Praha 8. prosince 2025 (PROTEXT) – Čeští skláři z Řemeslné vánoční sklárny Koulier s.r.o, darovali baroknímu zámku Lány zlatobílou kolekci ručně malovaných a foukaných skleněných ozdob. Oficiální letní sídlo prezidentů České republiky bude mít tak i do budoucna možnost zdobit vánoční stromečky českými ručně foukanými ozdobami. V příštím roce by tuto štafetu měla převzít další z českých sklářských dílen. A protože v letošním roce vybírala kolekci se skláři paní Eva Pavlová, má dárek od českých sklářů také otisk jejího vkusu. 6. prosince v rámci adventního programu se tak rozzářil na Zámku Lány ve vstupní hale v prvním patře stromeček s více než šesti sty ozdobami v hodnotě téměř osmdesáti tisíc korun. Sedm dekoratérek ho zdobilo přes čtyři hodiny, aby se předvedl v celé své nádheře. Ozdoby na zámku v Lánech již zůstanou natrvalo, aby každoročně připomínaly šikovnost českých rukou, ale i inovativní myšlení soudobých sklářů.

„Z možných variant, které nám skláři z Oflendy pro svůj dar nabízeli, se mi nejvíce líbila Zlatobílá kolekce. Pro zámek Lány jsem ji vybrala také proto, že se hodí k výrazným rokokovým kamnům, které halu krášlí,“ uvádí paní Eva Pavlová.

„Se sklárnou Koulier a dalšími českými sklárnami jsme navázali spolupráci již v přechozích letech. Vloni nám zapůjčili na stromeček ve stejné vstupní hale ozdoby z kolekce Nobles Baubles v barvě tiffany, a jednalo se o velkou krásu. Ozdoby ale byly zápůjčkou, a tak je opět odvezli. Tehdy vznikla myšlenka na darování ozdob zámku Lány jako součást jeho stálého vybavení,“ uvádí Iveta Krupičková, ředitelka zámku Lány.

„Čeští skláři nezdobili v loňském roce ale pouze na Lánech. Vyzdobili i Rožmberský palác Pražského hradu, v němž se konala výstava KŘEHKÁ KRÁSA VÁNOC. Výstava byla součástí Vánočního putování Pražským hradem, kterou pořádala Správa pražského hradu pro širokou veřejnost Rožmberský sál byl ozdoben foukanými kulatými ozdobami, volnými tvary, formami i figurkami z dílen českých výrobců, kteří patří mezi poslední nositele této tradice. Celkem bylo možné vidět téměř 4000 ozdob. Výstavu navštívilo přes 37.000 návštěvníků. Společně se Správou Pražského hradu na výstavě spolupracovaly čtyři sklárny, a to Rautis, Koulier, Glassor a Han-design. Tedy zástupci řemesla, které bylo v roce 2023 společně s dalšími sklářskými technikami zapsáno na reprezentativní seznam Unesco. Mezi nimi má výjimečné postavení výrobce foukaných skleněných perliček, manufaktura Rautis s.r.o., která pro perlařské řemeslo z Poniklé s tradicí od roku 1902 získala samostatný zápis na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO již v roce 2020,“ dodává Iveta Krupičková.

„Velice si vážíme možnosti věnovat naše ozdoby Koulier do stálého vybavení lánského zámku, a že paní Eva Pavlová osobně věnovala péči tomu, jaké ozdoby zde budou použité. Záleží nám na tom, aby od tohoto okamžiku byla možno vždy ozdobit vánoční stromečky v ‚prezidentském zámku‘ českými, ručně vyráběnými a malovanými ozdobami,“ uvádí Kateřina Šrámková, obchodní ředitelka a spolumajitelka sklárny. „Paní Eva Pavlová vybrala ozdoby z naší nejoblíbenější a nejprodávanější kolekce, z toho mám upřímnou radost. Jistě mnoho našich zákazníků potěší to, že mají stejný vkus jako naše první dáma,“ doplňuje Kateřina Šrámková.

„Sklářství má v Českých zemích hlubokou a dávnou tradici. Zčásti za to vděčíme vhodným přírodním podmínkám, které na počátku skýtaly téměř vše potřebné pro výrobu skla. Především to však byla zručnost a pracovitost sklářů, kteří dodávali svým výrobkům vynikající vlastnosti. Podnikaví obchodníci pak učinili z českého skla celosvětově známý pojem,“ dodává Kateřina Šrámková.

Návštěvníci mohou zavítat nejenom na zámek Lány, ale i do rozlehlého zámeckého parku a palmového skleníku z roku 1879. V rámci komentovaných prohlídek je možné navštívit reprezentační salony 1. patra zámku. Zámecký park byl založen okolo roku 1770. Jeho dnešní podoba je ovlivněna úpravami J. Plečnika, jehož nejvýraznější stopou je především zeď na východní straně při hrázi rybníka, jejíž součástí je impozantní kašna. Tvoří jí pět dórských sloupů zdobených bronzovými lvími hlavami, z nichž vytéká voda do kašny a jako jeden mohutný proud spadá do rybníka. Symbolicky lví hlavy představují původní země Československa: Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Takto vyjádřil architekt celistvost nově vzniklého státu.

Zdroj: Zámek Loučeň

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.

PROTEXT

Praha 8. prosince 2025 (PROTEXT) – Stabilizace průmyslu, dozvuky pandemické krize a růst tažený spotřebou domácností. Tak by se dal shrnout rok 2024 z pohledu žebříčku největších firem v regionu střední a východní Evropy CEE TOP 500 ¹, který již po sedmnácté vydala společnost Coface. Zatímco průmysl zůstává páteří ekonomiky s nejvyšším počtem firem zastoupených v žebříčku, jeho růst byl slabý. Naopak maloobchodní tržby rostly o více než 6 % a zisky až o 25 %. Stejně jako v předchozím roce, také loni se v České republice dařilo především firmám z oblasti automotive, energetiky a petrochemie. Ty zastupují 8 z TOP 10 českých firem. Škoda Auto zůstává i nadále 2. největší firmou celého regionu.

„Žebříček Coface CEE TOP 500 za rok 2024 podtrhuje schopnost největších společností ve střední a východní Evropě přizpůsobit se novým situacím a odolávat překážkám. Navzdory přetrvávajícím výzvám tyto firmy nacházejí nové příležitosti k růstu a posilují svou ekonomickou budoucnost. Vzhledem k tomu, že region přechází k růstu více založenému na spotřebě a inovacích, budou strategické investice do digitalizace, zelených technologií a rozvoje pracovní síly klíčové pro udržení dynamiky a růstu v nejisté globální situaci,“ říká Jarosław Jaworski, generální ředitel společnosti Coface pro střední a východní Evropu. 

Celkový obrat firem v CEE TOP 500 loni dosáhl 1,1 bilionu EUR, ale meziročně klesl o 3,7 %, především kvůli poklesu cen a objemů v petrochemii. Průměrné tržby oproti tomu vzrostly o 3,1 %, což ukazuje na určitou stabilitu. 

Vedení v žebříčku obhájily PKN Orlen a Škoda Auto, dařilo se maloobchodu

Automobilový a chemický průmysl, pomyslní premianti roku 2023, prošly meziroční stagnací. Na jednu stranu si udržely největší zastoupení v žebříčku (175 z 500 firem), ale zároveň patřily k nejslabším z hlediska růstu. Naopak nejziskovějším segmentem se stal retail, který těžil z kupní síly domácností. Maloobchodní tržby meziročně rostly o více než 6 % a zisky až o 25 %. Právě retailoví hráči patřili mezi hodnocenými firmami v horní části žebříčku k nejrychleji rostoucím. Největší posun předvedl polský Lidl, který si meziročně polepšil z 14. na 9. místo. O čtyři pozice, konkrétně ze 17. na 13. místo, poskočil Vilniaus Prekyba UAB, provozovatel maloobchodních řetězců v Pobaltí.

Z geografického pohledu vévodí první desítce žebříčku opět Polsko, které má pětičlenné zastoupení. Tři firmy jsou z Maďarska, po jednom zástupci má Česko a Slovensko. Pozici jedničky v regionu si navzdory poklesu tržeb meziročně udržel Orlen. Pomyslné stříbro si opět odvezla Škoda Auto. Ačkoliv evropský automobilový sektor čelil významným překážkám, českému výrobci se podařilo dosáhnout růstu tržeb i zisku. Provozovatel největšího řetězce obchodů v Polsku Jeronimo Martins sesadil z třetího místa maďarského petrolejáře MOL Nyrt. To ilustruje stagnující situaci v petrochemickém průmyslu i zrychlující dynamiku maloobchodního sektoru. Jediným zástupcem Slovenska byl Volkswagen na sedmém místě.

Česká republika je stabilní dvojkou regionu a navyšuje náskok před Maďarskem 

V žebříčku Coface CEE TOP 500 obsadily české firmy 71 příček, tedy o dvě více než loni. Stejně jako v roce 2023 zůstala na druhém místě Škoda Auto, osmnáctou příčku obsadil Hyundai. ČEZ si pohoršil z desáté na třináctou pozici.

Celkový obrat českých společností dosáhl 153,8 miliard EUR a meziročně vzrostl o 8 %. To je výrazně lepší výsledek než u firem z většiny ostatních zemí. Česko tím zvětšilo náskok před třetím Maďarskem z 5 miliard v roce 2023 na 22 miliard v roce 2024. Lídrem zůstává Polsko s obratem 481 miliard EUR, které má ale v žebříčku více než dvojnásobné zastoupení oproti ČR (178 firem). Čistý zisk českých firem poklesl o 22 %, což bylo největší snížení v regionu. I přes tento propad zůstala průměrná ziskovost v Česku kolem regionálního průměru. 

„Rok 2024 byl pro českou ekonomiku rokem stabilizace po silném energetickém a komoditním šoku a dvouciferné inflaci v předchozích letech. Většina průmyslových odvětví stagnovala nebo zaznamenala pokles. Spotřeba domácností rostla jen opatrně. Nejčastěji skloňovaným výrazem k popisu ekonomického výhledu byla ‚nejistota‘. Vzhledem k této situaci můžeme s hrdostí říct, že české společnosti uspěly. Celkem 36 z 71 českých firem si v našem žebříčku vylepšilo svou pozici,“ říká Rudolf Kypta, generální ředitel společnosti Coface pro Českou republiku a Slovensko.

TOP 10 českých firem: Automotive, energetika i hazard 

Nejlepší desítku českých firem podle hodnocení Coface definují v podstatě tři obory. Automotive reprezentuje na prvním místě Škoda Auto a třetí Hyundai (stejně jako v roce 2023). Mladoboleslavská automobilka navíc vykazuje s přehledem nejvyšší obrat. S hodnotou 24,4 miliardy EUR trojnásobně překonává nošovického konkurenta (7,5 miliardy EUR) i ČEZ (7,6 miliardy EUR).

Druhým klíčovým sektorem je energetika. V žebříčku ji zastupuje ČEZ na druhém místě (beze změny pozice), šestý OTE (5. místo v 2023), sedmý ČEZ Prodej (6. místo v 2023) a devátý E.ON Energie (nováček v TOP 10). Třetí významnou oblastí je petrochemie, reprezentovaná čtvrtým Orlen Unipetrol RPA a desátým Čepro (oba beze změny). 

První desítku doplňuje výrobce elektroniky Foxconn CZ na 5. místě (nováček) a sázková kancelář Fortuna Game na 8. místě (beze změny). V porovnání s rokem 2023 vypadla z TOP 10 ocelárna Moravia Steel a divize ČEZ ESCO.

„Letošní žebříček Coface CEE TOP 500 vysílá pozitivní signál o solidní odolnosti českých firem vůči negativním vlivům okolních ekonomik. Viděli jsme růst tržeb, ale také zápas o marže. Ve finále ovšem Česko meziročně získalo více zástupců v bodování, rostl obrat, klesala inflace. Budoucí výkonnost bude záviset na úspěšné technologické transformaci, udržení konkurenceschopnosti automobilového sektoru a postupném oživení klíčových exportních trhů,“ dodává Martin Procházka, ředitel úpisu rizika pro Českou republiku a Slovensko ze společnosti Coface.

[1] Tento žebříček zahrnuje největší společnosti ze 12 zemí regionu střední a východní Evropy (Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Slovinsko), s výjimkou poskytovatelů finančních služeb, jako jsou banky, pojišťovny, leasingové společnosti a makléři. Kromě obratu zohledňuje studie Coface CEE TOP 500 i další klíčové firemní ukazatele za předchozí kalendářní rok, např. čistý zisk, počet zaměstnanců a meziroční změny. Žebříček nezahrnuje společnosti, které odmítly poskytnout finanční výsledky.

Zdroj: Coface