ZprávyPolsko uzavře hraniční přechod s Běloruskem, hovoří o bezpečnosti státu

Polsko uzavře hraniční přechod s Běloruskem, hovoří o bezpečnosti státu

Polsko od pátečního poledne až do odvolání uzavře přechod Bobrowniki na polsko-běloruské hranici. Oznámil to dnes polský ministr vnitra Mariusz Kamiński, jenž krok odůvodnil „důležitým zájmem bezpečnosti státu“. Více informací k hranicím neposkytl, některá polská média nicméně jeho rozhodnutí dávají do souvislosti s případem bělorusko-polského novináře Andreje Pačobuta (polsky Andrzeje Poczobuta), kterého běloruský soud ve středu poslal na osm let do vězení. Varšava proti verdiktu protestovala.

Kamiński zároveň oznámil, že v souvislosti s případem Pačobuta požádá o zařazení dalších lidí spojených s režimem autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, kteří jsou zodpovědní za represe vůči Polákům v Bělorusku, na sankční seznam.

Běloruský soud ve středu poslal na osm let do vězení Andreje Pačobuta, kterého úřady obvinily „podněcování k sociální nenávisti“, „rehabilitace nacismu“ a „činnosti poškozující národní bezpečnost“. Devětačtyřicetiletý Pačobut je dlouholetým dopisovatelem listu Gazeta Wyborcza. Působil rovněž ve Svazu Poláků v Bělorusku (ZPB), což je organizace sdružující polskou diasporu. Úřady podle běloruské lidskoprávní organizace Vjasna Pačobuta vinily konkrétně třeba z toho, že v médiích označil sovětský útok na Polsko z roku 1939 za agresi.

Varšava rozsudek označila za nespravedlivý. Sejm – tedy dolní komora polského parlamentu – ve středu přijal usnesení, ve kterém verdikt nad Pačobutem důrazně odsoudil a proces s ním označil za vykonstruovaný. „Tento rozsudek je vyvrcholením pokračujících represí běloruských úřadů proti polské menšině v Bělorusku, které trvají od začátku roku 2021,“ stojí v usnesení podle serveru Polsat News.

Premiér Mateusz Morawiecki na twitteru napsal, že osm let vězení pro Pačobuta je „nelidský rozsudek běloruského režimu“ a „další projev pronásledování Poláků v Bělorusku“. Polské ministerstvo zahraničí si kvůli němu předvolalo běloruského charge d´affaires. Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která žije v litevském exilu, označila rozsudek za „osobní pomstu“ Lukašenka. Vjasna Pačobuta pokládá za politického vězně.

Bobrowniki jsou jedním z klíčových přechodů mezi Polskem a Běloruskem, podotkla agentura Reuters, podle níž se už tak napjaté vztahy mezi Varšavou a Minskem po středečním rozsudku dále vyhrotily. Polsko je důležitým útočištěm pro odpůrce Lukašenkova režimu a Varšava se stala jedním z nejbližších spojenců Kyjeva poté, co naopak běloruský spojenec Rusko loni v únoru napadlo Ukrajinu.

V roce 2021 vypukla na bělorusko-polské hranici migrační krize, když se ji pokoušely překonat tisíce migrantů mimo jiné z Blízkého východu. Varšava a Evropská unie obvinily autoritářský režim v Minsku, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU uvalené na Lukašenkův režim kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Varšava rovněž tvrdí, že polská menšina v Bělorusku čelí útlaku.

Doporučujeme

Devět lidí zabil ukrajinský útok na autobus, uvedl činitel dosazený Ruskem

Ukrajinský útok na autobus v Luhanské oblasti zabil devět lidí, další zranil, uvedl dnes šéf správy Ruskem okupovaného ukrajinského regionu Leonid Pasečnik na platformě Telegram. Úder podle něj zasáhl linkový autobus, ve kterém cestovalo 15 lidí. Pasečnik nezmiňuje typ zbraně, kterou Ukrajina podle něj při útoku použila. Kyjev se k těmto obviněním nevyjádřil.

Peskov potvrdil návštěvu Ratcliffa v Moskvě, podle Trumpa by z ní mohlo něco být

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov listu The Washington Post potvrdil úterní návštěvu šéfa americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffa v Moskvě. Šlo podle něj o kontakty mezi zpravodajskými službami. Blíže to neupřesnil. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se Ratcliffe nesešel, řekl Peskov agentuře Interfax. Americký prezident Donald Trump v diskusním pořadu The Glenn Beck Program bez dalších podrobností řekl, že by z Ratcliffovy návštěvy v Moskvě mohlo něco vzejít.

Češi jsou opatrnější. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku v srpnu výrazně klesla

Čeští spotřebitelé hodnotí ekonomickou situaci opatrněji než před měsícem. Zhoršila se jejich očekávání ohledně vývoje domácí ekonomiky i vlastní finanční situace a méně domácností plánuje v příštím roce větší výdaje.

Francouzský soud uznal rakovinu u letušky jako nemoc z povolání

Francouzský soud v Bayonne poprvé uznal kosmické záření jako jeden z faktorů, které přispěly ke vzniku rakoviny prsu u dlouholeté letušky. Rozhodnutí může otevřít cestu k podobným žádostem dalších členů palubního personálu.

Meta se dohodla na mimosoudním urovnání sporu o závislosti dětí na sítích

Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí téměř 17 miliard dolarů (asi 351 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu vinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firmu také viní z neoprávněného shromažďování a využívání osobních údajů dětí používajících její platformy. Informovaly o tom dnes tiskové agentury s odvoláním na soudní dokumenty.

Zelenskyj udělil vysoké ukrajinské vyznamenání Elonu Muskovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil jedno z nejvyšších státních vyznamenání majiteli společnosti SpaceX Elonu Muskovi, oznámila dnes média s odvoláním na prezidentův výnos.

Blesková povodeň a sesuv půdy v Nepálu a Tibetu si vyžádaly desítky obětí

Nejméně 17 lidí zemřelo při přívalových povodních a sesuvu půdy na hranici Nepálu a Tibetu, uvedla stanice BBC s odvoláním na nepálskou policii. Nepálská správa cestovního ruchu zároveň eviduje 384 pohřešovaných cestovatelů, z nichž 291 jsou cizinci. Záchranné práce pokračují, uvedla agentura Reuters.

Ceny ropy klesly. Investoři s nadějí sledují íránsko-ománská jednání

Ceny ropy ve středu klesly o více než dva dolary za barel na dvoutýdenní minimum. Důvodem jsou pokračující jednání mezi Íránem a Ománem, která oživila naděje, že by Hormuzský průliv mohl být znovu otevřen bez omezení, která ovlivňují dodávky ropy, zemního plynu a dalších komodit na Blízkém východě.

Bitcoin se po třech měsících vrátil nad 80 tisíc dolarů

Bitcoin v úterý krátce překonal hranici 80 tisíc dolarů, na kterou se nedostal od května. Růst podpořil návrat peněz do spotových burzovně obchodovaných fondů i lepší nálada mezi investory.

Angola má až pětkrát více rašelinišť, než se dosud odhadovalo

Rozsáhlé rašeliniště v centrální Angole je mnohem větší, než naznačovaly dosavadní odhady. Mokřady zadržují uhlík, regulují průtok významných afrických řek a pomáhají udržovat zásoby vody pro miliony lidí.

Zaměstnanec letiště ve Frankfurtu zemřel na „letištní malárii“

V Německu na malárii zemřel zaměstnanec letiště ve Frankfurtu nad Mohanem, jehož nakazil komár, který se do země dostal v letadle. Informují o tom dnes server hessenschau.de a agentura DPA.

KOMENTÁŘ: Chcete po AI zázračné tipy na akcie? Vědecké studie ukazují smutnou pravdu

Lidé implementují AI do každodenních aktivit a investování není výjimkou. Investoři věří, že jim umělá inteligence díky přístupu k ohromnému množství dat předá zaručené tipy na skryté akciové klenoty. Krátká praxe ale ukazuje, že vydělávání na trzích díky AI snazší není.

Útoky dronů zabíjely v Rusku i na Ukrajině, hořel také obří sklad

Nejméně dva lidé přišli o život při ruském útoku na Černihiv na severu Ukrajiny, oznámily dnes místní úřady. O dvou obětech útoku ukrajinského dronu informoval gubernátor ruské Lipecké oblasti. Ukrajinské drony znovu napadly a zapálily sklad největšího ruského internetového prodejce Wildberries v Tambovské oblasti. Útok potvrdila společnost.

Putin přitvrzuje: Stát nově může převzít jakoukoli soukromou firmu

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který dá vládě pravomoc dočasně převzít správu a kontrolu nad kritickou infrastrukturou, kterou soukromí vlastníci dostatečně nechrání před ukrajinskými dronovými útoky a jinými hrozbami.

Velitel kurdských Syrských demokratických sil oznámil jejich rozpuštění

Velitel kurdských Syrských demokratických sil (SDF) Mazlúm Abdí dnes oznámil jejich rozpuštění a plné začlenění do státních institucí. Učinil tak v televizním projevu vysílaném z prezidentského paláce v Damašku. Podle agentury AFP jde o naplnění dohody s prozatímním prezidentem Sýrie Ahmadem Šarou, který usiluje o sjednocení země. Zvláštní vyslanec USA pro Sýrii Tom Barrack označil rozhodnutí za "naprosto historické".
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama