jedna byl pro ruské síly on a druhým cílem jeho rodina. Ta podle Zelenské zůstává rozdělena, ale s mužem se už může alespoň vídat.

Brzy ráno 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, uslyšela v polospánku kdesi v dálce tlumené rány. Otevřela oči a zjistila, že je v posteli sama. Vyskočila a spěchala do vedlejšího pokoje, kde našla svého manžela v obleku a kravatě. „Co se děje?“ zeptala se. „Začalo to,“ odvětil. „Měla jsem pocit, že jsem v nějaké paralelní realitě, že se mi něco zdá,“ líčí Zelenská.

Její muž poté odjel do prezidentského areálu, aby předsedal bezpečnostní radě, která rozhodovala o první reakci na invazi. První dáma šla zkontrolovat devítiletého syna Kyryla a sedmnáctiletou dceru Oleksandru. Děti už byly vzhůru a zdálo se, že chápou, co se děje. Začala balit kufr. Vždy, když se dunění přiblížilo, spěchala s dětmi do sklepa.

Večer se znovu setkala s mužem a dozvěděla se od něj, že ji s dětmi odvedou na bezpečné místo. Objali se, ale na slzy nebo sentiment nebyl čas, popisuje. Teprve později si připustila myšlenku, že ho možná už nikdy neuvidí.

V prvních dnech ruské agrese panoval pocit, že je možné cokoli, píše The Guardian. Rakety dopadaly po celé zemi, ruská vojska postupovala ke Kyjevu ze tří směrů. Ukrajinský prezident prohlásil, že podle zpravodajských informací ho nepřítel označil za terč číslo jedna a jeho rodinu za cíl číslo dvě. „Když vidíte, jaké otřesné zločiny páchají, říkáte si, že jsou možná opravdu schopni všeho,“ řekla nyní Zelenská.

https://twitter.com/AvivaKlompas/status/1496993741277745152

A tak zatímco prezident ignoroval návrhy Západu, aby opustil Kyjev a vytvořil vládu na západní Ukrajině nebo v Polsku, jeho žena a děti odjely do relativního bezpečí. Kam přesně, nechce první dáma prozradit ani teď. Pravidelně se ale podle svých slov přesouvala. Zároveň trvá na tom, že celou dobu zůstala na Ukrajině a děti se od ní nehnuly.

„Byly skvělé. Obvykle jim musíte říkat věci milionkrát, ale ten první den udělaly všechno superrychle a poslušně… Pak následovalo dlouhé období čekání. Sledovali jsme zprávy, čekali na telefonáty. Celou dobu jsme měli puštěnou televizi,“ popisuje Zelenská. „Ano měli jsme televizi, nebyla jsem v podzemí ani pod vodou,“ reagovala na novinářův dotaz.

Občas se jí podařilo s manželem promluvit, i když skrze žádný obvyklý komunikační přístroj, upozorňuje deník. Ochranka jí řekla, aby si nebrala žádnou elektroniku a nepřihlašovala se na žádné sítě. Dny byly podle ní dlouhé; čas si krátila třeba tím, že pomáhala synovi s úkoly do školy.

Na veřejnosti se poprvé od začátku ruské invaze objevila po deseti týdnech, kdy se na západě Ukrajiny setkala s americkou první dámou Jill Bidenovou. Ruské jednotky se mezitím ze severu Ukrajiny zkraje dubna stáhly a díky zklidnění situace v této oblasti se mohla alespoň na čas vrátit do metropole, píše The Guardian. Zároveň nechce prozrazovat, kde nyní žije. S manželem to prý není, ale aspoň se teď mohou vídat.

„Objali jsme se, pozdravili a zeptali jeden druhého, jak se máme. Byly tam děti, které se k němu chvíli tiskly. Teď se můžeme vídat a ony se mohou táty fyzicky dotýkat, je to tak o něco jednodušší,“ popisuje shledání po odloučení.

V porovnání s mnoha Ukrajinci měla Zelenská v posledních měsících o něco snazší situaci, ale válka si vybrala daň i na její rodině, píše The Guardian. Například prezidentův syn by se rád setkal s kamarády. „Tři měsíce jsem si hrál jen se psy a bodyguardy,“ postěžoval si podle slov své matky. Ta současně upozorňuje: „Každý Ukrajinec je nyní pod obrovským psychickým tlakem. Polovina naší populace je odloučena od rodiny,“ upozorňuje s tím, že po skončení konfliktu bude zapotřebí vypracovat rozsáhlý program, aby se lidé v tomto ohledu dali do pořádku.

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama