ZprávyPětice zemí EU chce odklad zákazu prodeje aut se spalovacím motorem

Pětice zemí EU chce odklad zákazu prodeje aut se spalovacím motorem

Itálie, Portugalsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko usilují o pětiletý odklad plánu Evropské unie, který má od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacím motorem. Vyplývá to z dokumentu, ke kterému získala přístup agentura Reuters. Plán EU je součástí klimatického balíčku, jehož cílem je do roku 2030 výrazně snížit emise skleníkových plynů, aby unie do roku 2050 dosáhla uhlíkové neutrality.

Plán loni navrhla Evropská komise (EK). Požaduje, aby se do roku 2035 emise oxidu uhličitého u nových automobilů snížily o 100 procent. Požadavek znemožní od roku 2035 prodej nových aut se spalovacím motorem, plán tento měsíc schválil Evropský parlament. Příští týden se na postoji k plánu hodlají dohodnout ministři členských zemí EU, poté budou následovat jednání o jeho konečné podobě s Evropským parlamentem.

Proti plánovanému zákazu se tento týden vyslovil německý ministr financí Christian Lindner. Český premiér Petr Fiala minulý týden uvedl, že Česká republika bude jako předsednická země EU usilovat o zmírnění zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035, pokud se to nepodaří Francii, která EU předsedá v tomto pololetí. Zákaz by podle něj neměl být stoprocentní, měl by se kvůli dostupnosti vozidel pro občany týkat devíti desetin produkce automobilek.

„Chceme v rámci našeho předsednictví jednat o kompromisním znění legislativy. Budeme usilovat alespoň o to, aby ten zákaz v roce 2035 nebyl 100 procent, ale 90 (procent),“ prohlásil Fiala. Podle něj by tak bylo možné zachovat možnost výroby aut se spalovacím motorem. „Musí být zajištěna pro občany rozumná, cenově dostupná alternativa,“ dodal předseda české vlády.

Itálie, Portugalsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko podle dokumentu navrhují, aby se emise u nových osobních aut musely do roku 2035 snížit pouze o 90 procent a aby se stoprocentní snížení posunulo na rok 2040. U lehkých užitkových vozů by podle jejich návrhu měly emise do roku 2035 klesnout o 80 procent a do roku 2040 o 100 procent.

Evropská komise označuje rok 2035 pro zavedení zákazu za klíčový, protože průměrná životnost automobilů činí 15 let. Pozdější zavedení zákazu by podle ní znemožnilo dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Uhlíková neutralita znamená, že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat.

Reklama

Doporučujeme

Prezidentské volby v Džibutsku vyhrála s 97,81 pct současná hlava státu Guilláh

Prezidentské volby ve východoafrickém Džibutsku podle oficiálních výsledků znovu vyhrál současný prezident Ismáíl Umar Guilláh, který získal 97,81 procenta hlasů. Zajistil si tak šesté funkční období v čele tohoto strategicky umístěného území v oblasti Afrického rohu, napsala agentura AFP. Guilláh zemi vládne od roku 1999.

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.

S pákistánským premiérem se sešla íránská delegace i viceprezident USA Vance

Americká delegace v čele s viceprezidentem J.D. Vancem jedná v hotelu Serena v pákistánské metropoli Islámábádu s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, napsala dnes po poledni agentura Reuters. S předsedou vlády před Vancem také podle agentury AFP jednala íránská delegace. V metropoli se mají konat mírové rozhovory mezi USA a Íránem s cílem ukončit válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily na konci února.

Posádka Artemis II se po desetidenní misi vrátila bezpečně na Zemi

Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.

Macron poprvé jednal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, mluvili o konfliktech

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes poprvé jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV., píší agentura AFP a italská média. Vatikán k schůzi uvedl, že francouzský prezident jednal s papežem a vatikánskými představiteli o konfliktech ve světě. Macron k jednání řekl, že s papežem mají totožné přesvědčení, že usilovat o mír je povinností. Očekávalo se, že jednání se budou týkat mezinárodních krizí, války na Blízkém východě a situace v Libanonu.

Meloni varuje před poplatky v Hormuzském průlivu

Plán Íránu vybírat poplatky od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem může zasáhnout světový obchod i dodávky energií. Italská premiérka Giorgia Meloni proto varovala, že podobný krok by mohl změnit obchodní toky a přinést citelné ekonomické dopady.

Kraken otevřel kryptu cestu k účtu u Fedu

Kryptoměnová burza Kraken získala přístup k účtu u americké centrální banky. Jde o první případ, kdy podobný účet získala firma z kryptosektoru, a otevírá to cestu k užšímu propojení digitálních aktiv s tradičním finančním systémem.

Stín, nebo smrt. Vedra už překračují naše limity, šokovalo vědce

Často se mluví o neobyvatelnosti planety v důsledku klimatických změn v budoucnosti. Podle nové studie však takové podmínky nastávají už během těch nejhorších vln veder. Jsme náchylnější k rostoucím teplotám, než se dosud myslelo, varují odborníci. Sami přiznávají, že si budoucnost zatím nedokážou představit.

Kolem jednání USA a Íránu panuje nejistota, Teherán žádá klid zbraní v Libanonu

Nejistota stále panuje kolem na dnešek či sobotu plánovaných mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Stanice NBC dnes informovala, že poblíž pákistánské letecké základny Nur Chán byl spatřen transportní letoun amerického letectva.

Ukrajinské úřady hlásí dva mrtvé po ruských nočních útocích

Ruské útoky v noci na dnešek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, oznámil ráno na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je po ruském dronovém útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.

Lídryně tchajwanské opozice Čcheng Li-wen se setkala s čínským prezidentem

Čínský prezident Si Ťin-pching se v pátek v Pekingu setkal s předsedkyní hlavní tchajwanské opoziční strany Kuomintang, Čcheng Li-wen. Jde o první návštěvu úřadující hlavy Kuomintangu v Číně za posledních deset let.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama