4.4 C
Czech
Čtvrtek 5. března 2026
ZprávyPolští autodopravci zahájili blokádu hraničních přechodů s Ukrajinou

Polští autodopravci zahájili blokádu hraničních přechodů s Ukrajinou

Polští autodopravci dnes zahájili blokádu tří hlavních hraničních přechodů s Ukrajinou a žádají, aby polské úřady znovu zavedly povinná povolení pro autodopravce z Ukrajiny a aby jejich počty omezily na stav před ruskou invazí na Ukrajinu. Ukrajinský velvyslanec v Polsku vyzval demonstrující, aby blokádu ukončili. Ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov později uvedl, že Kyjev je připraven na konstruktivní dialog, který zohlední zájmy dopravců obou zemí. Dopravci si podle agentury Reuters stěžují také na to, že společnosti z Ruska nebo Běloruska zakládají v Polsku firmy, a mezi jejich požadavky patří také zákaz činnosti dopravních společností s kapitálem v zemích mimo Evropskou unii.

Zablokované jsou příjezdové cesty k terminálům pro nákladní automobily, popsal server Business Insider. Protestující přes přechody hodlají podle internetového portálu rozhlasové stanice RMF FM pouštět osobní auta, autobusy a nákladní auta převážející živá zvířata a humanitární nebo vojenskou pomoc pro zemi bránící se ruské agresi. U každého přechodu plánovali polští autodopravci zaparkovat 20 až 50 nákladních vozů.

„Dnes lze jen těžko mluvit o polské přepravě na Ukrajinu a z ní, protože jsme o ten trh zcela přišli kvůli ukrajinským dopravcům, kteří od začátku ruské invaze několikanásobně zvětšili počet převozů,“ řekl předseda Polského svazu zaměstnavatelů v dopravě a logistice Maciej Wroński. „Protestujeme kvůli narušením v silniční dopravě pro polské dopravce… způsobené nekontrolovaným přílivem běloruských, ruských a ukrajinských společností,“ řekl Reuters Karol Rychlik, majitel dopravní společnosti a šéf sdružení řidičů kamionů, který protestoval poblíž přechodu Dorohusk-Jahodyn.

Portál fakt.pl píše, že polští dopravci žádají hlavně to, aby byl obnoven systém vydávání povolení, která by ukrajinské firmy potřebovaly pro překročení hranice s Polskem. Úřady od toho upustily po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru. Dříve Polsko vydávalo ukrajinských dopravním společnostem asi 200.000 takových povolení ročně. Požadují i změny v organizaci provozu na přechodech tak, aby například nákladní auta zaregistrovaná v EU měla vlastní pořadník. Organizátoři protestu tvrdí, že své požadavky poslali na ministerstvo infrastruktury, ale to jim doposud neodpovědělo.

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu Evropská unie podnikla kroky na podporu ukrajinské ekonomiky a na rok zrušila pro Ukrajince nutnost získání těchto povolení, píše Ukrajinska pravda s tím, že letos v létě EU toto pravidlo prodloužila do června 2024. Protest, který se týká hraničních přechodů Dohorusk-Jahodyn, Korczowa-Krakovec a Hrebenne-Rava-Ruska, je oficiálně nahlášený u úřadů do 3. ledna příštího roku.

Ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Zvarych označil blokádu hraničních přechodů za „bolestivou ránu do zad Ukrajiny“, která se už přes 20 měsíců brání ruské vojenské agresi. „Vyzýváme k ukončení hraniční blokády,“ napsal na síti X.

Ukrajinský vicepremiér Kubrakov dnes uvedl, že podle Kyjeva blokování hranic poškozuje zájmy a ekonomiky obou zemí. „Ovlivňuje to také fungování tras solidarity, které měly za cíl vyvážet ukrajinské zemědělské produkty,“ dodal. Takzvané trasy solidarity jsou alternativní logistické trasy, které umožnila EU na podporu vývozu ukrajinských produktů, jenž narušila ruská invaze do země a blokáda ukrajinských černomořských přístavů Ruskem.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak podle agentury Ukrinform už v neděli uvedl, že Polsko je klíčovým partnerem Ukrajiny v nákladní dopravě a problém blokování hranic jeho dopravci by měl být vyřešen při jednání. „Přes všechny ekonomické potíže bychom měli být klidní, vést jednání a vysvětlovat, že my také máme zájem na zkvalitnění tohoto trhu – trhu nákladní dopravy,“ uvedl Podoljak.

Polsko-ukrajinské obchodní vztahy v posledních měsících zkomplikoval spor o dovoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů. Řidiči kamionů přirovnávají svou situaci k polským zemědělcům, kteří získali ústupky od vlády poté, co si stěžovali na záplavu levného ukrajinského obilí, podotkl Reuters.

Reklama

Doporučujeme

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil za nepřijatelnou volbu syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Šéf Bílého domu to řekl v osmiminutovém telefonickém rozhovoru se zpravodajským serverem Axios. Chameneí byl zabit v sobotu na začátku izraelsko-amerických útoků na Írán.

Bývalý princ Andrew se vzdává další královské rezidence

Bývalý princ Andrew přichází o další královskou nemovitost. Po odchodu z Royal Lodge nyní končí i jeho dlouholetý nájem historické chaty East Lodge nedaleko Windsoru. Celá situace přichází v době, kdy se kolem někdejšího člena královské rodiny znovu rozvířily otázky ohledně jeho financí i minulosti.

Pumpaři zvedli ceny rychleji než jim zdražila ropa

Ceny pohonných hmot v Česku v posledních dnech vyskočily výrazně rychleji než obvykle. Benzín i nafta zdražily během týdne o víc než dvě koruny za litr, zatímco část čerpacích stanic ještě prodávala zásoby nakoupené za starší ceny.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 200 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily dalších 200 válečných zajatců na každé straně, informovalo dnes podle státní agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Kyjev se zatím nevyjádřil. Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij na telegramu uvedl, že Moskva si Kyjevem dnes a v pátek vymění celkem 500 zajatců na každé straně v rámci dohody, které dosáhly válčící strany v Ženevě.

Na Antarktidě bude více pršet. Jak to ledový kontinent změní?

V Antarktidě byste deštník nepotřebovali. S průměrem pouhých 16 milimetrů srážek ročně se bavíme o zamrzlé poušti. To se však může změnit. Globální oteplování mění podmínky na ledovém kontinentu. Podle nové studie zde bude více pršet, což ohrozí zdejší ekosystémy.

Katarské letectvo sestřelilo dva íránské bombardéry

Íránské strategické bombardéry se v prvních hodinách války nacházely dvě minuty od největší americké vojenské základny na Blízkém východě a od katarského zařízení na zpracování zemního plynu. Nepřátelské letouny sestřelilo do moře katarské letectvo.

Babiš: Do Ammánu míří letadlo pro české občany, další let odletí do Maskatu

Do jordánského Ammánu nyní míří letadlo Smartwings, aby odtamtud dopravilo domů české občany. Na cestě do Prahy je také pravidelný let společnosti Emirates z Dubaje do Prahy. Ve Sněmovně to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zdůraznil také, že repatriační lety pro občany z míst ohrožených konfliktem s Íránem jsou zdarma. Mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő dnes dopoledne ČTK řekl, že větší armádní airbus s kapacitou přes 90 míst je na cestě z ománského Maskatu do Prahy. Menší speciál odletěl do Ománu dnes v 10:00.

Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánském Nachičevanu

Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánské exklávě Nachičevan, uvedlo dnes ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. V prohlášení informovalo také o dvou zraněných a dopadu jiného bezpilotního letounu u budovy školy. Baku incident odsoudilo a předvolalo si íránského diplomata. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany ve svém vyjádření uvedlo, že takové útoky neponechá bez odpovědi. Teherán se zatím nevyjádřil.

Amazon zrušil pracovní místa v divizi robotiky

Americký gigant Amazon propustil nespecifikované množství zaměstnanců ve své robotické divizi. Jde o další kolo škrtání provozních nákladů, tedy trendu, který se nezastavil od konce pandemie v roce 2022. Společnost také oznámila ukončení některých experimentálních projektů.

Izrael zahájil novou vlnu úderů proti íránskému režimu v Teheránu

Izraelské letectvo dnes ráno zahájilo novou rozsáhlou vlnu vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v hlavním městě Teheránu, oznámila podle tiskových agentur izraelská armáda. Další podrobnosti k útokům nesdělila. Íránská státní média krátce nato uvedla, že svědci hlásí několik výbuchů v Teheránu a také ve městě Karadž, které leží 20 kilometrů západně od metropole.

ANALÝZA: Jak změnily 4 roky války na Ukrajině svět

Pro Kyjev je válka prokletím, noční můrou, která ne a ne skončit. Ukrajinská společnost se musela adaptovat, aby přežila a ochránila evropské hranice před nepřítelem. Spojence tím zbavila povinnosti podnikat další významnější kroky. Problém je, že nějaké kroky učinit musí. Čtyři roky války na Ukrajině totiž přinesly světu několik změn, které otřásly světovým řádem.

Moře je výš, než většina studií předpokládala

Vědci upozorňují na chybu, která se v pobřežních analýzách opakuje tak často, až z ní vznikla slepá skvrna. Mnoho odhadů dopadů stoupající hladiny vychází z toho, že hladina moře sedí na globálním geoidu. Jenže skutečné moře se chová jinak a v řadě regionů je výš.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama