-6.7 C
Czech
Středa 14. ledna 2026
Válka na UkrajiněPošlete rakety Patriot, naléhají po ruských útocích ukrajinští energetici

Pošlete rakety Patriot, naléhají po ruských útocích ukrajinští energetici

Oleh, šéf technického oddělení ukrajinské elektrárny, která se opakovaně stala terčem ruského útoku, má jasnou odpověď na otázku, co těžce zkoušený ukrajinský energetický sektor nejvíce potřebuje: „Patrioty.“ Ukrajinští energetici se snaží opravovat škody způsobené zesilujícími ruskými vzdušnými útoky, jejichž účelem je zdemolovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, podkopat ekonomiku a podlomit morálku společnosti. Obávají se, že nezvládnou zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu nedodají systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly překazit snahy Rusů napáchat další škody na beztak poničených elektrárnách, napsala agentura AP.

„Rakety udeří rychle. Opravy trvají dlouho,“ poznamenal Oleh.

Spojené státy nějaké systémy Patriot Ukrajině dodaly a před několika dny po naléhavých prosbách ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oznámily, že pošlou další.

V elektrárně, která patří společnosti DTEK, největšímu soukromému dodavateli elektrické energie na Ukrajině, po nedávném raketovém útoku v jedné části zůstal nepořádek tvořený rozbitým sklem, roztlučenými cihlami a zkroucenými kusy kovu. Tato uhelná elektrárna je jedním ze čtyř podniků patřících DTEK, které byly při útoku zasaženy. Místo, kde se elektrárna nachází, technické podrobnosti škod a plná jména zaměstnanců nelze z bezpečnostních důvodů zveřejnit. Během návštěvy elektrárny pracovníci státní služby pro mimořádné události v helmách a s jistícími úvazky šplhali po zkroucené střeše obří budovy, hodnotili rozsah škod a občas odhazovali kusy trosek.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba magazínu Foreign Policy řekl, že v důsledku ruských útoků byla poškozena polovina ukrajinského energetického systému.

Společnost DTEK uvedla, že od začátku ruské invaze předloni v únoru přišla o 80 procent výrobní kapacity. Na její podniky mířilo skoro 180 vzdušných útoků. Odhaduje, že opravit všechny poničené elektrárny by zabralo šest měsíců až dva roky, i kdyby Rusko proti nim nepodniklo další útoky.

Vedoucí směny jménem Ruslan byl ve velíně, když se ozvaly sirény. Své lidi poslal do krytu ve sklepě, ale sám zůstal na místě. Místo zásahu bylo vzdáleno jen několik metrů. Vyrazil do tmy, prachu a ohně. Tvrdí, že neměl strach, protože „věděl, co musí udělat“ – ujistit se, že jeho tým je v pořádku a pak se snažit zapojit do hašení požáru.

V zimě 2022-23 Rusko devastovalo ukrajinskou energetickou infrastrukturu a letos v březnu zahájilo novou vlnu útoků, během nichž byla kompletně zničena Trypilská elektrárna nedaleko Kyjeva, která patří k největším v zemi.

Ruský prezident Vladimir Putin vysvětlil, že útoky jsou odplatou za ukrajinské údery proti ruským ropným rafinériím.

Oleh říká, že Rusové „se neustále učí“ a přizpůsobují svou taktiku. Původně se zaměřovali na transformační stanice, nyní si se stále větší přesností berou na mušku samotnou infrastrukturu pro výrobu elektrické energie. Na stejné cíle přitom útočí opakovaně.

Výkonný ředitel DTEK Dmytro Sacharuk v březnu řekl, že z deseti objektů, které firma opravila po dřívějších útocích, byly dvě třetiny zasaženy znovu.

Ukrajinské společnosti působící v energetice téměř vyčerpaly peníze, vybavení a náhradní díly potřebné k nápravě škod způsobených Ruskem. Elektrárny naléhavě potřebují speciální vybavení, které na Ukrajině není možné vyrábět dostatečně rychle a v dostatečném množství.

Přes 50 pracovníků DTEK bylo při ruských útocích od začátku invaze zraněno, tři přišli o život. Zaměstnanci firmy říkají, že pracují navzdory nebezpečí, protože vědí, jak důležitá jejich práce je.

Dmytro, který byl ve službě při nedávném útoku a s kolegy ho přečkal ve sklepním krytu, se svěřuje, že mu krvácelo srdce, když viděl rozsah škod. „Bylo to zničené v sekundě, v okamžiku,“ říká. Dříve pracoval v Záporožské jaderné elektrárně, kterou krátce po vpádu na Ukrajinu ovládli Rusové. Ujišťuje, že do práce hodlá chodit každý den, „dokud toho bude schopen“.

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama