Evropský parlament po letech jednání schválil zásadní reformu zpřísňující migrační a azylová pravidla EU. Informovaly o tom servery BBC a CNN.
Na Paktu EU o azylu a migraci se pracuje od roku 2015. V platnost vstoupí za dva roky. Jeho cílem je urychlit azylové řízení a posílit navracení nelegálních migrantů do domovských zemí. Bude také vyžadovat, aby členské státy EU sdílely odpovědnost za žadatele o azyl.
V loňském roce překročilo hranice EU nelegálně přibližně 380 000 osob, což je nejvyšší počet od roku 2016. Rozsáhlé reformy mají ulehčit zemím, které v minulosti přijímaly nejvíce žadatelů o azyl, uvádí CNN. Země, které jsou geograficky blíže jižním hranicím EU, jako je Řecko, Itálie a Malta, zaznamenaly v důsledku arabského jara a syrské občanské války obrovské množství lidí přicházejících z Blízkého východu a severní Afriky.
EU lawmakers approve sweeping overhaul of asylum and migration rules https://t.co/JNbnTpGIuT
— Al Jazeera English (@AJEnglish) April 10, 2024
EU uvedla, že pakt kombinuje „povinnou solidaritu“ mezi členskými státy s flexibilitou. Přestože některé státy EU jsou nadále proti některým částem dohody, očekává se, že koncem dubna bude na základě většinového hlasování plně schválena.
Podle navrhovaných pravidel bude 27 zemí EU povinno buď přijmout tisíce migrantů ze zemí „první linie“, jako je Itálie, Řecko a Španělsko, nebo místo toho poskytnout dodatečné finanční prostředky či zdroje.
Zrychlení azylového řízení
V paktu se rovněž uvádí, že žádosti o azyl s „nízkou šancí na přijetí“ by měly být rychle posouzeny, aniž by žadatel musel být nutně přijat na území EU. Cílem dohody je rovněž vyřídit žádosti o azyl maximálně do 12 týdnů, upřesňuje server BBC. V případě zamítnutí by žadatelé o azyl museli být ve stejné lhůtě nuceně vráceni do své domovské země.
Migranti budou do sedmi dnů podrobeni zpřísněné kontrole před vstupem do země. Ta by zahrnovala identifikaci a zdravotní a bezpečnostní kontroly. Budou se shromažďovat biometrické údaje všech migrantů starších šesti let a bude existovat mechanismus, který bude reagovat na náhlé zvýšení počtu příchozích.
Migrační pakt podpořily dvě hlavní politické skupiny: středopravá skupina Evropské lidové strany (EPP) a středolevá Pokroková aliance socialistů a demokratů (S&D). Obě skupiny se snaží odrazit silnou výzvu pravice v červnových parlamentních volbách.
Německý kancléř Olaf Scholz ocenil „historický, nezbytný krok“. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola uvedla, že se jedná o „rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností“.
„Nevyřeší to všechno ze dne na den, ale je to deset obrovských skoků vpřed,“ řekla.
Ne každý s paktem souhlasí
Maďarsko slíbilo, že nebude přijímat žádné nelegální migranty „bez ohledu na jakýkoli migrační pakt“. Polský premiér Donald Tusk odmítl jako „nepřijatelný“ mechanismus přijímání některých žadatelů o azyl nebo platby do fondu EU pro státy v první linii.
Ačkoli mnozí poslanci Evropského parlamentu výsledek uvítali, několik z nich zároveň poznamenalo, že dohoda není „dokonalá“.
„Je to kompromis, se kterým můžeme pracovat,“ řekl slovinský europoslanec Matjaž Nemec. Belgická poslankyně Hilde Vautmansová uvedla, že legislativa „není dokonalá“, ale přesto pro ni hlasovala.
Proti dohodě se však postavily levicové a krajně pravicové skupiny.
Jordan Bardella z francouzského krajně pravicového Národního shromáždění uvedl, že migrační pakt je „strašný“. Vyzval Evropany, aby v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu 9. června hlasovali proti prezidentu Emmanuelu Macronovi, který dohodu podpořil.
V jednu chvíli protestující narušili hlasování, skandovali „tento pakt zabíjí, hlasujte proti“ a házeli papírová letadla. Mnoho nevládních organizací rovněž vyzvalo poslance Evropského parlamentu, aby reformu zamítli, přičemž Amnesty International varovala, že pakt povede k „nárůstu utrpení“ žadatelů o azyl.
