Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.
Podle dostupných informací dostaly vybrané jednotky pokyn být v pohotovosti pro případ, že by se situace v Minnesotě dál zhoršila. Zatím není jasné, zda k samotnému přesunu skutečně dojde. Bílý dům zároveň vzkázal, že je běžné, aby ministerstvo obrany drželo kapacity připravené pro případné prezidentovo rozhodnutí.
Do pohotovosti se mají dostat vojáci ze dvou pěchotních praporů 11. výsadkové divize armády. Tato divize sídlí na Aljašce a dlouhodobě se zaměřuje na operace v chladném a náročném prostředí.
Protesty v Minnesotě zesílily po incidentu ze 7. ledna 2026 v Minneapolisu, kdy byla při zásahu federálních imigračních složek zastřelena civilistka, 37letá Renée Good. Federální vláda tvrdí, že agent střílel v sebeobraně, místní představitelé to ale veřejně odmítají a poukazují na odlišný výklad událostí.
Trump ve čtvrtek pohrozil, že pokud místní politici nezabrání útokům na příslušníky ICE, použije Insurrection Act. Tento zákon dává prezidentovi možnost nasadit armádu na území USA v situaci, kterou vyhodnotí jako povstání nebo vážné nepokoje. V praxi se jeho použití považuje za krajní řešení, když běžné bezpečnostní složky nedokážou udržet pořádek.
Naposledy byla armáda na základě zákona o povstání nasazena k přímé policejní akci v roce 1992 během nepokojů v Los Angeles po verdiktu v případu Rodneyho Kinga. I proto je jakákoli úvaha o jeho použití v Minnesotě vnímána jako mimořádně citlivý krok.
