ZprávyPavel se na Slovensku setkal s Čaputovou, uvažují o společných cestách

Pavel se na Slovensku setkal s Čaputovou, uvažují o společných cestách

Český prezident Petr Pavel a jeho slovenská kolegyně Zuzana Čaputová zvažují společné zahraniční cesty, mezi prvními na válkou zasaženou Ukrajinu. Uvedli to po setkání v Bratislavě, kterou si Pavel vybral jako cíl své první zahraniční cesty ve funkci hlavy státu. Česko a Slovensko by podle obou politiků také mohly více spolupracovat například v boji proti dezinformacím.

Pavla, který je na návštěvě Slovenska i se svou chotí Evou, dnes dopoledne uvítala Čaputová na nádvoří svého úřadu v Bratislavě. Oba politici pak společně absolvovali přehlídku čestné prezidentské stráže a slavnostní ceremoniál, jehož součástí bylo i přivítání chlebem a solí.

Prezidenti Česka a Slovenska po jednání informovali o záměru společných zahraničních cest. Podle Čaputové by mohly posílit zájmy, které obě země spojují. Oba v dubnu počítají s návštěvou Ukrajiny, Pavel ale nechtěl přibližovat konkrétní přísliby, se kterými by do Kyjeva mohl jet.

Pavel na návštěvě podotkl, že obě země čelí stejným problémům, které vycházejí především z konfliktu na Ukrajině. Dopadají podle něj nejen na ekonomickou, ale i sociální situaci v Česku i na Slovensku. Je proto důležité, aby politici občanům připomínali, že za konfliktem stojí Rusko, dodal. Čaputová uvedla, že za velkou výzvu považuje informační válku a ruský vliv na dezinformační scéně. Uměla by si v tomto ohledu představit bližší spolupráci s Českem.

Co se týká další zahraniční spolupráce, Pavel prohlásil, že uskupení zemí Visegrádu, ke kterým kromě Česka a Slovenska patří ještě Polsko a Maďarsko, vnímá spíše jako konzultační fórum. Nemá podle něj ambice na detailní koordinaci zahraniční nebo bezpečnostní politiky. Dovede si ovšem představit prostor pro konzultace a spolupráci v řadě oblastí, jako jsou ekonomická, obchodní a kulturní. Potenciál vidí v možné užší spolupráci mezi V4 a baltskými zeměmi.

Čaputová dnes podobně jako při Pavlově inauguraci uvedla, že je ráda, že v čele státu, který je Slovensku nejbližší, stojí člověk se stejnými hodnotami. „To je nejlepší základ pro další spolupráci, na které jsme se dohodli ve vícero oblastech. Oba jsme vyrůstali v době Československa a dnes můžeme společně slavit velmi přátelské, pozitivní a konstruktivní vztahy dvou samostatných států,“ uvedla Čaputová.

Pavel dnes od své kolegyně dostal darem obrázek od známého slovenského karikaturisty Martina Šútovce, první dáma Česka zase převzala brož. Čaputová dostala sadu šperků. Prezidenti Česka a Slovenska po společném obědě položením věnců uctili zakladatele Československa (ČSR) Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Štefánika u jejich památníků v Bratislavě. Pavel se poté setkal se slovenským premiérem Eduardem Hegerem.

Po schůzce s Hegerem Pavel položí květiny u bratislavského gaybaru Tepláreň (Teplárna), kde útočník loni v říjnu zastřelil dva lidi. Uctí také památku novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové, kteří byli zastřeleni v roce 2018. Spolu s Čaputovou vpodvečer rovněž vystoupí při veřejné diskusi.

Návštěvu Slovenska Pavel zakončí v úterý, kdy se sejde se šéfem slovenské sněmovny Borisem Kollárem a pak s mladými osobnostmi z nevládních organizací.

Doporučujeme

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Australanka odsouzená za vraždy jedovatými houbami z vězení už nevyjde. Soud jí zpřísnil trest

Australanka Erin Patterson, která zavraždila tři příbuzné obědem s jedovatými houbami, stráví zbytek života za mřížemi. Odvolací soud v australském státě Victoria v pátek zamítl její pokus o zrušení rozsudku a zároveň rozhodl o zpřísnění trestu. Původně měla dvaapadesátiletá žena možnost požádat po 33 letech o podmínečné propuštění.

Kyjev čelil dalšímu ruskému raketovému útoku, jeden člověk zahynul

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.

Francouzská policie se chystá na další protesty, zakazuje akce krajní pravice

Francouzské úřady se chystají na další kolo víkendových demonstrací organizovaných tzv. hnutím žlutých vest, dohlížet má na ně stejně jako minulou sobotu na 70.000 policistů a četníků. Policie zároveň zakázala dvě akce krajní pravice a zadržela na letišti pravicového radikála, informovala dnes agentura AFP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama