Panda velká vypadá jako plyšák, ale její život je všechno, jen ne jednoduchý. Je to medvěd, který jí skoro výhradně bambus, i když ho její tělo neumí pořádně zpracovat. Přesto dokázala přežít miliony let v horách střední Číny a stala se hvězdou programů na ochranu zvířat.
Jsou pandy opravdu medvědi?
Ano, panda velká je skutečný medvěd. Patří do stejné čeledi jako třeba medvěd hnědý, jen má ikonický černobílý kabát. Žije v bambusových lesích v horách střední Číny a ve volné přírodě jí zbývá méně než dva tisíce. Čína ji bere jako národní poklad a buduje pro ni rezervace i národní park.
Proč jedí skoro jen bambus?
Až 98 procent jídelníčku pand tvoří bambusové listy, výhonky a stonky. Problém je, že tělo pandy se vyvinulo z masožravce, takže celulózu neumí pořádně trávit. Proto musí bambusu sníst obrovské množství, aby z něj vůbec něco získala. V zajetí dostává navíc třeba mrkev nebo speciální „panda koláče“, ale bambus je pořád základ.
Jak vypadá běžný den pandy?
Zjednodušeně: jí, odpočívá, jí, spí a zase jí. Panda stráví většinu dne u bambusu a zbytek prospí, aby šetřila energií. Nízkokalorická strava ji doslova nutí žít v „úsporném režimu“. I proto moc necestuje a drží se svého malého území v řádu několika kilometrů čtverečních.
Samotář s falešným palcem
Pandy jsou samotářské, dospělí jedinci se potkávají hlavně v době rozmnožování. K orientaci a kontaktu používají hlavně čich a pachové značky na kamenech nebo stromech. Na bambus mají zvláštní vychytávku: falešný palec. Je to přestavěná zápěstní kost, která funguje jako kleště a pomáhá držet a loupat stonky.
Mláďata velikosti hrníčku
Při porodu je rozdíl mezi matkou a mládětem extrémní. Mládě váží jen něco přes sto gramů, je slepé a bezbranné. První měsíce tráví schované v doupěti a je naprosto závislé na matce. Teprve po zhruba roce začíná jíst bambus a postupně se osamostatňuje. V přírodě se panda dožívá kolem dvaceti let, v zajetí i přes třicet.
Příběh o přežití
Pandy to nemají jednoduché ani v přírodě. Lesy se zmenšily kvůli kácení, stavbě silnic a zemědělství, bambusové porosty jsou roztříštěné a změny klimatu do budoucna představují další riziko. Díky chráněným oblastem a chovu v zajetí se ale jejich počet zvedl a z „ohrožených“ se posunuly na status „zranitelné“. I tak ale platí, že bez bambusových lesů panda nebude mít šanci
