ZprávyPři úderu Izraele v Jemenu zemřelo šest lidí

Při úderu Izraele v Jemenu zemřelo šest lidí

Při sobotním izraelském leteckém útoku v oblasti jemenského přístavu Hudajdá zemřelo šest lidí a dalších 80 bylo zraněno. Uvedla to dnes před polednem SELČ agentura Reuters s odkazem na lékařské zdroje. Proíránští povstalci Húsíové, proti kterým byl úder namířen, dříve mluvili o třech mrtvých a 87 zraněných. Na místě úderu podle agentury AFP stále hoří.

Podle serveru The Times of Israel šlo o první útok izraelské armády na území Jemenu, odkud povstalci od konce loňského roku v solidaritě s Palestinci posílají drony a rakety na Izrael. Žádná z nich do tohoto týdne izraelské území nezasáhla díky protiraketovému systému Izraele a pomoci západních zemí, jejichž armády operují v oblasti Rudého moře. Až v noci na pátek dron vyslaný z Jemenu poprvé zabil v Tel Avivu jednoho Izraelce a deset dalších zranil, jelikož se nespustil letecký poplach. K útoku se přihlásili Húsiové a uvedli, že v útocích na Izrael budou pokračovat.

S požárem, který vznikl po izraelském úderu na jemenský přístav Hudajdá, na místě stále bojují hasiči, uvádí agentura AFP. Její reportér na místě uvedl, že ze zasažené oblasti stoupá hustý kouř. Podle nejmenovaného zaměstnance přístavu úder zasáhl sklady s pohonnými hmotami a elektrárnu. To potvrdil i mluvčí povstalců. Podle expertů by hasičům mohlo zabrat několik dní, než dostanou požár pod kontrolu.

„Nebezpečné dobrodružství“ Izraele by mohlo vyvolat regionální válku, řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání podle íránské státní agentury IRNA. Izrael a jeho podporovatelé, včetně Spojených států, budou podle Kanáního přímo zodpovědní za „nepředvídatelné a nebezpečné důsledky“ zločinů v Pásmu Gazy a útoků na Jemen. Dodal, že „zabíjení bezbranných lidí v Gaze“ je hlavní příčinou pokračujícího napětí v regionu, kde nebude mír, dokud bude izraelský režim páchat „agresivní činy“ proti Palestincům, zejména v Pásmu Gazy.

Také hnutí Hizballáh, s nímž izraelská armáda od října bojuje na izraelsko-libanonské hranici, izraelský úder v Jemenu odsoudilo. „Hloupý krok sionistického nepřítele znamená novou, nebezpečnou fázi velmi důležité konfrontace v celém regionu,“ uvedl Hizballáh, který je stejně jako Hamás a jemenští povstalci húsíové spojencem Teheránu.

Mluvčí jemenských povstalců už dříve uvedl, že cílem útoku bylo „vyvinout tlak na Jemen, aby přestal podporovat Gazu“. „Útoky jen zvýší odhodlání obyvatel Jemenu a jeho ozbrojených sil Gazu podporovat,“ dodal.

Šíitští povstalci Húsíové ovládli za občanské války v Jemenu, která trvá od roku 2014, velkou část země včetně hlavního města Saná. Od loňského listopadu ostřelují také v Rudém moři obchodní lodě, jež jsou podle nich nějak napojeny na Izrael nebo země, které jej podporují. Tvrdí, že útoky jsou reakcí na válku Izraele v Pásmu Gazy a na podporu, kterou některé země poskytují izraelské vládě. Ta začala vojenskou operaci v Gaze v odvetě za teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.

Izraelská armáda ostřelování Hudajdá zdůvodnila mimo jiné tím, že ho využívají povstalci k dovozu zbraní z Íránu, a že to byl tudíž legitimní vojenský cíl. Izrael zasáhl sklad paliva a další objekty. Na záběrech z místa byl vidět rozsáhlý požár. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že útok měl připomenout, že Izrael může na své nepřátele udeřit kdekoliv. Ministr obrany Joav Galant akci označil za vzkaz Húsíům za to, že zabili izraelského občana.

Izrael na jemenské území zaútočil poprvé, letos ale už pozice povstalců v Jemenu ostřelovaly Spojené státy či Británie. Jejich armády v prosinci s podporou několika dalších zemí zahájily v oblasti operaci, jejímž cílem se chránit obchodní lodě v Rudém moři.

Doporučujeme

Telefonát s Putinem vyvolal rozkol mezi evropskými lídry. Finsko vysvětlilo svůj postoj k Rusku

Neobvyklý telefonát evropských představitelů s Vladimirem Putinem vyvolal rozpory mezi spojenci. Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre se pokusili přímým rozhovorem s ruským vůdcem podpořit mírové úsilí na Ukrajině. Jejich iniciativa však narazila na kritiku některých evropských politiků. Helsinky nyní zdůrazňují, že o žádné oteplování vztahů s Moskvou neusilují.

Putin a Zelenskyj tváří v tvář? Trump učinil překvapivé oznámení

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se blíží dlouho očekávané setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle šéfa Bílého domu dosáhla diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině značného pokroku. Konkrétní termín ani místo schůzky však neprozradil a Moskva ani Kyjev zatím její konání nepotvrdily.

Miliardy pro těžaře, hrozba pro planetu. Trump ruší Bidenovy regulace

Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.

Filip Hronek rozhodl o výhře Vancouveru a ukončil sérii deseti porážek

Český obránce Filip Hronek se stal hlavním hrdinou dramatického utkání NHL mezi Vancouverem a Anaheimem. V prodloužení rozhodl o vítězství Canucks 6:5 a ukončil jejich sérii deseti porážek. Vancouver přitom ještě v závěru třetí třetiny ztrácel tři góly. Hronek navíc přidal asistenci a překonal českého brankáře Lukáše Dostála. V dalším utkání se střelecky prosadil také Pavel Zacha, Boston však na Carolinu nestačil.

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama