CestováníPodzemní letiště Željava. Navštivte přísně tajnou základnu jugoslávské armády

Podzemní letiště Željava. Navštivte přísně tajnou základnu jugoslávské armády

Největší podzemní letiště v bývalé Jugoslávii leží v troskách. Kdysi supertajná základna měla odolat jadernému útoku. Nakonec ji zničila vlastní armáda.

Jako ve filmu Star Wars: Impérium vrací úder. Rebelové ukrývají své vesmírné plavidlo v podzemní základně, ven vyráží jen když Impérium udeří. Letecká základna Željava byla verzí tohoto filmového úkrytu v komunistické Jugoslávii.

Objekat 505, jak se oficiálně letiště nazývalo, se nachází na východě Chorvatska na hranici s Bosnou. Kdysi bývalo největším podzemním letištěm na Balkáně. Primárním účelem Objekat 505 bylo umístit zde radarový systém včasného varování, podobný NORADu. Bylo také strategickým velitelským centrem pro obranu země.

Maximální utajení a soběstačnost

Výstavba základny probíhala v maximálním utajení v letech 1957 až 1965 a náklady na její vybudování činily neuvěřitelných šest miliard dolarů. To je třikrát více než kombinované roční vojenské rozpočty dvou největších nástupnických států Jugoslávie, Srbska a Chorvatska. Tajná letecká základna byla umístěna ve středu husté rozlehlé sítě vojenských zařízení s pěti pomocnými letišti v její blízkosti. Okolo se také nacházely četné radary a základny protivzdušné obrany.

Podzemní letiště bylo vojenským zázrakem se čtyřmi východy, z nichž každý byl schopen vypouštět v případě nutnosti ven tryskáče. Na základně se nacházely dvě kompletní eskadry. Byla navržena tak, aby udržela přímý zásah 20kilotunovou jadernou hlavicí, ekvivalentu bomby v Nagasaki a mohla být hermeticky uzavřena. Dokázala pojmout až 1000 lidí a skladovat zásoby po dobu až 30 dnů. Objekat 505 měl také přístup k podzemnímu zásobování vodou a generátoru energie. Palivo pro generátor bylo přiváděno do základny hlubinnými trubkami z podzemního skladu poblíž města Bihać.

Zkázu přinesla občanská válka

Základna měla chránit zemi před agresí zvenčí. Bohužel její konstruktéři nepočítali s možností občanské války. 25. října 1991, v předvečer války, Rudolf Perešin, jeden ze stíhacích pilotů sloužících na základně, utekl ve svém letounu čtvrtým východem. Byl to etnický Chorvat a nechtěl bojovat. Doletěl do rakouského Klagenfurtu a jeho proudový letoun je nyní vystaven na letecké základně Zeltweg.

Nebyl jediný, kdo dezertoval. Nedlouho poté přeběhl se svým proudovým letounem i Daniel Borović. Tomu se podařilo přistát na letišti v Záhřebu. I když ze samotné základny neodletěli, sídlili na ní i další dva piloti – Ivan Selak a Ivica Ivandić, kteří po zničení základny skončili v Užici v Srbsku.

Během svého ústupu z této oblasti Chorvatska se Jugoslávská národní armáda rozhodla leteckou základnu zničit, aby se vyhnula jejímu použití některou z frakcí bojujících v konfliktu. Podařilo se jim to pomocí vestavěných výbušných náloží. O rok později demolici základny dokončila armáda tehdejší Republiky Srbská Krajina. Bylo odpáleno dalších 56 tun trhaviny. Výbuch byl tak silný, že byl cítit v celé Bihaći.

Dnes opuštěná letecká základna leží na hranici Chorvatska a Bosenské federace, přičemž čára rozdělující země prochází středem pozemku. Pokud se sem někdo rozhodne vypravit, musí dbát mimořádné opatrnosti kvůli velkému množství nevybuchlých nášlapných min a jiné munice. Policejní síly Bosenské federace využívají oblast letecké základny k výcviku.

Vstup jedině s povolením

Bohužel od migrační krize je těžké se sem dostat. Tato letecká základna se nachází přesně na hranici mezi Chorvatskem a Bosnou, mnoho policejních hlídek po cestě vás otočí zpět. A nejspíš budete muset zaplatit pokutu. Je však možné kontaktovat chorvatskou policii s tím, že chcete leteckou základnu navštívit jako turista. Pak pravděpodobně dostanete oficiální povolení k návštěvě.

Mějte na paměti zdravotní rizika. Přiměřené množství znečištění PCB je uvnitř většiny tunelů, ale i v půdě venku. Navíc uvnitř tunelů bylo mnoho detektorů kouře, které byly založeny na Americium-241. Co se s nimi během ničení stalo, není známo. Návštěva jako taková může představovat zdravotní riziko.

Doporučujeme

Mandát zesnulého senátora Lindseyho Grahama dočasně převezme jeho mladší sestra Darline

Po smrti amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama bude jeho místo v Senátu Spojených států dočasně zastávat jeho mladší sestra Darline Graham Nordone. Do funkce ji v pondělí jmenoval guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster.

Film o Michaelu Jacksonovi jako první životopisný snímek vydělal miliardu dolarů

Životopisný film Michael dosáhl historického úspěchu. Snímek o Michaelu Jacksonovi překonal v celosvětových kinech hranici jedné miliardy dolarů a stal se prvním životopisným filmem, kterému se to podařilo. Hlavní roli ztvárnil zpěvákův synovec Jaafar Jackson.

Horko zvyšuje riziko duševních potíží. Nejohroženější jsou děti a mladiství

Vysoké teploty máme spojené s dobrou náladou, když jsme na dovolené u moře nebo vysedáváme na zahrádkách. Zároveň je ovšem známo, že vedro zhoršuje naše kognitivní funkce i náladu a zvyšuje agresivitu. Nová studie teď zjistila, že během horkých dnů stoupá počet hospitalizací spojených s duševními problémy u dětí a mladistvých.

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, oznámilo regionální velitelství

Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to dnes nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě. Podle agentury Fars zahynuli při jednom z útoků tři lidé z téže rodiny.

Pesticid používaný v zemědělství může snižovat počet čmeláků

Čmeláci patří mezi nejvýznamnější opylovače zemědělských plodin i volně rostoucích rostlin. Nový výzkum ukazuje, že sulfoxaflor, běžně používaný pesticid proti savému hmyzu, může narušovat jejich rozmnožování už při nízkých dávkách. Změny se projevily přímo v aktivitě genů spojených s reprodukcí, což by při dlouhodobém působení mohlo přispívat k úbytku čmeláčích populací.

Volkswagen zvažuje zrušení dalších 50 tisíc pracovních míst

Volkswagen může v rámci rozsáhlé restrukturalizace zrušit dalších přibližně 50 tisíc pracovních míst. Šéf koncernu Oliver Blume zaměstnancům oznámil, že firma stále hledá způsob, jak snížit výrazně vyšší náklady a přiblížit se konkurenci. Konečný počet zrušených pozic zatím nebyl stanoven.

Rusko v noci udeřilo střelami a drony na Kyjev, oběti nejsou hlášeny

Rusko během noci na dnešek zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. S odvoláním na představitele města o tom nad ránem informovala agentura Reuters, podle které byly hlášeny exploze a požáry, žádné oběti ale úřady neoznámily. Ukrajinská obrana sestřelila pět z osmi ruských balistických raket. Stalo se tak poprvé za měsíc, napsala agentura Unian s odvoláním na hlášení ukrajinského letectva a připomněla, že problémy souvisely s nedostatkem protiraketových střel.

Ceny ropy nepřestávají růst. Trh znervózňují americké kroky v Hormuzu

Ceny ropy vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil plány na zavedení poplatků za přepravu v Hormuzském průlivu a obnovení blokády íránských přístavů. Tyto kroky na trhu vyvolaly další vlnu obav z narušení dodávek černého zlata. Zatímco USA trvají na tom, že Hormuzský průliv je otevřený pro plavbu, podle údajů o sledování lodní dopravy došlo k prudkému poklesu tranzitů.

Francie umožní Ukrajině licenční výrobu zbraní, Kyjev nakoupí 16 letounů Rafale

Francie umožní Ukrajině licenční výrobu francouzských řízených střel, přesně naváděných bomb a protivzdušných střel, zatímco Kyjev nakoupí francouzsko-italské systémy protivzdušné obrany nové generace a 16 stíhacích letounů Rafale. Po jednání koalice ochotných to dnes v Paříži oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron.

USA ode dneška začnou vybírat poplatky za bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to dnes napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán.

Příměří se fakticky zhroutilo. USA udeřily na Írán, sirény se rozezněly v Jordánsku a Bahrajnu

Spojené státy v pondělí pozdě večer dokončily další vlnu leteckých úderů na cíle spojené s Íránem. Tentokrát americká armáda útočila na odpalovací systémy pro střely a drony, obranné systémy a námořnictvo. Sirény se následně rozezněly v Jordánsku a Bahrajnu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že USA kontrolují úžinu klíčovou pro světové dodávky ropy.

Maďarský parlament schválil ústavní dodatek, který má ukončit mandát prezidenta

Maďarský parlament dnes schválil ústavní dodatek, který má především ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který letos po 16 letech přišel o moc, a už po vítězství v dubnových parlamentních volbách Sulyoka vyzval, aby odstoupil.

Húsíové zaútočili na letiště v Saúdské Arábii

Jemenští Húsíové v pondělí zaútočili balistickými raketami a drony na mezinárodní letiště Abhá na jihu Saúdské Arábie. Saúdská protivzdušná obrana proti střelám zasáhla a úřady nehlásí žádné oběti. Útok představuje nejvážnější vyhrocení vztahů mezi oběma stranami od příměří uzavřeného v roce 2022.

Požár lesa v pařížském regionu zničil na 1000 hektarů a stále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zničil na 1000 hektarů porostu, což je zhruba pět procent celého lesa. Dnes odpoledne to řekl šéf civilní ochrany Julien Marion. Na místě zasahuje na 800 hasičů z celé Francie. Podle francouzského ministra vnitra Laurenta Nuňeze je možné, že oheň někdo založil úmyslně, informovala agentura AFP.

EK a její partneři chtějí dát na podporu projektů v Gaze 883,6 milionu eur

Evropská komise dnes spolu s více než desítkou nejen členských zemí Evropské unie zahájila iniciativu, která poskytne 883,6 milionu eur (přibližně 21,4 miliardy Kč) na humanitární projekty v Pásmu Gazy. Komise v prohlášení uvedla, že "Team Gaza Initiative" podpoří projekty zaměřené na zajištění základních služeb pro obyvatele pásma, včetně vodohospodářské infrastruktury, odstraňování sutin a odpadu či obnovení zdravotnických, energetických a zemědělských systémů. Česká republika podle zveřejněného seznamu do iniciativy zapojena není.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama