Válka na UkrajiněPolitico: USA kvůli hrozbám jadernými zbraněmi pozorněji sledují kroky Moskvy

Politico: USA kvůli hrozbám jadernými zbraněmi pozorněji sledují kroky Moskvy

Zpravodajské služby Spojených států a jejich spojenců ve světle ruských hrozeb o použití jaderných zbraní pozorněji sledují vojenské kroky Kremlu a pečlivě hledají náznaky jejich nasazení ve válce na Ukrajině. Serveru Politico to sdělilo pět zdrojů z řad současných a bývalých amerických činitelů. Varování, že se ruský prezident Vladimir Putin opravdu rozhodl nasadit v konfliktu jaderné zbraně, podle nich ale může i tak přijít příliš pozdě.

Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo letos v únoru, se po úspěchu zářijové ukrajinské protiofenzivy snaží opět na bojišti získat navrch. Zároveň přibývají signály o klesající domácí popularitě Putina a jeho války, zejména po částečné mobilizaci vyhlášené minulý týden.

„Sledujeme to pozorněji,“ uvedl činitel americké vlády s přístupem ke zpravodajským informacím o jaderných silách a strategii Moskvy. USA a jejich spojenci podle něj v nedávné době posílili práci zpravodajských služeb ve vzduchu, z oběžné dráhy i v kyberprostoru a začali se víc spoléhat na satelitní snímky. S jejich pomocí analyzují přesuny ruských jednotek s kapacitou zaútočit jadernými zbraněmi.

Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení částečné mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. „Neblafuji,“ řekl. Varování podpořil i místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident a expremiér Dmitrij Medveděv, podle kterého má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně.

„Momentálně nevidíme žádné důkazy, že Rusko jaderné zbraně použije,“ uvedl Joshua Kelsey a dodal, že Washington nicméně hrozby z Moskvy bere vážně.

Zpravodajské služby jsou podle dříve zmíněného amerického činitele přesvědčeny, že Rusko nebude riskovat rozsáhlou jadernou válku, a nespustí proto ani masivní útok na Ukrajinu nebo země NATO.

Sledování ruského jaderného zbrojení ztěžuje fakt, že Rusko má desítky různých zbraňových systémů dvojího použití, z nichž mnohé používá na Ukrajině. Například většina ruských letounů dokáže přepravovat běžnou munici, ale i takzvané taktické jaderné zbraně, navržené s cílem zničit menší cíle na bojišti. Oproti tomu stojí strategické jaderné zbraně jako jsou mezinárodní balistické střely, jejichž plánované použití lze jednodušeji vypozorovat například při uvedení speciálních jednotek do pohotovosti nebo jejich shromážděním ke cvičení.

Při použití taktických jaderných zbraní se Spojené státy a další spojenci Kyjeva ani nemusí dozvědět, že se ruské síly rozhodly vyměnit konvenční munici za atomové bomby, píše Politico.

„(Rusové) nikdy nepoužijí strategickou jadernou zbraň,“ uvedl nejmenovaný činitel. „Použijí zbraň krátkého doletu. Mají hlavice, kterým říkáme mikroatomové, s výbušnou silou desítek až stovek tun,“ dodává. Atomové bomby, které na konci druhé světové války Spojené státy svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki, měla pro srovnání sílu 15.000 až 20.000 tun trinitrotoluenu (TNT).

„Pokud to mají Rusové ve svém arzenálu jako konvenční zbraň, můžete celkem bezpečně předpokládat, že to má jadernou hlavici, která k tomu patří,“ uvedl nejmenovaný někdejší činitel americké Rady pro národní bezpečnost (NSC). „Téměř každá zbraň, kterou Rusové mají, je schopna jaderného zásahu. Ať už se jedná o dělostřelecký systém, systém protivzdušné obrany, torpédo nebo střelu s plochou dráhou letu, může k tomu být jaderná hlavice,“ řekl Politiku.

Úmysl Moskvy použít jaderné zbraně bude i tak za určitých okolností možné patrně vypozorovat, píše Politico, a to na základě chování ruské armády, například překvapivě rychlého stažení nebo pohybu menší jednotky schopné převážet jaderný náklad. Podle jiných odhadů je ale možné, že Putin západ nejprve varuje a hrozbu využije jako nástroj při vyjednávání.

„Myslím si, že pokud se budou Rusové (na jaderný úder) připravovat, snažili by se to dát najevo,“ uvedl Franklin Miller, někdejší činitel NSC v otázkách jaderné politiky. „Naznačili by, že převážejí munici z centrálních skladů k palebným jednotkám. A pak by nám dali víc času, abychom se nad tím zamysleli,“ dodal Miller.

„Co se ale týče menších jaderných zbraní, o těch pravděpodobně vědět nebudeme,“ dodává.

Doporučujeme

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.

Hantavirus na výletní lodi: WHO potvrdila osmý případ, pacient je ve Švýcarsku

Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila osmý případ hantaviru spojený s výletní lodí MV Hondius, která kotví u Kapverd. Tři lidé s nákazou zemřeli, jeden pacient je v kritickém stavu a tři mají mírné příznaky.

Gibraltar vypouští splašky přímo do Středozemního moře

Gibraltar stále nemá čistírnu odpadních vod. Splašky od téměř 40 tisíc obyvatel, firem a institucí proto míří bez čištění přímo do Středozemního moře. Britské zámořské území tak dlouhodobě čelí problému, který by v Evropě působil jako relikt minulého století.

KOMENTÁŘ: Trpaslík chce koupit giganta. Firma GameStop píše další neuvěřitelný příběh

Společnost GameStop, která se soustředí na prodej videoher, se během covidu neuvěřitelným způsobem zapsala do dějin investování. Teď se znovu pokouší o husarský kousek – chce koupit firmu eBay, která je přitom mnohem hodnotnější, a konkurovat tak Amazonu.

Trump: USA dočasně přestanou chránit lodě v Hormuzském průlivu

Spojené státy nakrátko přerušují operaci, při níž v Hormuzském průlivu doprovázely a chránily lodě ohrožované íránskou blokádou. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle něhož jsou důvodem aktuální velmi pokročilá jednání s Íránem a snaha dosáhnout dohody. Americká blokáda íránských přístavů však pokračuje, dodal Trump. Bílý dům se podle serveru Axios domnívá, že uzavření dohody o jednostránkovém memorandu o porozumění je na dosah, přičemž odpověď Teheránu na několik klíčových bodů by mohla přijít do 48 hodin.

Cole Allen podezřelý z pokusu o atentát na Trumpa čelí dalšímu obvinění

Muž z Kalifornie Cole Tomas Allen, který se podle vyšetřovatelů pokusil zavraždit prezidenta Donalda Trump během slavnostní večeře ve Washingtonu, čelí novému obvinění. Prokuratura jej nově viní z napadení amerického úředníka smrtící zbraní.

Ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných po ruských útocích

Nejméně čtyři lidé byli zabiti a dalších 19 utrpělo zranění při ruských útocích na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, informovali dnes záchranáři. V Sumské oblasti na severovýchodě země ruský dron zaútočil na civilní automobil: pasažérku zabil, řidič vyvázl se zraněním, uvedl náčelník oblastní správy Oleh Hryhorov.

V Hormuzském průlivu byla napadena kontejnerová loď

Kontejnerová loď francouzské rejdařské společnosti CMA CGM se stala terčem útoku při průjezdu Hormuzským průlivem. Incident se odehrál v úterý a podle firmy si vyžádal zranění členů posádky i škody na plavidle.

Německá policie podnikla razie proti mladým pravicovým extremistům

Německá policie dnes brzy ráno podnikla razie proti pravicovým extremistům ve 12 ze 16 spolkových zemí. Podle generálního státního zastupitelství je v případu 36 obviněných, kteří čelí podezření ze založení či členství v organizované zločinecké skupině. Akce je zaměřená proti členům neonacistických mládežnických skupin Jung und Stark (Mladí a silní) a Deutsche Jugend Voran (Německá mládež vpřed).

Premiér Carney jmenoval Arbour kanadskou generální guvernérkou

Kanadský premiér Mark Carney jmenoval novou generální guvernérkou Kanady bývalou komisařku OSN pro lidská práva a soudkyni nejvyššího soudu Louise Arbourovou. Její nominace má podle premiéra reflektovat důležitost globálních institucí. Napsal o tom zpravodajský server The Guardian.

Ropa zlevnila, Trump mluví o pokroku s Íránem

Ceny ropy ve středu v Asii mírně klesly poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost dohody s Íránem. Spojené státy zároveň dočasně pozastavily operaci Project Freedom, která měla pomáhat lodím proplouvat strategickým Hormuzským průlivem.

Útočník z Bondi Beach čelí 19 novým obviněním

Muž, který podle australských úřadů loni v prosinci spolu se svým otcem zaútočil na účastníky oslav židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney, čelí 19 novým obviněním. Při útoku zemřelo 15 lidí. Podle agentur AFP a AP to vyplývá z nově zveřejněných soudních dokumentů. Akram nově čelí mimo jiné obviněním ze střelby s úmyslem zabít a z použití střelné zbraně s cílem zabránit zatčení.

Španělsko přijme loď s nákazou hantavirem na Kanárských ostrovech

Výletní loď s podezřením na hantavirus zamíří na Kanárské ostrovy. Španělsko potvrdilo, že plavidlo přijme a zajistí péči o pasažéry i posádku. Rozhodnutí padlo po zásahu mezinárodních zdravotnických institucí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama