ZprávyPočet obětí ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 19.000

Počet obětí ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 19.000

Ničivé zemětřesení, které v pondělí zasáhlo oblast na hranici mezi Tureckem a Sýrií, si vyžádalo přes 19.300 obětí. Jen v Turecku při něm zemřelo nejméně 16.170 lidí, řekl dnes při další návštěvě zasažených regionů prezident Recep Tayyip Erdogan. V Sýrii zahynulo nejméně 3192 osob, ale záchranné práce tam zejména v oblastech ovládaných povstalci postupují kvůli nedostatku techniky ještě mnohem pomaleji než v Turecku.

Podle agentury AP zemětřesení na pomezí Turecka a Sýrie už co do počtu obětí překonalo katastrofu v Japonsku z roku 2011, při které byla poškozena i jaderná elektrárna Fukušima. Podle dalších zdrojů ale bylo obětí po japonské katastrofě ještě o několik stovek více.

Zemětřesení o síle 7,8 stupně v noci na pondělí a následný o něco slabší otřes způsobily u hranic Turecka a Sýrie obrovské škody. Zřítily se tisíce budov, v nichž v tu chvíli spali jejich obyvatelé. Více obětí zatím hlásí turecké úřady, protože katastrofa mimo jiné zasáhla i několik velkých měst. Prohledávání sutin postupuje pomalu, a i vzhledem k velmi chladnému počasí proto panují obavy, že počet obětí ještě výrazně poroste. Záchranné operace ztěžují i následné otřesy, kterých seismologové od pondělí zaznamenali na 650, uvedl úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD).

Podle Erdogana je zemětřesení ze začátku tohoto týdne „katastrofou století“.

„Zemětřesení zasáhlo oblast o rozloze 110.000 kilometrů čtverečních… Jde o třetí největší zemětřesení po otřesech v Anatolii z roku 1668 a v Erzincanu v roce 1939,“ řekl dnes podle agentury Anadolu v parlamentu viceprezident Fuat Oktay. Zraněných je podle něj bezmála 64.000 lidí. Turecký úřad AFAD dnes sdělil, že v postižených regionech zasahuje přes 113.000 záchranářů včetně téměř 6000 odborníků ze zahraničí včetně Česka. Z oblasti katastrofy bylo dosud evakuováno přes 28.000 lidí.

Na severu Sýrie zahynulo podle údajů vlády v Damašku a opoziční organizace Bílé přilby, která působí v regionech ovládaných povstalci, celkem 3192 lidí. Syrská státní média uvádějí 1262 obětí v oblastech kontrolovaných vládou, Bílé přilby dnes na twitteru informovaly o dalších 1930 mrtvých v povstaleckých regionech. Zraněných je dohromady na 5000.

V Sýrii pomoc komplikuje složitá vnitropolitická a bezpečnostní situace, velmi složitý je zejména přístup do regionů pod kontrolou povstaleckých skupin. Dnes tam přes turecké hranice dorazil první humanitární konvoj. Na severozápadě Sýrie byly přitom už před touto katastrofou miliony lidí závislých na humanitární pomoci.

„Region, který už roky sužují krize, čelí další krizi s nepředstavitelnými ztrátami a škodami,“ citovala agentura DPA Corinne Fleischerovou, regionální ředitelku Světového potravinového programu (WFP) pro Blízký východ, severní Afriku a východní Evropu.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama