-0.2 C
Czech
Pátek 16. ledna 2026
EkologiePolsko chce ovládnout vítr, na moři staví jednu z největších elektráren světa

Polsko chce ovládnout vítr, na moři staví jednu z největších elektráren světa

Světové zelené energetice vládne slunce. Polsko se však obrací na vítr. Několik desítek kilometrů od břehu už roste jedna z největších větrných elektráren světa, která bude dodávat energii více než dvěma milionům polských domácností. Jedná se o milník v polské ekonomice a energetice. A to je jen začátek. Informují o tom The New Voice of Ukrajine (NV) a Telewizja Polska (TVP).

„Rok 2025 bude pro polskou ekonomiku zlomový. Energie nám zajistí bezpečnost a impuls pro ekonomický rozvoj. Tato investice je součástí gigantického projektu, v jehož rámci vybudujeme do roku 2040 větrné elektrárny o celkovém výkonu 18 gigawattů,“ prohlásil při slavnostním zahájení projektu Tusk.

Do Baltského moře už vyplulo jedenáct polských lodí. Na projektu za 7,1 miliardy eur (v přepočtu asi 178 miliard korun) se spolu s největší polskou energetickou společností PGE podílí i dánský energetický gigant Ørsted. Jedná se o společný podnik s podílem 50:50. PGE přitom získala úvěry od 24 finančních institucí, včetně EIB a EBRD.

Výstavba už začala a první fáze by měla zahrnovat odstraňování balvanů z mořského dna. V roce 2026 se začnou instalovat základy pro turbíny, podmořské kabely a transformační stanice. Samotné turbíny dodá firma Siemens Gamesa a vztyčeny budou v roce 2027. Skladování, předmontáži a instalaci komponent poslouží přístav Gdaňsk.

Nová větrná velmoc

Větrná farma Baltica 2, jak byl projekt pojmenován, má vyrůst asi 40 kilometrů od pobřeží u města Ustka na rozloze asi 190 kilometrů čtverečních. Vznikne rozmístěním 107 větrných turbín o výšce 250 metrů a celkovém výkonu 1,5 gigawattu. Do roku 2027 bude Baltica 2 zásobovat čistou elektřinou více než 2,5 milionu polských domácností, píše server NV.

„Baltica 2 diverzifikuje polskou výrobu elektřiny, posílí energetickou bezpečnost a poskytne čistší a cenově dostupnější energii,“ dodal k projektu podle TVP generální ředitel PGE Dariusz Marzec. „Do roku 2027 bude energie z Baltského moře poprvé proudit ke spotřebitelům,“ doplnil Ireneusz Fąfara, generální ředitel Ørsted. „Společně píšeme novou kapitolu v polském energetickém sektoru a budujeme průmysl, který přinese pracovní místa a průmyslový rozvoj na desetiletí dopředu,“ dodal zástupce generálního ředitele Ørsted Rasmus Errboe.

Polsko má velmi ambiciózní energetickou politiku, jejímž prostřednictvím chce dosáhnout energetické nezávislosti. Do roku 2030 hodlá na moři vybudovat větrné elektrárny o celkovém výkonu 5,9 gigawattu a do roku 2040 to má být 11 gigawattů.

Reklama

Doporučujeme

Prezident Pavel zahájil ve Lvově návštěvu Ukrajiny

Český prezident Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macháč v Adelaide prošel do semifinále, Siniaková si zahraje finále čtyřhry

Tomáš Macháč zvládl v Adelaide čtvrtfinále generálky na Australian Open a postoupil do semifinále. Osmý nasazený porazil Španěla Jaumeho Munara 6:4, 6:4 a čeká ho turnajová dvojka Tommy Paul. Američan v dalším zápase přehrál domácího kvalifikanta Aleksandara Vukice 6:3, 6:2.

Boeing věděl o vadě dílu spojené s pádem nákladního letadla UPS

Nákladní letadlo UPS se v listopadu v Kentucky zřítilo po dramatickém selhání u křídla a zahynulo při tom 15 lidí. Vyšetřovatelé teď popisují, že problém souvisel se strukturální vadou části uchycení motoru, kterou Boeing zaznamenal už před lety u podobných strojů.

Americký zásah v Grónsku by byl katastrofa, konec světa, varoval Tusk

Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.

Kreml souhlasí s Trumpem, že uzavření míru brzdí Kyjev, a ne Moskva

Rusko souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v názoru, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, a ne ruský vůdce Vladimir Putin zdržuje dosažení potenciální mírové dohody. Uvedl to dnes podle agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Současně varoval, že se Kyjevu "každým dnem" zužuje prostor pro rozhodování o ukončení války.

Rusko vyhošťuje britského diplomata, obviněného ze špionáže

Rusko vyhošťuje britského diplomata, o kterém ruská tajná služba FSB tvrdí, že jej kontrarozvědka odhalila jako pracovníka britské zpravodajské služby. Ruské ministerstvo zahraničí předalo protest britské chargé d´affaires v Moskvě a pohrozilo zrcadlovou odvetou, pokud by britská strana reagovala podobným krokem, uvedly tiskové agentury. Britská vláda nyní podle agentury Reuters uvedla, že svou reakci pečlivě zvažuje.

Posádka mise Crew-11 se kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila na Zemi

Zpět na Zemi se dnes z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila čtyřčlenná posádka mise Crew-11. Přistání na vodní hladinu u kalifornských břehů živě na svém webu přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Trump zavádí 25procentní clo na některé čipy, umožní poplatky za prodej v Číně

Americký prezident Donald Trump zavedl 25procentní poplatek na prodej pokročilých čipů Nvidia H200 a AMD MI325X v zahraničí. Exekutivní příkaz souvisí s povolením prodávat tyto čipy na čínském trhu. Poplatek se bude vybírat formou cla za dovoz čipů, pokud jsou tyto čipy následně znovu vyvezeny do zahraničí, napsal Bílý dům ve středečním doprovodném dokumentu.

Americký útok na Venezuelu způsobil Rusku ekonomický bolehlav

Krátkodobé náklady a dlouhodobý přínos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak lze popsat dopad amerického útoku na Venezuely na Rusko. Moskva měla s Caracasem dlouhodobé obchodní vazby, které teď prezident Donald Trump zpřetrhal. Přijde tak o velké množství peněz. Z dlouhodobého hlediska si ale nemohla přát nic lepšího.

Zabíjení v Íránu podle Trumpa skončilo. Americký úder je blízko, spekulují experti

Zabíjení v Íránu skončilo a nejsou plánovány žádné popravy, oznámil americký prezident Donald Trump, který získal tuto informaci od důvěryhodného zdroje. Také naznačil, že k vojenskému úderu vůbec dojít nemusí. Násilné protesty přitom pokračují a experti naopak spekulují, že USA udeří už brzy.

Dvě tragédie během dvou dnů, v Thajsku znovu spadl jeřáb

Ještě ani neuplynul den od tragédie na severovýchodě Thajska a země řeší další smrtelnou nehodu spojenou se stavební technikou. U Bangkoku se zřítil jeřáb na silnici, zničil dvě auta a dva lidé přišli o život. Další zranění skončili v péči záchranářů.

Klimatické změny dopadají na zimní olympijské hry

Zimy jsou kratší, sněhu ubývá a organizátoři zimních olympijských her se čím dál víc spoléhají na umělé zasněžování. Klimatická změna výrazně ovlivňuje podmínky pro zimní sporty a bez zásadních změn budou budoucí olympiády v ohrožení.

Zoe Saldaña je nejvýdělečnější herečkou všech dob

Scarlett Johansson byla sesazena z trůnu. Zoe Saldaña se díky tržbám z třetího dílu Avataru stala nejvýdělečnější herečkou všech dob. Na vrchol ji vynesly role v největších filmových franšízách posledních let.

Grónská vláda uvedla, že Dánsko a spojenci zvýší vojenskou přítomnost u ostrova

Grónská vláda oznámila, že Dánsko ode dneška společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě, píše agentura Reuters. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Švédský premiér Ulf Kristersson na síti X následně oznámil, že někteří důstojníci švédské armády na arktický ostrov už přicestovali.

Oteplování zrychluje. Rok 2025 byl toho dalším důkazem

Loňský rok byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) třetím nejteplejším v historii měření. Klimatičtí vědci očekávají, že tempo oteplování může překročit hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou ještě před koncem desetiletí. To znamená o deset let dříve, než světoví lídři před 30 lety v Paříži při podpisu revolučního dokumentu předpokládali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama