Válka na UkrajiněPolitico: USA kvůli hrozbám jadernými zbraněmi pozorněji sledují kroky Moskvy

Politico: USA kvůli hrozbám jadernými zbraněmi pozorněji sledují kroky Moskvy

Zpravodajské služby Spojených států a jejich spojenců ve světle ruských hrozeb o použití jaderných zbraní pozorněji sledují vojenské kroky Kremlu a pečlivě hledají náznaky jejich nasazení ve válce na Ukrajině. Serveru Politico to sdělilo pět zdrojů z řad současných a bývalých amerických činitelů. Varování, že se ruský prezident Vladimir Putin opravdu rozhodl nasadit v konfliktu jaderné zbraně, podle nich ale může i tak přijít příliš pozdě.

Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo letos v únoru, se po úspěchu zářijové ukrajinské protiofenzivy snaží opět na bojišti získat navrch. Zároveň přibývají signály o klesající domácí popularitě Putina a jeho války, zejména po částečné mobilizaci vyhlášené minulý týden.

„Sledujeme to pozorněji,“ uvedl činitel americké vlády s přístupem ke zpravodajským informacím o jaderných silách a strategii Moskvy. USA a jejich spojenci podle něj v nedávné době posílili práci zpravodajských služeb ve vzduchu, z oběžné dráhy i v kyberprostoru a začali se víc spoléhat na satelitní snímky. S jejich pomocí analyzují přesuny ruských jednotek s kapacitou zaútočit jadernými zbraněmi.

Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení částečné mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. „Neblafuji,“ řekl. Varování podpořil i místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident a expremiér Dmitrij Medveděv, podle kterého má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně.

„Momentálně nevidíme žádné důkazy, že Rusko jaderné zbraně použije,“ uvedl Joshua Kelsey a dodal, že Washington nicméně hrozby z Moskvy bere vážně.

Zpravodajské služby jsou podle dříve zmíněného amerického činitele přesvědčeny, že Rusko nebude riskovat rozsáhlou jadernou válku, a nespustí proto ani masivní útok na Ukrajinu nebo země NATO.

Sledování ruského jaderného zbrojení ztěžuje fakt, že Rusko má desítky různých zbraňových systémů dvojího použití, z nichž mnohé používá na Ukrajině. Například většina ruských letounů dokáže přepravovat běžnou munici, ale i takzvané taktické jaderné zbraně, navržené s cílem zničit menší cíle na bojišti. Oproti tomu stojí strategické jaderné zbraně jako jsou mezinárodní balistické střely, jejichž plánované použití lze jednodušeji vypozorovat například při uvedení speciálních jednotek do pohotovosti nebo jejich shromážděním ke cvičení.

Při použití taktických jaderných zbraní se Spojené státy a další spojenci Kyjeva ani nemusí dozvědět, že se ruské síly rozhodly vyměnit konvenční munici za atomové bomby, píše Politico.

„(Rusové) nikdy nepoužijí strategickou jadernou zbraň,“ uvedl nejmenovaný činitel. „Použijí zbraň krátkého doletu. Mají hlavice, kterým říkáme mikroatomové, s výbušnou silou desítek až stovek tun,“ dodává. Atomové bomby, které na konci druhé světové války Spojené státy svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki, měla pro srovnání sílu 15.000 až 20.000 tun trinitrotoluenu (TNT).

„Pokud to mají Rusové ve svém arzenálu jako konvenční zbraň, můžete celkem bezpečně předpokládat, že to má jadernou hlavici, která k tomu patří,“ uvedl nejmenovaný někdejší činitel americké Rady pro národní bezpečnost (NSC). „Téměř každá zbraň, kterou Rusové mají, je schopna jaderného zásahu. Ať už se jedná o dělostřelecký systém, systém protivzdušné obrany, torpédo nebo střelu s plochou dráhou letu, může k tomu být jaderná hlavice,“ řekl Politiku.

Úmysl Moskvy použít jaderné zbraně bude i tak za určitých okolností možné patrně vypozorovat, píše Politico, a to na základě chování ruské armády, například překvapivě rychlého stažení nebo pohybu menší jednotky schopné převážet jaderný náklad. Podle jiných odhadů je ale možné, že Putin západ nejprve varuje a hrozbu využije jako nástroj při vyjednávání.

„Myslím si, že pokud se budou Rusové (na jaderný úder) připravovat, snažili by se to dát najevo,“ uvedl Franklin Miller, někdejší činitel NSC v otázkách jaderné politiky. „Naznačili by, že převážejí munici z centrálních skladů k palebným jednotkám. A pak by nám dali víc času, abychom se nad tím zamysleli,“ dodal Miller.

„Co se ale týče menších jaderných zbraní, o těch pravděpodobně vědět nebudeme,“ dodává.

Doporučujeme

Maďarsko po 36 letech otevřelo tajné spisy. Zveřejnilo 60 tisíc jmen z dob komunismu

Maďarsko ve středu zpřístupnilo veřejnosti rozsáhlé záznamy komunistické tajné policie. Internetová databáze obsahuje přibližně 60 tisíc jmen lidí vedených v evidenci někdejších bezpečnostních služeb. Premiér Péter Magyar označil zveřejnění za splnění desítky let odkládaného slibu. Upozornil zároveň, že některé rodiny mohou v archivech objevit bolestivé informace.

Pondělní ruský útok na ukrajinskou Komyšuvachu má 40 obětí

Počet obětí pondělního ruského útoku leteckými pumami na středisko humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 40, oznámil dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že pod troskami může být ještě více než 30 lidí. Podle agentury Reuters jde o jeden z nejsmrtelnějších útoků na civilisty v tomto roce.

Halloweenské sladkosti s jehlami a hřebíky uvnitř. Policie v Evropě řeší výrazný nárůst případů

Policie v Německu, Rakousku a Maďarsku varovala rodiče, aby pečlivě kontrolovali sladkosti, které jejich děti dostaly při letošním halloweenském koledování. V cukrovinkách se totiž v několika případech našly jehly, hřebíky, šrouby a další ostré kovové předměty. Několik dětí se při jejich konzumaci zranilo.

Inflace v Česku zpomalila na 2,4 procenta. ČNB přesto může zvýšit úrokové sazby

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 2,4 procenta, což představuje mírné zpomalení oproti září. Potraviny jsou proti loňsku levnější, ceny energií a služeb však dál výrazně rostou. Nová čísla přicházejí den před rozhodnutím České národní banky, od které ekonomové očekávají zvýšení úrokových sazeb.

Babiš a Tusk ocenili obnovu spolupráce ve visegrádské čtyřce i dobré vztahy

Český premiér Andrej Babiš a šéf polské vlády Donald Tusk ocenili obnovení spolupráce v rámci visegrádské čtyřky, kterou v minulosti blokovaly spory mezi členskými zeměmi. Řekli to dnes na tiskové konferenci ve Varšavě. Tusk a Babiš také ocenili výborné vztahy mezi Polskem a Českem. Dali najevo, že mají podobná stanoviska v řadě unijních témat a shodli se, že ještě letos by se měly konat mezivládní konzultace. Jednodenní pracovní návštěvu Polska ukončil Babiš setkáním s polským prezidentem Karolem Nawrockým.

Moskva i Kyjev v noci pokračovaly v útocích, na Ukrajině jsou mrtví

V ukrajinské Záporožské oblasti dnes zahynuli při ruských úderech dva lidé, uvedl šéf tamní vojenské správy Mychajlo Semikin. Moskva v noci útočila na civilní a energetickou infrastrukturu i v dalších ukrajinských oblastech. Ukrajinské drony zasáhly jedno z logistických center ruského internetového velkoobchodu Ozon v Adygejsku v Krasnodarské oblasti, uvedla společnost na platformě Telegram. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn.

KOMENTÁŘ: Republikáni ve volbách padli a s nimi i akcie. Proč se trh zalekl triumfu demokratů?

Předpoklad, že demokrati ovládnou americké volby do Kongresu, se v noci na středu do puntíku vyplnil. Průzkumy nelhaly. Přesto trhy na výsledky reagují do jisté míry křečovitě. V prvních hodinách po oznámení výsledků zamířily dolů asijské indexy i futures na S&P 500. Proč?

Nová doba ledová už možná začala. Zastavilo ji globální oteplování, tvrdí vědci

Zemi neustále formuje oheň a led. Naši planetu formují po miliardy let. Co se týče dob ledových, Země zažila nejméně pět těchto epizod, včetně období, kdy mohla být téměř celá nebo z velké části pokrytá ledem. Dnes se nacházíme v mírnějším meziledovém období, které začalo přibližně před 11 700 lety. Nová studie naznačila, že další doba ledová mohla začít už před 2 000 lety. Zasáhla však změna klimatu způsobená člověkem.

Úbytek netopýrů oslabuje přírodní ekosystémy

Netopýři pomáhají udržovat přírodní rovnováhu, chrání rostliny před škůdci a přispívají k obnově lesů. Jejich ekologický význam však může slábnout i v oblastech, kde se stále běžně vyskytují. Nový výzkum upozorňuje, že samotná přítomnost druhu ještě neznamená, že dokáže plnit svou důležitou úlohu v přírodě.

Zelenskyj vyznamenal Melanii Trump, která zprostředkovala příměří v Oleškách

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trump Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.

Čína a Japonsko chtějí nadále spolupracovat s USA bez ohledu na výsledky voleb

Čína je připravena pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy a naplňovat dohody, které uzavřeli prezidenti obou zemí. Dnes to podle agentury Reuters uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning v reakci na výsledky úterních voleb do amerického Kongresu. Ty podle projekcí médií přinesly demokratům kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Japonsko následně zdůraznilo, že jeho spojenectví se Spojenými státy zůstává zásadní pro světový mír a stabilitu bez ohledu na výsledky voleb, napsala agentura Kjódó.

Demokraté převezmou Kongres. Jaké změny čekají americké trhy?

Podle předběžných výsledků amerických voleb do Kongresu demokraté zvítězili. Co to ale znamená pro investory a trhy? Na první pohled může vypadat situace pro finanční trhy znepokojivě, protože otevírá prostor pro aktivnější legislativní agendu a vyhlídky na větší kontrolu Bílého domu. Investoři se však častěji obávají politické nejistoty než samotné neshody. Jaké změny mohou Američané očekávat?

Musk napsal, že nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb

Nejbohatší člověk planety Elon Musk, který dal před americkými volbami do Kongresu na podporu republikánů kolem 445 milionů dolarů (9,7 miliardy Kč), v reakci na jejich jasnou porážku na X napsal, že zřejmě tentokrát nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb. Jak poznamenává server Axios, ještě nikdy nikdo neutratil tolik jako Musk s tak mizivým výsledkem.

Američané řekli válce jasné ne! Írán reaguje na výsledky voleb v USA

Předběžné výsledky ostře sledovaných amerických voleb se donesly až do Teheránu. Íránský předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf uvedl, že Američané řekli „NE VÁLCE“. Projekce ukazují vítězství demokratů ve Sněmovně i v Senátu. Sám Donald Trump přiznal, že v tom hraje roli válka s Íránem. Co bude dál?

Demokraté ovládli i volby guvernérů, mají Texas i první černošskou guvernérku

Kromě voleb do obou komor amerického Kongresu demokraté v úterý uspěli také ve volbách guvernérů amerických států, když se jim podařilo uspět v tradičně republikány držených státech jako Texas, Ohio, Georgia či Iowa, informují americká média. Po třech desítkách let vystřídají ve vedení Texasu republikány, jejichž dlouholetý guvernér Greg Abbott prohrál s demokratkou Ginou Hinojosa, která bude první hispánkou v čele druhého nejlidnatějšího amerického státu. Georgia se stane prvním státem, v jehož čele stane černoška, zatímco Nové Mexiko bude mít jako první stát guvernérkou indiánku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama