Ministr zahraničí Velké Británie Dominic Raab naznačil, že by země mohla bojkotovat zimní olympijské hry. Celosvětovou sportovní událost by Británie odmítla kvůli čínskému zacházení s ujgurskými muslimy, informoval o tom v úterý The Telegraph.

„Je jasné, že existují důkazy o závažném a neslýchaném porušování lidských práv,“ řekl Raab.

Odhaduje se, že čínská vláda zadržela až jeden milion ujgurů v převýchovných táborech v provincii Xinjiang.

Ministr uvedl, že chtějí shromáždit důkazy a zvážit, jaká další opatření musí přijmout.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan stojí v současném ozbrojeném střetu o Náhorní Karabach jednoznačně na straně Ázerbájdžánu. Podpora jedné z válčících stran přitom dostává Turecko do konfliktu se světovými velmocemi i s jeho spojenci v NATO, informuje agentura Reuters. 

Turecký prezident označil podporu ázerbájdžánské snahy o dosažení kontroly nad Náhorním Karabachem za cestu k vybojování „zaslouženého místa v rámci světového pořádku“ pro svou zemi.

Náhorní Karabach leží uvnitř ázerbájdžánských hranic a je oficiálně považován za součást Ázerbájdžánu. Kontrolu nad ním nicméně drží etnicky arménští obyvatelé.

Podle Galipa Dalaye z Akademie Roberta Bosche se Turecko „prakticky v každém koutě mapy“ řídí logikou „rozkolu“. „Cokoliv, co narušuje status quo, je pro něj dobré, protože předchozí status quo vnímá jako protichůdný vůči svým zájmům,“ říká Dalay pro agenturu Reuters.

Konflikt v Náhorním Karabachu Turecko podle Dalaye přiživuje, i když nemá s ohledem na význam Ruska v oblasti rozhodující vliv na jeho výsledek.

Turecko bylo v minulosti také obviněno, že posílá do bojů proti arménským silám syrské žoldáky, což Erdogan popírá.

Podle informací agentury Reuters z tureckých ozbrojených sil se ale Turecko angažuje na ázerbájdžánské straně poskytováním infrastruktury a podpory při používání útočných dronů.

Zdroj z turecké vlády uvedl, že „obranné výdaje nesníží ani pandemie, ani ohrožení rozpočtu“. Tyto výdaje podle něj sice nejsou vítané, ale jsou „nutné“. „Turecko sdílí hrací pole se Spojenými státy a Ruskem. Nemůžeme přemýšlet ani konat ‚v malém'“, uvedl vládní zdroj.

Erdoganovi stratégové podle pozorovatelů doufají, že jinak blízké vztahy s Ruskem zabrání rozšíření konfliktu do celé oblasti či dokonce přímé konfrontaci. Rusko v minulosti volalo po mírovém urovnání sporu.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyjádřil po pondělním virtuálním setkání 23 zemí naději na ukončení ozbrojeného konfliktu v Libyi. Konferenci zorganizovala Organizace spojených národů ve spolupráci s Německem.

Podle Maase je na místě „opatrný optimismus“, který vyplývá z posunu k „politickému uvažování“. Válčící strany v severoafrické zemi podle něj dospěly k názoru, že svých cílů nedosáhnou vojenskou cestou, informuje Al Jazeera.

„Jsme přesvědčeni, že se před námi otevřela příležitost, kdy je možné mnohé, co předtím možné nebylo. Musíme této příležitosti využít,“ uvedl Heiko Maas a pokračoval: „Máme důvody k opatrnému optimismu. Vidíme stále silnější náznaky posunu v uvažování od vojenské k politické logice.“

Jednání se zúčastnila také německá kancléřka Angela Merkelová, která označila jeho atmosféru za „velmi konstruktivní“.

Boje v Libyi trvají prakticky nepřetržitě už od tzv. arabského jara a následného povstání, které v roce 2011 smetlo dlouholetého libyjského vládce Muammara Kaddáfího. Povstalci byli tehdy vojensky podporováni silami Severoatlantické aliance.

Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres během setkání zopakoval kritiku zemí, které porušují zbrojní libyjské embargo. OSN ho s malým účinkem odhlasovalo už v roce 2011.

„Porušení embarga jsou skandální a zpochybňují záměr všech zúčastněných skutečně usilovat o mír,“ sdělil účastníkům konference Guterres. Vyzval zároveň k „okamžitému zastavení zahraničních zbrojních dodávek a další vojenské podpory“.

Libye disponuje bohatými zásobami ropy a slouží také jako tranzitní země pro migranty, směřující ze subsaharské Afriky do Evropy.

Před Westminsterskou kanceláří ministerstva pro životní prostředí, potraviny a záležitosti venkova se v pondělí ráno objevilo umělecké dílo – balvan. Umělkyně Fiona Banner a tým z Greenpeace zde uložili 1,5 tunový žulový kámen na protest proti rybolovu v Severním moři.

Umělecké dílo se nazývá Klang a podporuje přímou kampaň Greenpeace proti destruktivnímu a nelegálnímu rybolovu v Severním moři. Symbolizuje tak házení obrovských balvanů do vody v chráněné oblasti Dogger Bank, aby došlo k narušení práce traulerů (rybářská loď vybavená vlečnými sítěmi).

Ti totiž operují s težkými sítěmi, které táhnou po mořském dně, aby ulovili ryby v hloubce. Aktivisté proto naházeli na mořské dno až třítunové žulové kameny. Ty dle nich nepředstavují žádnou hrozbu pro bezpečnost ani přírodu, ale naruší práci lodí.

Umělecká díla byla vytvořena ze žuly odebrané ze Severního moře. Kameny byly poté opracovány a vyryty pomocí diamantové řezačky.

Greenpeace uvedlo, že kameny odstraní, pokud vláda přijme důvěryhodná opatření.

Co se stane s kamenem ve Westminsteru se teprve uvidí. „Bude docela těžké s ním pohnout. Pravděpodobně si budou muset pořídit jeřáb,“ uvedla pro Guardian Fioan Banner.