Výsledky celostátního testování v USA ukázaly, jak ničivé byly poslední dva roky pandemie covidu-19 pro devítileté školáky, zejména pro ty nejzranitelnější. Jejich výkony v matematice a čtení se propadly na úroveň před dvěma desetiletími, uvedl americký list The New York Times (NYT).
Letos devítiletí žáci ztratili pevnou půdu pod nohama v matematice poprvé od 70. let 20. století, kdy se děti začaly účastnit celostátních srovnávacích testů. Jejich výsledky ve čtení se zhoršily nejvíce za více než 30 let.
The pandemic had devastating effects on schoolchildren in the U.S., with the math and reading skills of 9-year-olds dropping to levels from two decades ago. https://t.co/C7vzvTz9nZ
— The New York Times (@nytimes) September 1, 2022
Pokles nastal téměř u všech příjmových úrovní i ras. Byl však výrazně horší u žáků, kteří již předtím dosahovali nejhorších výsledků. Školáci s nejlepšími výsledky naopak zaznamenali spíše mírný propad v matematice i čtení.
„Zarazilo mě, o jako velký a výrazný propad se jedná,“ uvedla komisařka Peggy Carrová z vládního Národního statistického centra pro vzdělávání (NCES), které letos testování zajišťovalo. Testy podstoupilo 14.800 devítiletých dětí napříč Spojenými státy. Jejich výsledky potom byly porovnány s testy devítiletých školáků, kteří je podstoupili na začátku roku 2020 těsně předtím, než se koronavirus naplno začal šířit v USA.
Výsledky nejlepších a nejhorších studentů se prudce lišily již před pandemií, ale nyní se mezi nimi nůžky rozevírají ještě víc. Například černošští školáci ztratili v matematických testech až 13 bodů oproti pěti bodům, které průměrně chyběly bělošským dětem, čímž se rozdíl mezi oběma skupinami ještě prohloubil.
Výzkum zdokumentoval velké dopady uzavírek škol na studenty z nízkopříjmových rodin a na černošské či hispánské děti. Částečně to mohlo být způsobeno i tím, že jejich školy byly většinou uzavřeny delší dobu.
Propad ve vzdělávání znamená, že zatímco mnoho devítiletých dětí dokáže prokázat částečné porozumění textu, méně z nich z literatury zvládne vyvodit například pocity postav. V matematice se to zase projevuje tím, že žáci znají jednoduchá aritmetická fakta, ale méně jich umí sčítat zlomky se společnými jmenovateli.
Dopady zavřených škol na malé školáky by mohly mít závažné důsledky pro generaci dětí, které se musí na základních školách naučit víc než jen základy, aby se jim později v životě dařilo.
„Výsledky žáků v testech, a to už od první, druhé a třetí třídy, jsou skutečně docela dobrým ukazatelem jejich pozdějšího úspěchu ve škole a jejich celkové vzdělávací dráhy,“ řekla Susanna Loebová, která na Brownově univerzitě vede Annenbergův institut, jenž se zabývá nerovnostmi ve vzdělávání. Podle Loebové může propad u žáků s nejhoršími výsledky vést k tomu, že se přestanou věnovat studiu, což snižuje pravděpodobnost, že dokončí střední školu nebo nastoupí na vysokou školu.
Výsledky testů poskytly přehled pouze o jedné věkové skupině, devítiletých dětech, které jsou obvykle ve třetí nebo čtvrté třídě. Výsledky pro další věkové skupiny budou zveřejněny na podzim.
Výsledky ve čtení a zejména v matematice mají od počátku 70. let, kdy byl test poprvé uspořádán, obecně vzestupnou tendenci. V posledním desetiletí se však držely spíše na stejné úrovni.
Pak přišla pandemie, která téměř přes noc uzavřela školy po celých Spojených státech. Učitelé vyučovali přes zoom a studenti seděli doma a snažili se učit on-line. V některých částech USA trvalo přerušení výuky jen krátce, jinde ale byly školy zavřené několik měsíců v kuse a některé plně otevřely až loni.
Existují náznaky, že se studenti, kteří již navštěvují školy jako před pandemií, začali učit normálním tempem. Podle odborníků ale bude potřeba více než běžná školní výuka, aby dohnali mezery vzniklé pandemií.
