-3.9 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyPolští autodopravci zahájili blokádu hraničních přechodů s Ukrajinou

Polští autodopravci zahájili blokádu hraničních přechodů s Ukrajinou

Polští autodopravci dnes zahájili blokádu tří hlavních hraničních přechodů s Ukrajinou a žádají, aby polské úřady znovu zavedly povinná povolení pro autodopravce z Ukrajiny a aby jejich počty omezily na stav před ruskou invazí na Ukrajinu. Ukrajinský velvyslanec v Polsku vyzval demonstrující, aby blokádu ukončili. Ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov později uvedl, že Kyjev je připraven na konstruktivní dialog, který zohlední zájmy dopravců obou zemí. Dopravci si podle agentury Reuters stěžují také na to, že společnosti z Ruska nebo Běloruska zakládají v Polsku firmy, a mezi jejich požadavky patří také zákaz činnosti dopravních společností s kapitálem v zemích mimo Evropskou unii.

Zablokované jsou příjezdové cesty k terminálům pro nákladní automobily, popsal server Business Insider. Protestující přes přechody hodlají podle internetového portálu rozhlasové stanice RMF FM pouštět osobní auta, autobusy a nákladní auta převážející živá zvířata a humanitární nebo vojenskou pomoc pro zemi bránící se ruské agresi. U každého přechodu plánovali polští autodopravci zaparkovat 20 až 50 nákladních vozů.

„Dnes lze jen těžko mluvit o polské přepravě na Ukrajinu a z ní, protože jsme o ten trh zcela přišli kvůli ukrajinským dopravcům, kteří od začátku ruské invaze několikanásobně zvětšili počet převozů,“ řekl předseda Polského svazu zaměstnavatelů v dopravě a logistice Maciej Wroński. „Protestujeme kvůli narušením v silniční dopravě pro polské dopravce… způsobené nekontrolovaným přílivem běloruských, ruských a ukrajinských společností,“ řekl Reuters Karol Rychlik, majitel dopravní společnosti a šéf sdružení řidičů kamionů, který protestoval poblíž přechodu Dorohusk-Jahodyn.

Portál fakt.pl píše, že polští dopravci žádají hlavně to, aby byl obnoven systém vydávání povolení, která by ukrajinské firmy potřebovaly pro překročení hranice s Polskem. Úřady od toho upustily po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru. Dříve Polsko vydávalo ukrajinských dopravním společnostem asi 200.000 takových povolení ročně. Požadují i změny v organizaci provozu na přechodech tak, aby například nákladní auta zaregistrovaná v EU měla vlastní pořadník. Organizátoři protestu tvrdí, že své požadavky poslali na ministerstvo infrastruktury, ale to jim doposud neodpovědělo.

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu Evropská unie podnikla kroky na podporu ukrajinské ekonomiky a na rok zrušila pro Ukrajince nutnost získání těchto povolení, píše Ukrajinska pravda s tím, že letos v létě EU toto pravidlo prodloužila do června 2024. Protest, který se týká hraničních přechodů Dohorusk-Jahodyn, Korczowa-Krakovec a Hrebenne-Rava-Ruska, je oficiálně nahlášený u úřadů do 3. ledna příštího roku.

Ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Zvarych označil blokádu hraničních přechodů za „bolestivou ránu do zad Ukrajiny“, která se už přes 20 měsíců brání ruské vojenské agresi. „Vyzýváme k ukončení hraniční blokády,“ napsal na síti X.

Ukrajinský vicepremiér Kubrakov dnes uvedl, že podle Kyjeva blokování hranic poškozuje zájmy a ekonomiky obou zemí. „Ovlivňuje to také fungování tras solidarity, které měly za cíl vyvážet ukrajinské zemědělské produkty,“ dodal. Takzvané trasy solidarity jsou alternativní logistické trasy, které umožnila EU na podporu vývozu ukrajinských produktů, jenž narušila ruská invaze do země a blokáda ukrajinských černomořských přístavů Ruskem.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak podle agentury Ukrinform už v neděli uvedl, že Polsko je klíčovým partnerem Ukrajiny v nákladní dopravě a problém blokování hranic jeho dopravci by měl být vyřešen při jednání. „Přes všechny ekonomické potíže bychom měli být klidní, vést jednání a vysvětlovat, že my také máme zájem na zkvalitnění tohoto trhu – trhu nákladní dopravy,“ uvedl Podoljak.

Polsko-ukrajinské obchodní vztahy v posledních měsících zkomplikoval spor o dovoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů. Řidiči kamionů přirovnávají svou situaci k polským zemědělcům, kteří získali ústupky od vlády poté, co si stěžovali na záplavu levného ukrajinského obilí, podotkl Reuters.

Reklama

Doporučujeme

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.

Čína může podle Sybihy mít pro spravedlivý mír na Ukrajině důležitou roli

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama