Vědci vytvořili vůbec první detailní mapu života, který obývá půdu přímo pod námi. Ukazuje síť mykorhizních hub, které mají klíčovou roli v tom, jak rostou lesy, jak se v půdě zadržuje uhlík a jak dobře zvládají ekosystémy výkyvy klimatu. Jenže většinu těchto „podzemních hotspotů“ dosud nikdo nechrání.
Mykorhizní houby žijí v symbióze s kořeny rostlin. Pomáhají jim vstřebávat živiny a na oplátku dostávají uhlík. Udržují zdraví půdy, podporují její schopnost zadržet vodu a jsou základem pro správné fungování krajiny. Přesto je ochranná legislativa víceméně přehlíží – často prostě proto, že nejsou vidět.
Víc než 90 % bez ochrany
Vědecký tým analyzoval více než 2,8 miliard vzorků z DNA hub a to více než ze 130 zemí. Pomocí strojového učení vytvořil globální mapy rozmanitosti a vzácnosti. Výsledek? Méně než desetina nejcennějších území s vysokou podzemní biodiverzitou se nachází v chráněných oblastech.
To je problém. Podle výzkumu mykorhizní houby zprostředkují až třetinu všech uhlíkových toků mezi rostlinami a půdou a tvoří přes 30 % mikrobiální biomasy. Přesto neexistuje jasná strategie, jak je chránit. Ochrana přírody se dál soustředí hlavně na to, co roste a běhá nad zemí.
Nature research paper: Global hotspots of mycorrhizal fungal richness are poorly protectedhttps://t.co/3VOVIzpDN5
— nature (@Nature) July 23, 2025
Co je pod zemí, se nepočítá
Studie navíc ukazuje, že nadzemní a podzemní biodiverzita často vůbec nekorespondují. Místa, která se zdají být druhově chudá, mohou skrývat bohatý a křehký podzemní ekosystém. A obráceně. Pokud budeme chránit jen to, co je na očích, přijdeme o něco zásadního.
Hotspoty arbuskulárních hub leží hlavně v tropech – Amazonii, západní Africe nebo jihovýchodní Asii. Ektomykorhizní druhy zase dominují ve studenějších oblastech jako Sibiř, Kanada nebo Andy. Jenže tyto zóny zůstávají téměř bez formální ochrany.
Půda si zaslouží víc
Odborníci mluví jasně: bez zdravých houbových sítí hrozí oslabení celých ekosystémů. „Když je narušíme, regenerace lesů se zpomalí, klesne úrodnost a rozpadne se i biodiverzita nad zemí,“ říká jeden z autorů studie.
Zachování mykorhizních hub má přímý dopad na klima, zemědělství i stabilitu krajiny. Jestli to s ochranou přírody a půdy myslíme vážně, musíme začít hlouběji – doslova.
