EkonomikaPo ruském útoku na Ukrajinu přesáhla cena ropy poprvé za 7 let...

Po ruském útoku na Ukrajinu přesáhla cena ropy poprvé za 7 let 100 dolarů za barel

Cena ropy přesáhla více než 100 dolarů za barel. Naposledy se na podobnou hodnotu vyšplhala v roce 2014. Zdražení je výsledkem ruského útoku na Ukrajinu, který ruský prezident Vladimir Putin nařídil ve čtvrtek ráno. Výrazně klesla také hodnota rublu. Ovlivnila ale i ceny kryptoměn, jako je například bitcoin. Uvedl to server BBC a CNN.

Ruský útok na Ukrajinu zapříčinil zdražení ropy. Cena za barel přesáhla 100 dolarů poprvé za posledních 7 let. Analytikové očekávají další zdražování i případné omezení zásob ropy. Rusko je totiž po Saudské Arábii druhým největší vývozcem ropy.

Podle serveru CNBC pak ceny ropy stouply o 5 procent. Její americká značka například ve čtvrtek vzrostla o 5,4 procent na 97,04 dolarů. Značka Brent pak přesáhla hodnoty 102,32 dolarů za barel.

Další vývoj cen ovlivní jak pokračování konfliktu na Ukrajině, tak reakce západních spojenců. Zásoby a hodnotu ropy totiž mohou ovlivnit také další sankce, které v současnosti chystá uvalit jak Evropská unie, tak Spojené státy americké nebo Velká Británie.

Vzrostla také cena zlata, naopak však poklesla hodnota rublu. Ovlivněné jsou ruským útokem na Ukrajinu také ceny zemního plynu, které vyskočily o 6,49 procent. Rusko je totiž největším světovým vývozcem plynu.

Proto také v reakci na ruskou agresi pozastavilo ve středu Německo schvalovací proces plynovodu Nord Stream 2. Původně měl být spuštěný v druhé polovině letošního roku poté, co jeho výstavba skončila v září loňského roku.

V reakci na ruský útok klesla také hodnota bitcoinu

Následky ruského útoku lze pozorovat také na trzích s akciemi nebo kryptoměnami. Například cena bitcoinu spadla ve čtvrtek ráno pod 35 tisíc dolarů. Oproti předešlému dnu se podle serveru CNN Business jedná o pokles o více než 8 procent.

V porovnání s hodnotu z loňského listopadu tak nejznámější kryptoměna ztratila více než polovinu své hodnoty. Tehdy se její cena pohybovala okolo 68 990 dolarů.

Na vině je jak stávající geopolitické napětí, tak hrozba růstu úrokových sazeb nebo čím dál intenzivnější snaha států omezit fungování kryptoměn.

Současným děním pak bylo ovlivněné také ethereum, jehož hodnota klesla o 12 procent. Kryptoměna se proto obchodovala za 2 349 dolarů.

Ve čtvrtek ráno pak Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu z několika stran a začalo bombardovat vojenské cíle blízko velkých měst. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval Ukrajince ke složení zbraní a prohlásil, že nehodlá zemi okupovat.

Severoatlantická aliance ale invazi rázně odmítla a označila ji za porušení mezinárodního práva. V současnosti členské státy konzultují další společný postup. „Svět učiní Rusko zodpovědným,“ prohlásil například americký prezident Joe Biden.

Reklama

Doporučujeme

Trump po krachu jednání přitvrdil vůči Íránu

Po krachu jednání mezi Spojenými státy a Íránem v Islámábádu rychle došlo k dalšímu vyhrocení rétoriky. Donald Trump krátce po jejich skončení znovu otevřel otázku kontroly nad Hormuzským průlivem a naznačil, že by USA mohly situaci řešit silou. Do popředí se tak dostává spíš vojenský než diplomatický scénář.

Ukrajina a Rusko se obviňují z porušování příměří

Ukrajina a Rusko se obviňují z porušování příměří vyhlášeného u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Rusové klid zbraní porušili ve 2299 případech, tvrdí Kyjev. Moskva naopak obvinila ukrajinské vojáky, že příměří porušili v 1971 případech. Příměří, které má platit do konce dne, zatím oficiálně ukončeno nebylo, poznamenala dříve agentura DPA.

Evropě hrozí nedostatek leteckého paliva

Evropa může během několika týdnů narazit na vážný problém v letecké dopravě. Pokud se neobnoví dodávky přes Hormuzský průliv, hrozí podle zástupců letišť systémový nedostatek leteckého paliva právě před začátkem hlavní letní sezony. To by mohlo znamenat rušení spojů napříč kontinentem, vyšší ceny letenek i komplikace pro miliony cestujících.

Rozhovory mezi Íránem a USA v Islámábádu skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory Spojených států s Íránem skončily dnes ráno v Islámábádu po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to podle agentury AP americký viceprezident J. D. Vance, který stál v čele americké delegace při jednáních v pákistánské metropoli o urovnání vzájemného konfliktu. Podle AFP řekl, že se vrací do USA poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Írán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Vance už Islámábád opustil, podle webu BBC tak učinila i íránská delegace.

Izrael zasáhl raketomet v Libanonu, útok v Kaně zabil pět lidí

Izraelská armáda oznámila zásah raketometu na jihu Libanonu, který byl podle ní připravený k odpalu směrem na izraelské území. Úder přišel v době pokračujícího napětí mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které se do konfliktu zapojilo na začátku března.

Královská rodina připravuje oslavy 100. narozenin Alžběty II.

Britská královská rodina si připomene významné výročí. Sto let od narození královny Alžběty II. uctí sérií akcí, které nabídnou pohled na její život, styl i odkaz.

Rusko a Ukrajina oznámily, že si vyměnily válečné zajatce i civilisty

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezidentské volby v Džibutsku vyhrála s 97,81 pct současná hlava státu Guilláh

Prezidentské volby ve východoafrickém Džibutsku podle oficiálních výsledků znovu vyhrál současný prezident Ismáíl Umar Guilláh, který získal 97,81 procenta hlasů. Zajistil si tak šesté funkční období v čele tohoto strategicky umístěného území v oblasti Afrického rohu, napsala agentura AFP. Guilláh zemi vládne od roku 1999.

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.

S pákistánským premiérem se sešla íránská delegace i viceprezident USA Vance

Americká delegace v čele s viceprezidentem J.D. Vancem jedná v hotelu Serena v pákistánské metropoli Islámábádu s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, napsala dnes po poledni agentura Reuters. S předsedou vlády před Vancem také podle agentury AFP jednala íránská delegace. V metropoli se mají konat mírové rozhovory mezi USA a Íránem s cílem ukončit válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily na konci února.

Posádka Artemis II se po desetidenní misi vrátila bezpečně na Zemi

Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama