Lidé v Číně vyšli o víkendu do ulic, aby protestovali proti pokračujícím tvrdým uzávěrám. Nechtějí nadále tolerovat přísná pravidla takzvané politiky nulové tolerance koronaviru. Někteří demonstrující proto volali po odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga i komunistické strany. Takové protesty nejsou přitom vzhledem k přísné kontrole jakéhokoli odporu v Číně zvykem. Informoval o tom server BBC a Reuters.
I když lidé původně vyšli do ulic čínských měst kvůli uctění památky obětí čtvrtečního požáru, rozhodli se rovněž protestovat proti tamní vládě. Někteří z nich totiž spojují úmrtí deseti lidí s přísnými pravidly proti šíření koronaviru. Tisíce protestujících proto zaplnily ulice Šanghaje. Studenti demonstrovali také v Pekingu a Nankingu. Lidé zapalovali svíčky nebo drželi bílé papíry, tedy symboly protestu proti přísné cenzuře. Další rovněž křičeli své požadavky.
„Si Ťin-pchingu a komunistická strano odstupte,“ volali například podle serveru BBC. „Zrušte uzávěry v Urumči, zrušte uzávěry v Sin-ťiang, zrušte je pro celou Čínu,“ křičeli další protestující. Takový rozsah a síla nesouhlasu a odporu přitom není v Číně zvykem. Za jakoukoli přímou kritiku vlády jsou totiž tamní obyvatele většinou přísně trestáni. Současná situace proto naznačuje, že tamní administrativa nejspíše podcenila sílu nespokojenosti svých občanů s tvrdou politikou Si Ťin-pchinga známou jako „nulová tolerance koronaviru“.
Tsinghua university right now👇🏼 city after city seeing protests small and large against Zero Covid policies and against excesses of Communist Party rule – every hour there seems to be a new one pic.twitter.com/7CbUtzNmjR
— Emily Feng 冯哲芸 (@EmilyZFeng) November 27, 2022
Protestujícím tak „došla trpělivost“ po čtvrtečním neštěstí v severo-západním městě Urumči. Deset lidí v něm zemřelo v požáru, který vypukl v jedné z tamních výškových budov. Podle serveru Reuters někteří z demonstrujících tvrdí, že byla dotyčná budova kvůli přísným restrikcím uzavřená. Lidé z ní proto podle nich nemohli utéct. Vedení města ovšem taková obvinění odmítá. Někteří z obyvatel přitom musí v lockdownu zůstávat po více než 100 dní. Další zase měli mít podle serveru Deutsche Welle proti své vůli na dveřích umístěný řetěz.
Počet nakažených v Číně vzrostl za poslední týden na nejvyšší číslo od začátku pandemie
Situace se podle médií měla ze sobotního večera v neděli ráno uklidnit. Policie měla přitom na protestující používat slzný plyn. Někteří z nich také podávali svědectví o tom, že byli účastníci demonstrací policií mláceni. „Jsem šokovaný a trochu nadšený. Takhle rozsáhlé protesty jsem v Číně zatím ještě nikdy neviděl,“ okomentoval pak události jeden z demonstrujících v Šanghaji.
Čínská vláda ovšem na nepokoje prozatím nijak nereagovala. „Pokud bude mít prezident na své straně tamní elity a armádu, žádný risk mu nehrozí,“ vyjádřil se pak pro server Reuters k situaci profesor politických věd univerzity Yale Dan Mattingly. Čína je přitom jedním z posledních států na světě, který politiku nulové tolerance koronaviru využívá.
Takový přístup totiž není příliš efektivní. Počet lidí nakažených koronavirem v Číně tak tento týden vzrostl na nejvyšší číslo od začátku pandemie. Čínská administrativa se přesto odmítá od politiky odklonit. A to navzdory tomu, že má rovněž negativní dopady na tamní ekonomiku. Situace se nezlepšuje také z toho důvodu, že velké množství starší populace Číny není naočkovaná. Ještě menší část z ní pak obdržela vícero dávek vakcinace proti koronaviru.
