Doprava v Hormuzském průlivu se po vyhlášení dvoutýdenního příměří nezměnila. Denně touto důležitou vodní trasou pro přepravu ropy propluje kolem deseti až jedenácti plavidel, což je hluboko pod hodnotami z předválečného období. Kontrolují ji totiž Íránské revoluční gardy, napsal server Business Insider s odkazem na zpravodajské námořní informace. USA jsou na tom nyní hůře než před začátkem války, upozornil podle listu The Guardian bývalý představitel americké bezpečnosti.
Doprava v Hormuzském průlivu zůstává slabá a přísně kontrolovaná. Plavidla se stále musí koordinovat s revolučními gardami, aby mohla proplout, uvedla zpráva námořní zpravodajské společnosti Windward.
The Strait of Hormuz remains largely blocked following a ceasefire between the US and Iran. (Source: Marine Vessel Traffic) pic.twitter.com/fzAQn7pXJI
— Yahoo Finance (@YahooFinance) April 8, 2026
„Podmínky tranzitu, mýtné a právní rámec pro plavbu zůstávají nedefinované. Průliv nebyl znovu otevřen. Je v pozastavené pauze,“ napsala firma. V úterý, tedy den před uzavřením dvoutýdenního příměří, proplulo průlivem pouze jedenáct plavidel. Před válkou tudy proplouvalo kolem stovky lodí.
Příměří nic nezměnilo
Ve středu se aktivita v průlivu nezměnila. V poledne společnost zaznamenala pět lodí se sypkým materiálem. Jejich plavba byla omezena na koridor kontrolovaný revolučními gardami.
„Pro všechny tranzity je stále nutná koordinace s íránskými ozbrojenými silami,“ napsala společnost. Írán toto opatření zdůvodnil technickými omezeními, aniž by je specifikoval. Windward usuzuje, že islámská republika si udržuje kontrolu nad průlivem během jednání o trvalém míru.
Průlivem proplouvají hlavně lodě menších společností, které jsou odolnější vůči rizikům. Hlavní ropní giganti a přepravní společnosti se drží stranou. Problémem je zejména pojištění. Pro pojišťovny je průliv příliš rizikový.
Západně od průlivu zůstává zhruba 3 200 plavidel se zhruba 20 000 námořníky. Přeprava uvízlé ropy by podle Windward mohla zabrat týdny až měsíce, než by se dostala na úroveň před konfliktem.
„Mám dojem, že je nepravděpodobné, že se bude doprava hýbat rychleji,“ řekla Ellen Fraser, energetická analytička a partnerka v globální poradenské společnosti Baringa. „I když je velká poptávka po přepravě těchto nákladů, rizika bude nutné řídit opatrně vzhledem k možným obětem a nákladům.“ Ceny ropy podle ní zůstanou zvýšené. Drží se pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.
Válka nepřinesla USA nic dobrého, naopak
Spojené státy z války vyšly hůře, než na tom byly před jejím vypuknutím, hodnotí bývalý vysoce postavený představitel americké bezpečnosti. Prezident Donald Trump totiž dosáhl jen toho, že Írán a Omán kontrolují kriticky důležitou vodní trasu pro export ropy.
Kromě toho zavinil smrt civilistů, narušil globální ekonomiku, posílil represivní politiku íránské vlády, zanechal Ameriku izolovanější a zdiskreditovanější, vyvolal otázky o své způsobilosti vést prezidentský úřad, zpustošil velké části Íránu a Libanonu, včetně center lékařského výzkumu, základních škol a univerzit, přičemž nevyřešil íránské zásoby vysoce obohaceného uranu. Navíc posílil ty, kteří podporují vlastnictví jaderné zbraně. S válkou totiž upevnily moc v Teheránu revoluční gardy.
