EkonomikaPo ruském útoku na Ukrajinu přesáhla cena ropy poprvé za 7 let...

Po ruském útoku na Ukrajinu přesáhla cena ropy poprvé za 7 let 100 dolarů za barel

Cena ropy přesáhla více než 100 dolarů za barel. Naposledy se na podobnou hodnotu vyšplhala v roce 2014. Zdražení je výsledkem ruského útoku na Ukrajinu, který ruský prezident Vladimir Putin nařídil ve čtvrtek ráno. Výrazně klesla také hodnota rublu. Ovlivnila ale i ceny kryptoměn, jako je například bitcoin. Uvedl to server BBC a CNN.

Ruský útok na Ukrajinu zapříčinil zdražení ropy. Cena za barel přesáhla 100 dolarů poprvé za posledních 7 let. Analytikové očekávají další zdražování i případné omezení zásob ropy. Rusko je totiž po Saudské Arábii druhým největší vývozcem ropy.

Podle serveru CNBC pak ceny ropy stouply o 5 procent. Její americká značka například ve čtvrtek vzrostla o 5,4 procent na 97,04 dolarů. Značka Brent pak přesáhla hodnoty 102,32 dolarů za barel.

Další vývoj cen ovlivní jak pokračování konfliktu na Ukrajině, tak reakce západních spojenců. Zásoby a hodnotu ropy totiž mohou ovlivnit také další sankce, které v současnosti chystá uvalit jak Evropská unie, tak Spojené státy americké nebo Velká Británie.

Vzrostla také cena zlata, naopak však poklesla hodnota rublu. Ovlivněné jsou ruským útokem na Ukrajinu také ceny zemního plynu, které vyskočily o 6,49 procent. Rusko je totiž největším světovým vývozcem plynu.

Proto také v reakci na ruskou agresi pozastavilo ve středu Německo schvalovací proces plynovodu Nord Stream 2. Původně měl být spuštěný v druhé polovině letošního roku poté, co jeho výstavba skončila v září loňského roku.

V reakci na ruský útok klesla také hodnota bitcoinu

Následky ruského útoku lze pozorovat také na trzích s akciemi nebo kryptoměnami. Například cena bitcoinu spadla ve čtvrtek ráno pod 35 tisíc dolarů. Oproti předešlému dnu se podle serveru CNN Business jedná o pokles o více než 8 procent.

V porovnání s hodnotu z loňského listopadu tak nejznámější kryptoměna ztratila více než polovinu své hodnoty. Tehdy se její cena pohybovala okolo 68 990 dolarů.

Na vině je jak stávající geopolitické napětí, tak hrozba růstu úrokových sazeb nebo čím dál intenzivnější snaha států omezit fungování kryptoměn.

Současným děním pak bylo ovlivněné také ethereum, jehož hodnota klesla o 12 procent. Kryptoměna se proto obchodovala za 2 349 dolarů.

Ve čtvrtek ráno pak Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu z několika stran a začalo bombardovat vojenské cíle blízko velkých měst. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval Ukrajince ke složení zbraní a prohlásil, že nehodlá zemi okupovat.

Severoatlantická aliance ale invazi rázně odmítla a označila ji za porušení mezinárodního práva. V současnosti členské státy konzultují další společný postup. „Svět učiní Rusko zodpovědným,“ prohlásil například americký prezident Joe Biden.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama