Vědci v nové studii zjistili, že se klima otepluje rychleji, než si mysleli, a to kvůli úbytku nízko položených oblaků. Klimatická krize podle nich může být závažnější, než ukazují současné projekce, varují podle CNN a NBC.
Světlé barvy hrají v přírodě důležitou roli. Slouží k upoutání pozornosti před pářením v živočišné říši nebo fungují jako chlazení pro zemské klima. Například bílá barva pevninského a mořského ledu odráží zpět do vesmíru sluneční energii, čímž ochlazuje planetu.
Jak se planeta otepluje, ledové pokrývky stále více ustupují a odhalují tmavou půdu nebo mořskou hladinu. Tyto povrchy nejsou schopny odrážet sluneční paprsky zpět do vesmíru, naopak je absorbují a planetu oteplují.
The world has been warming faster than expected. Scientists now think they know why https://t.co/uQCzl5jnK7
— CTV News (@CTVNews) December 5, 2024
Schopnosti světlých povrchů odrážet sluneční energii se říká albedo a podle vědců klesá od 70. let 20. století. Na tání ledovců a mořského ledu upozorňují dlouhé roky, nová studie publikovaná v časopisu Science však varuje, že přicházíme o další ochranu.
Ochlazovat planetu odrážením slunečních paprsků pomáhají i nízko položená světlá oblaka, kterých však v posledním desetiletí ubývá. Tento trend byl patrný zejména v loňském roce, který byl nejteplejším v historii měření. Ukázala to analýza satelitních dat NASA, meteorologických záznamů a klimatických modelů.
Složité chování mraků
Úbytek nízké oblačnosti byl nejpatrnější v oblasti severního Atlantiku. Proč k tomu dochází? Vědci podle televize CNN neví jistě. „Je to extrémně složité a obtížně rozpletitelné,“ přiznal jeden z autorů studie Helge Goessling.
Odborníci se domnívají, že v tom hraje roli více faktorů. Tím nejvíce znepokojivým je samotné globální oteplování. Nízké mraky se tvoří v chladnější a vlhčí spodní atmosféře, která však tyto vlastnosti ztrácí kvůli ohřívajícímu se povrchu. Vzniká tak zpětnovazební smyčka – globální oteplování způsobuje úbytek nízké oblačnosti, což zrychluje globální oteplování, a tak pořád dokola.
Dalším faktorem mohou být regulace omezující emise síry z lodní dopravy. Znečištění sírou sice škodilo lidskému zdraví, rozjasňovalo však oblaka. Za úbytkem nízké oblačnosti ale mohou státi i změny v oceánských proudech, spekulují experti.
Současné klimatické modely a projekce oteplování mohou být podle výzkumu značně podhodnocené a klimatická krize může být závažnější, než si uvědomujeme.
Porozumět chování mraků, přestože se zdá být jednoduché, je jednou z největších výzev v klimatické vědě, píše server NBC. Pochopit vztah mezi mraky a globálního oteplování je ovšem klíčové, pokud chceme určit, jaké oteplování v budoucnu nás čeká.
