ZprávyPočet obětí ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 19.000

Počet obětí ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 19.000

Ničivé zemětřesení, které v pondělí zasáhlo oblast na hranici mezi Tureckem a Sýrií, si vyžádalo přes 19.300 obětí. Jen v Turecku při něm zemřelo nejméně 16.170 lidí, řekl dnes při další návštěvě zasažených regionů prezident Recep Tayyip Erdogan. V Sýrii zahynulo nejméně 3192 osob, ale záchranné práce tam zejména v oblastech ovládaných povstalci postupují kvůli nedostatku techniky ještě mnohem pomaleji než v Turecku.

Podle agentury AP zemětřesení na pomezí Turecka a Sýrie už co do počtu obětí překonalo katastrofu v Japonsku z roku 2011, při které byla poškozena i jaderná elektrárna Fukušima. Podle dalších zdrojů ale bylo obětí po japonské katastrofě ještě o několik stovek více.

Zemětřesení o síle 7,8 stupně v noci na pondělí a následný o něco slabší otřes způsobily u hranic Turecka a Sýrie obrovské škody. Zřítily se tisíce budov, v nichž v tu chvíli spali jejich obyvatelé. Více obětí zatím hlásí turecké úřady, protože katastrofa mimo jiné zasáhla i několik velkých měst. Prohledávání sutin postupuje pomalu, a i vzhledem k velmi chladnému počasí proto panují obavy, že počet obětí ještě výrazně poroste. Záchranné operace ztěžují i následné otřesy, kterých seismologové od pondělí zaznamenali na 650, uvedl úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD).

Podle Erdogana je zemětřesení ze začátku tohoto týdne „katastrofou století“.

„Zemětřesení zasáhlo oblast o rozloze 110.000 kilometrů čtverečních… Jde o třetí největší zemětřesení po otřesech v Anatolii z roku 1668 a v Erzincanu v roce 1939,“ řekl dnes podle agentury Anadolu v parlamentu viceprezident Fuat Oktay. Zraněných je podle něj bezmála 64.000 lidí. Turecký úřad AFAD dnes sdělil, že v postižených regionech zasahuje přes 113.000 záchranářů včetně téměř 6000 odborníků ze zahraničí včetně Česka. Z oblasti katastrofy bylo dosud evakuováno přes 28.000 lidí.

Na severu Sýrie zahynulo podle údajů vlády v Damašku a opoziční organizace Bílé přilby, která působí v regionech ovládaných povstalci, celkem 3192 lidí. Syrská státní média uvádějí 1262 obětí v oblastech kontrolovaných vládou, Bílé přilby dnes na twitteru informovaly o dalších 1930 mrtvých v povstaleckých regionech. Zraněných je dohromady na 5000.

V Sýrii pomoc komplikuje složitá vnitropolitická a bezpečnostní situace, velmi složitý je zejména přístup do regionů pod kontrolou povstaleckých skupin. Dnes tam přes turecké hranice dorazil první humanitární konvoj. Na severozápadě Sýrie byly přitom už před touto katastrofou miliony lidí závislých na humanitární pomoci.

„Region, který už roky sužují krize, čelí další krizi s nepředstavitelnými ztrátami a škodami,“ citovala agentura DPA Corinne Fleischerovou, regionální ředitelku Světového potravinového programu (WFP) pro Blízký východ, severní Afriku a východní Evropu.

Doporučujeme

Americké údery zabily v Íránu osm členů ozbrojených sil

Při nočních amerických úderech na jih Íránu zahynulo v přístavních městech Bandar Abbás a Búšehr osm příslušníků íránských vzdušných a námořních sil, napsala dnes státní agentura IRNA. Spojené státy uvedly, že zaútočily v reakci na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, která proplouvala Hormuzským průlivem

Ukrajinské letectvo tvrdí, že sestřelilo ruskou stíhačku

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes sestřelilo víceúčelovou ruskou stíhačku Su-35. Žádné další podrobnosti neuvedlo. O předchozím sestřelení letounu stejného typu informovalo ukrajinské letectvo loni v červnu s tím, že se letoun zřítil nad Kurskou oblastí na západě Ruska.

Rusko zakazuje export nafty, začne dovážet paliva

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty, tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty a zvyšuje výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.

Trump označil summit NATO za úspěšný, USA mají podle něj respekt spojenců

Americký prezident Donald Trump dnes na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré. Podle šéfa Bílého domu panovala na jednání velmi dobrá atmosféra a spojenci si konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Zároveň teď už podle Trumpa opět respektují Spojené státy, které jsou největším přispěvatelem.

Od pondělí při bojích mezi pákistánskými silami a povstalci zemřelo 96 lidí

Od pondělí bylo při několika útocích povstalců v pákistánské provincii Balúčistán zabito více než 40 lidí, převážně policistů a vojáků. Bezpečnostní složky za stejné období také zabily přes 50 povstalců, napsaly dnes s odvoláním na armádu agentury AP a AFP. Pákistánské síly bojují v jihozápadním Balúčistánu proti separatistům.

Ruth Ellis, poslední ženě popravené v Británii, udělil král posmrtné omilostnění

Poslední žena popravená ve Velké Británii Ruth Ellis dostala od krále Karla III. posmrtnou podmíněnou milost. Žena byla odsouzena a oběšena za vraždu milence, který ji týral.

Apple chce v USA vyrábět přes 15 miliard čipů

Apple rozšiřuje spolupráci s Broadcomem a chystá dosud největší výrobní závazek na americkém trhu. Víceletá dohoda má přesáhnout 30 miliard dolarů a zajistit výrobu více než 15 miliard čipů v USA. Součástí plánu je i rozšíření závodu Broadcomu v Coloradu.

KOMENTÁŘ: Máte pocit, že ropa už nikdy nebude levná jako dřív? Možná bude mnohem levnější

Jeden z největších ropných šoků v historii se může proměnit v obří nadbytek černého zlata po celé planetě. Zní to paradoxně, ale přesně tento scénář se teď otevírá kvůli rozhádané skupině OPEC, jejíž členové koordinují objem těžby ropy. Cena může padnout údajně až ke 40 dolarům za barel.

Rozpadá se mírová dohoda? Ceny ropy po amerických úderech na Írán opět rostou

Pokles cen ropy zvrátila nejnovější výměna úderů mezi USA a Íránem. Odborníci upozorňují, že důvěra dopravců, kteří posílají lodě s nákladem přes Hormuzský průliv, je křehká stejně jako dočasná mírová dohoda z minulého měsíce mezi Washingtonem a Teheránem. Pokud bude napětí přetrvávat, ceny černého zlata zůstanou zvýšené, varovali komoditní stratégové.

USA a Írán si vyměnily údery. Napětí rozdmýchal Hormuzský průliv

Americká armáda oznámila, že provedla sérii úderů na Írán v reakci na útoky na tři lodě v Hormuzském průlivu. Islámské revoluční gardy (IRGC) uvedly, že v jižním Íránu sestřelily americký dron MQ-9. Teherán varoval, že USA porušily memorandum o porozumění.

Akcie SpaceX po vstupu do Nasdaq-100 klesly

Akcie SpaceX mají za sebou nepovedený první den v indexu Nasdaq-100. Titul oslabil téměř o sedm procent, i když zůstává nad cenou z primární nabídky. Po úvodní euforii z burzovního debutu teď investoři zvažují, zda firma Elona Muska dokáže naplnit velmi ambiciózní plány.

Trump: Zelenskyj a Putin chtějí uzavřít dohodu

Americký prezident Donald Trump přišel s jedním ze svých optimistických prohlášení, tentokrát směrem k válce na Ukrajině. V úterý na setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho ruský protějšek Vladimir Putin chtějí dosáhnout dohody, která by vleklý konflikt ukončila.

Macronovu návštěvu Sýrie narušily exploze poblíž jeho hotelu v Damašku

Dva výbuchy v centru Damašku narušily návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Sýrii. Nálože explodovaly poblíž hotelu Four Seasons, kde přenocoval. Při útoku utrpělo zranění 18 lidí.

Trump na summitu NATO otevřel staré spory

Summit NATO v Ankaře měl původně ukázat hlavně jednotu aliance a vyšší výdaje evropských spojenců na obranu. Místo toho ho hned v úvodu poznamenaly ostré výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, nové napětí kolem Grónska a také americké údery na Írán. Spojenci tak do středečních jednání vstupovali s nejistotou, zda summit skončí uklidněním, nebo dalším rozkolem.

Le Pen po verdiktu odvolacího soudu řekla, že hodlá kandidovat na prezidentku

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Pen chce příští rok kandidovat v prezidentských volbách. Řekla to dnes večer v pořadu stanice TF1 po verdiktu odvolacího soudu, který ji sice uznal vinnou ze zpronevěry veřejných prostředků, ale zkrátil původní délku zákazu kandidovat na veřejné funkce. Informovaly o tom agentury. Podle serveru The Guardian uvedla, že se kvůli části rozsudku obrátí na kasační soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama