Klimatické změny nejvíce pociťují a pociťovat budou obyvatelé velkých měst. Světové metropole podle nové studie zažívají více horkých dnů než kdy dříve, což má dopad na zdraví veřejnosti, ekonomiku i produktivitu. Nejrizikovější jsou velkoměsta v Asii. Informují o tom CNN a Reuters.
Podle nové analýzy zaměřené na 20 nejlidnatějších velkoměst světa s více než 300 miliony obyvateli zaznamenaly tyto metropole v posledních třech desetiletích 52procentní nárůst dnů s teplotami nad 35 stupňů Celsia.
Studie provedená International Institute for Environment and Development (IIED) popsala nárůst počtu horkých dnů za každý jeden rok od Buenos Aires v Argentině, Paříž ve Francii až po egyptskou Káhiru, píše CNN.
(I'm NOT at all surprised!!!) The world’s biggest capital cities are heating up – and Asia tops the charts: https://t.co/RCPeqVeipS pic.twitter.com/mV5tIVZguT
— Georgeanne Matranga ☮️🟧 (@DTPORGE) June 28, 2024
„Změna klimatu není jen budoucí hrozbou. Už se odehrává a zhoršuje se,“ napsal Tucker Landesman, hlavní výzkumník IIED. „Za pouhou jednu generaci došlo k alarmujícímu nárůstu počtu horkých dnů v některých z největších světových měst.“
Nejvíce je tento trend patrný v asijských městech – od jihovýchodní Asie přes Čínu po Indii, píše agentura Reuters. Na vrcholu seznamu nejohroženějších metropolí se ocitlo Nové Dillí. Za posledních 30 let zaznamenalo 4 222 dnů s teplotami nad 35 stupňů.
Betonové pasti
Jakarta, hlavní město Indonésie, zaznamenalo v posledních 30 letech jeden z největších skoků v počtu dní nad 35 stupňů. Zatímco v letech 1994 až 2004 jich zaznamenalo 167, od roku 2014 do roku 2023 už jich bylo 167.
Počet dnů nad 35 stupňů v Pekingu vzrostl od roku 1994 o 309 procent. Vysoké teploty rovněž komplikují život Jihokorejců v Soulu. Oteplování se projevuje více ve městech než na venkově kvůli efektu zvanému „tepelný ostrov“.
Budovy, silnice a chodníky zadržují o dost více tepla než travnatá půda. Města se tak stávají betonovými pastmi. Vysoké teploty způsobují tepelný stres, tedy neschopnost těla aklimatizovat se, což může vést až k selhání orgánů.
Zatímco na venkově likvidují úrodu, ve městech snižují produktivitu zaměstnanců, hlavně pak v oblastech bez klimatizace. Kromě toho zatěžují silnice, dálnice, koleje a energetickou síť (poptávka po klimatizaci). Celkově má tedy horko dopady na ekonomiku.
