3.1 C
Czech
Čtvrtek 4. prosince 2025
Válka na UkrajiněPrávník, co dostal Miloševiče před mezinárodní soud v Haagu, tam chce ještě...

Právník, co dostal Miloševiče před mezinárodní soud v Haagu, tam chce ještě letos dostat Putina

Ruský prezident Vladimir Putin by měl letos stanout před soudem na Ukrajině za válečné zločiny, které tam spáchal. Říká to právník, který vedl stíhání bývalého srbského vůdce Slobodana Miloševiče. Informuje o tom BBC, Mirror a další servery.

Geoffrey Nice řekl BBC, že Putin je vinnen za útoky na civilní cíle během války. Britský advokát vyjádřil své překvapení nad tím, že to prokurátoři a politici „neříkají mnohem otevřeněji“.

Rusko popírá, že by se dopustilo válečných zločinů. Nice však v rozhovoru pro pořad Broadcasting House rozhlasové stanice Radio 4 označil jednání Moskvy během invaze za „zločiny proti lidskosti“ – protože se útočilo na civilní cíle. A zločiny proti lidskosti jsou považovány za jedny z nejzávažnějších trestných činů podle tzv. pravidel války.

Tato pravidla zakazují útoky na civilní obyvatelstvo nebo na infrastrukturu nezbytnou pro jeho přežití. Stanovují je mezinárodní smlouvy, jako jsou Ženevské konvence.

Například opakované útoky Ruska na ukrajinskou energetickou síť v zimě byly označeny za válečné zločiny kvůli škodám způsobeným civilistům. Rusko ale trvá na tom, že zasahuje pouze vojenské cíle.

Mezinárodní společenství obvinilo moskevské jednotky z tisíců případů zneužití od jejich plnohodnotné invaze do sousední země v únoru loňského roku. Podle generálního prokurátora v Kyjevě bylo dosud zaznamenáno více než 62 000 válečných zločinů, včetně smrti více než 450 dětí. BBC se nepodařilo tyto údaje ověřit.

Důležité je soudit Putina, řekl

Geoffrey Nice spolupracoval s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v letech 1998-2006. Vedl případ bývalého srbského vůdce Slobodana Miloševiče, který byl v Haagu souzen v roce 2002 za válečné zločiny spáchané v Chorvatsku, Bosně a Kosovu.

Miloševič, kdysi známý jako „balkánský řezník“, zemřel ve vězení ještě před ukončením procesu.

V komentáři k válce na Ukrajině právník uvedl, že případ „nemůže být jasnější“. „Není pochyb, že tomu všemu velí muž v Kremlu,“ řekl.  To znamená, že „nejdůležitější věcí“ je soudit samotného ruského vůdce, a nikoliv nízko postavené vojáky, řekl v rozhovoru.

Dodal, že případný soudní proces „by mohl být podle mého názoru zítra ráno“ a měl by se konat v ukrajinském jazyce. Sám Putin by podle něj nemusel být přítomen.

Geoffrey Nice spekuloval o možném důvodu, proč ruský vůdce dosud nečelil tvrdšímu postihu. Naznačil, že by mohlo dojít ke snaze vyjmout ho z trestního stíhání v rámci mírové dohody. Uvedl, že Mezinárodní trestní soud (ICC) – který má jurisdikci nad Ukrajinou – „se dosud nevyjádřil k Putinově odpovědnosti za tento zločin“. Řekl také, že tato neochota vyvolává otázku, zda neobvinění prezidenta nepřináší nějakou politickou výhodu.

Uvedl však, že myšlenka jakéhokoli mírového urovnání, které by zabránilo soudnímu procesu s Putinem, je „děsivou vyhlídkou“. „Ta by byla naprostým popřením spravedlnosti pro ukrajinský lid,“ prohlásil.

Soud se ohradil

V reakci na to ICC odmítl jakékoli tvrzení o „nátlaku nebo ovlivňování“ prokurátora Karima Chana, aby odložil jakékoli vyšetřování. „Prokurátor opakovaně prokázal, že vyvození odpovědnosti je nutností, které musí být dosaženo“, uvádí se v prohlášení ICC.

Soud dodal, že žalobce pracuje na Ukrajině na shromažďování důkazů o válečných zločinech. Zatykače budou vydány tehdy, až bude shromážděn dostatek důkazů.

Nice už před několika měsíci označil pro Sunday Mirror Putina šílencem a vyjádřil se, že by měl jít na doživotí do vězení. „Musíme ho nechat zavřít, protože jestli nás nedovede k Armageddonu, tak to udělá někdo jiný, jemu podobný,“ řekl.

Reklama

Doporučujeme

Trump omilostnil developera stíhaného jeho vlastní administrativou

Donald Trump znovu sáhl po prezidentské milosti. Tentokrát zastavil stíhání realitního magnáta Tima Leiwekeho, kterého jeho vlastní ministerstvo spravedlnosti letos obvinilo z manipulace veřejné zakázky na sportovní arénu v Texasu. Případ, který měl být ukázkou boje proti korupci, se během pár měsíců obrátil ve prospěch obviněného.

Turecko varuje před útoky na tankery v Černém moři

Útoky na tankery spojené s Ruskem v posledních dnech vyvolávají napětí v celém regionu. Ankara upozorňuje, že incidenty zasahují do bezpečnosti, obchodu i pravidelného provozu v Černém moři a dokazují, že válka na Ukrajině získává další rozměr.

Airbus A320 snižuje letošní plán dodávek kvůli chybě na trupu

Airbus A320 má další komplikaci. Výrobce řeší problém s kovovými panely u části letadel a zároveň dohání následky rozsáhlé softwarové závady. Do konce roku proto stihne dodat méně strojů, než plánoval.

Jižní Korea žádá pro manželku exprezidenta 15 let vězení

Prokurátoři v Soulu navrhli patnáctiletý trest pro bývalou první dámu Kim Keon-hee, manželku sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Oba čelí řadě kauz od údajné manipulace s akciemi přes úplatky od Jednotící církve až po krátké vyhlášení stanného práva.

KOMENTÁŘ: Tato firma se chce dostat na burzu dřív než OpenAI. A zlomit tím vaz ChatuGPT

Technologický AI závod dostává další zápletku – společnost Anthropic údajně plánuje vstup na burzu. O zalistování přitom uvažuje i její vrchní konkurent OpenAI, jenže v tomto ohledu podle všeho nepostupuje tak rychle. Pokud by se Anthropic skutečně dostal na burzu, došlo by k jedné z největších IPO v historii.

Izrael brzy otevře hraniční přechod Rafáh, aby mohli Gazané do Egypta

V příštích dnech bude otevřen přechod Rafáh na jihu Pásma Gazy, aby mohli Palestinci do Egypta. Podle agentury Reuters to dnes oznámil úřad pro palestinské civilní záležitosti izraelského ministerstva obrany (COGAT), který dohlíží na dovoz humanitární pomoci.

Summers dostal doživotní zákaz členství v prestižní ekonomické skupině

Americká ekonomická asociace (American Economic Association, AEA) udělila bývalému ministrovi financí USA a exprezidentovi Harvardovy univerzity Larrymu Summersovi doživotní zákaz účasti na svých aktivitách. Organizace s více než sedmnácti tisíci členy ve svém prohlášení uvedla, že jeho jednání, zachycené ve „veřejně dostupné komunikaci“, je v rozporu s jejími standardy profesní integrity.

Norsko s Německem dají dalších 700 milionů eur na zbraně pro Ukrajinu

Norsko dá dalších 500 milionů eur (12 miliard Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu skrz iniciativu Severoatlantické aliance, Německo přispěje dalšími 200 miliony eur (4,8 miliardy Kč), uvedli dnes ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním zemí NATO v Bruselu. Celkem podle šéfa NATO Marka Rutteho spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).

Ruské noční útoky si vyžádaly mrtvé a raněné, uvedly ukrajinské úřady

Dva lidé přišli o život a další tři utrpěli zranění při náletu ruských dronů na město Ternivka v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Pracovník energetického objektu byl zraněn při náletu u Oděsy na jihu země. Ukrajinské drony zaútočily na sklady pohonných hmot v Tambovské a Voroněžské oblasti, uvedli ruští gubernátoři.

Nová mise má najít zmizelé letadlo Malaysia Airlines

Malajsie oznámila, že po více než deseti letech opět spustí hlubokomořské pátrání po letu MH370. Nová mise začne 30. prosince a dává rodinám obětí naději, že se konečně dozvědí, co se s letadlem stalo.

Putin shodil americký návrh ze stolu a prohlásil, že Rusko je na válku s Evropou připraveno

Jednání v Kremlu mezi americkou a ruskou delegací skončilo bez výsledku. Ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký mírový návrh upravený v Ženevě s tím, že některé body jsou nepřijatelné, na jiných se ale dá pracovat. Také prohlásil, že pokud Evropa zaútočí na Rusko, možná už ani nebude s kým vyjednávat.

Rada EU se dohodla s europarlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska

Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Rada to oznámila v dnešním prohlášení. Dohoda musí být ještě formálně potvrzena Evropským parlamentem a členskými státy Rady EU.

Pozůstatky předané v úterý nepatří rukojmímu, uvedl úřad izraelského premiéra

Pozůstatky předané Izraeli v úterý z Pásma Gazy nepatří rukojmímu. Podle agentury Reuters a médií to dnes ráno uvedl úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na základě výsledků forenzní analýzy. Skupina spřízněná s teroristickým hnutím Hamás později uvedla, že tělo rukojmího hledá s pomocí týmu Červeného kříže. Izrael stále čeká na předání těl dvou rukojmích - jednoho izraelského a jednoho thajského občana.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama