Více
    11 C
    Czech
    Čtvrtek, 6 října, 2022

    Podzemní letiště Željava. Navštivte přísně tajnou základnu jugoslávské armády

    DOPORUČUJEME

    NEJČTENĚJŠÍ

    Největší podzemní letiště v bývalé Jugoslávii leží v troskách. Kdysi supertajná základna měla odolat jadernému útoku. Nakonec ji zničila vlastní armáda.

    Jako ve filmu Star Wars: Impérium vrací úder. Rebelové ukrývají své vesmírné plavidlo v podzemní základně, ven vyráží jen když Impérium udeří. Letecká základna Željava byla verzí tohoto filmového úkrytu v komunistické Jugoslávii.

    Objekat 505, jak se oficiálně letiště nazývalo, se nachází na východě Chorvatska na hranici s Bosnou. Kdysi bývalo největším podzemním letištěm na Balkáně. Primárním účelem Objekat 505 bylo umístit zde radarový systém včasného varování, podobný NORADu. Bylo také strategickým velitelským centrem pro obranu země.

    Maximální utajení a soběstačnost

    Výstavba základny probíhala v maximálním utajení v letech 1957 až 1965 a náklady na její vybudování činily neuvěřitelných šest miliard dolarů. To je třikrát více než kombinované roční vojenské rozpočty dvou největších nástupnických států Jugoslávie, Srbska a Chorvatska. Tajná letecká základna byla umístěna ve středu husté rozlehlé sítě vojenských zařízení s pěti pomocnými letišti v její blízkosti. Okolo se také nacházely četné radary a základny protivzdušné obrany.

    Podzemní letiště bylo vojenským zázrakem se čtyřmi východy, z nichž každý byl schopen vypouštět v případě nutnosti ven tryskáče. Na základně se nacházely dvě kompletní eskadry. Byla navržena tak, aby udržela přímý zásah 20kilotunovou jadernou hlavicí, ekvivalentu bomby v Nagasaki a mohla být hermeticky uzavřena. Dokázala pojmout až 1000 lidí a skladovat zásoby po dobu až 30 dnů. Objekat 505 měl také přístup k podzemnímu zásobování vodou a generátoru energie. Palivo pro generátor bylo přiváděno do základny hlubinnými trubkami z podzemního skladu poblíž města Bihać.

    Zkázu přinesla občanská válka

    Základna měla chránit zemi před agresí zvenčí. Bohužel její konstruktéři nepočítali s možností občanské války. 25. října 1991, v předvečer války, Rudolf Perešin, jeden ze stíhacích pilotů sloužících na základně, utekl ve svém letounu čtvrtým východem. Byl to etnický Chorvat a nechtěl bojovat. Doletěl do rakouského Klagenfurtu a jeho proudový letoun je nyní vystaven na letecké základně Zeltweg.

    Nebyl jediný, kdo dezertoval. Nedlouho poté přeběhl se svým proudovým letounem i Daniel Borović. Tomu se podařilo přistát na letišti v Záhřebu. I když ze samotné základny neodletěli, sídlili na ní i další dva piloti – Ivan Selak a Ivica Ivandić, kteří po zničení základny skončili v Užici v Srbsku.

    Během svého ústupu z této oblasti Chorvatska se Jugoslávská národní armáda rozhodla leteckou základnu zničit, aby se vyhnula jejímu použití některou z frakcí bojujících v konfliktu. Podařilo se jim to pomocí vestavěných výbušných náloží. O rok později demolici základny dokončila armáda tehdejší Republiky Srbská Krajina. Bylo odpáleno dalších 56 tun trhaviny. Výbuch byl tak silný, že byl cítit v celé Bihaći.

    Dnes opuštěná letecká základna leží na hranici Chorvatska a Bosenské federace, přičemž čára rozdělující země prochází středem pozemku. Pokud se sem někdo rozhodne vypravit, musí dbát mimořádné opatrnosti kvůli velkému množství nevybuchlých nášlapných min a jiné munice. Policejní síly Bosenské federace využívají oblast letecké základny k výcviku.

    Vstup jedině s povolením

    Bohužel od migrační krize je těžké se sem dostat. Tato letecká základna se nachází přesně na hranici mezi Chorvatskem a Bosnou, mnoho policejních hlídek po cestě vás otočí zpět. A nejspíš budete muset zaplatit pokutu. Je však možné kontaktovat chorvatskou policii s tím, že chcete leteckou základnu navštívit jako turista. Pak pravděpodobně dostanete oficiální povolení k návštěvě.

    Mějte na paměti zdravotní rizika. Přiměřené množství znečištění PCB je uvnitř většiny tunelů, ale i v půdě venku. Navíc uvnitř tunelů bylo mnoho detektorů kouře, které byly založeny na Americium-241. Co se s nimi během ničení stalo, není známo. Návštěva jako taková může představovat zdravotní riziko.

    Sledujte nás na sítích

    VYBRALI JSME PRO VÁS