ZprávyOrbán podporuje vstup Švédska do NATO, očekává ale kompenzaci

Orbán podporuje vstup Švédska do NATO, očekává ale kompenzaci

Maďarský premiér Viktor Orbán potvrdil, že jeho vláda podporuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Informaci zveřejnil na sociální síti X po telefonickém rozhovoru se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Podle švédských médií však Orbán očekává nějakou formu kompenzace za schválení vstupu Švédska do NATO.

Vstup Švédska do NATO byl dosud bráněn Maďarskem a Tureckem. Turecký parlament však ve středu schválil přijetí skandinávské země do aliance. Nyní je na tureckém prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, aby ratifikaci dokončil. Erdogan podmínil ratifikaci švédské žádosti schválením Kongresu USA k nákupu stíhaček F-16 a zrušením zbrojních embarg Kanady a dalších členů NATO vůči Turecku, píše Euronews.cz.

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý uvedl, že pozval švédského premiéra Ulfa Kristerssona do Budapešti, aby s ním projednal vstup Švédska do NATO. Podle serveru Politico švédská strana návrh Maďarska na jednání odmítla, ale vyjádřila naději, že Budapešť brzy ratifikuje švédskou žádost o vstup, píše ČTK.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková vyzvala předsedy vlád Maďarska a Švédska, aby jednali o ratifikaci vstupu Švédska do NATO. „Turecko ratifikovalo vstup Švédska do NATO. Nyní jsme my na řadě. Vyzývám k jednání premiérů (Maďarska a Švédska). Můj postoj k členství Švédska je stejný jako předtím: existuje více kladů, než záporů,“ napsala prezidentka na sociální síti X.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg také vyzval Maďarsko, aby co nejdříve ratifikovalo vstup Švédska do Severoatlantické aliance. „Počítám s tím, že Maďarsko ukončí svou národní ratifikaci co nejdříve. Švédské členství posílí NATO i bezpečnost nás všech,“ uvedl Stoltenberg.

Podle švédských médií je většina maďarského tisku v této věci skeptická, avšak Švédové se prý schůzce kategoricky nebrání. Švédská média předpokládají, že Orbán může požadovat nějakou formu kompenzace za schválení vstupu Švédska.

Doporučujeme

USA vyhostily na Haiti přes 160 lidí poprvé od zrušení ochrany před deportací

Spojené státy ve čtvrtek deportovaly více než 160 lidí na Haiti. Stalo se tak podle agentury AP poprvé od chvíle, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa vyhrála soudní bitvu o odebrání ochrany před deportací přibližně 350.000 Haiťanům. Deportační let přistál v městě Cap-Haitien na severu Haiti, jelikož hlavní mezinárodní letiště v Port-au-Prince je považováno za příliš nebezpečné. Americká vláda v současnosti zakazuje komerční lety do haitské metropole kvůli násilí gangů.

Ruská FSB zadržela devět lidí kvůli údajné špionáži pro Kyjev a plánování útoku

Ruská tajná služba FSB podle agentur zadržela osm lidí, které podezřívá, že na objednávku ukrajinských tajných služeb plánovali dronový útok na blíže neurčený podnik strategického významu v Moskevské oblasti. V jiném případě byl zadržen také cizinec, který údajně sledoval různé objekty v Moskvě, aby Ukrajině pomohl připravit teroristický útok.

Devět měsíců na misi a stovky dní bez přístavu. USS Abraham Lincoln se vrací domů

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln po téměř devíti měsících opouští Blízký východ, potvrdil nejmenovaný americký úředník. Vystřídat ji má letadlová loď USS George Washington, která dorazila z japonských vod. K rotaci došlo po zprávách o krizi duševního zdraví na palubě.

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí počet proplouvajících lodí

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí provoz, oznámila ve čtvrtek správa průplavu ACP. Počet lodí, které touto strategickou vodní cestou spojující Atlantský a Tichý oceán budou moci proplout, se od 3. září sníží z 36 na 34 denně, od 15. září pak na 32 denně. Provozovatel nevyloučil další snížení v závislosti na počasí v příštích týdnech. Méně srážek způsobuje klimatický jev El Niňo, který je letos výrazně silnější než jindy.

V Německu prošli výcvikem a zmizeli. Dezertovaly stovky ukrajinských vojáků

Nechtěli bojovat a vycítili příležitost k útěku. Týdeník Die Zeit informoval o případech dezerce ukrajinských vojáků v Německu. Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 uprchly během výcviku v zemi stovky vojáků. Tito muži mohou být považováni za dezertéry a hrozí jim až 12 let za mřížemi.

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno 1000 startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.

Apokalypsa hmyzu v některých regionech již začala. Pocítí to i lidé

Všimli jste si, že vám do bytu létá méně otravných much? Nebo že kolem květin poletuje méně včel? Nová studie potvrzuje, že se děje něco, před čím vědci dlouho varovali. Vymírání hmyzu již začalo. Když bude málo včel, motýlů a dalšího hmyzu, klesnou výnosy plodin a dostupnost potravy.

USA označily zadržení amerického akademika v Číně za neoprávněné

Spojené státy označily amerického akademika Min Zina za neprávem zadržovaného v Číně. Peking ho podezírá ze špionáže a ohrožování národní bezpečnosti, americká vláda však obvinění odmítá. Jeho propuštění se nyní stalo jednou z priorit Washingtonu.

Zakladatel zkrachovalé Evergrande dostal doživotí za finanční podvody

Zakladatel čínské developerské skupiny Evergrande Chuej Kcha Jen dostal doživotní trest za rozsáhlé finanční podvody. Soud mu také zabavil veškerý osobní majetek. Samotným firmám uložil pokuty v souhrnné výši 15,82 miliardy jüanů.

Hrdinu filmu Whalefall spolkne velryba. Kyslík mu vydrží hodinu

Austin Abrams se v novém survival thrilleru ocitne na místě, odkud zdánlivě není úniku. Při pátrání po ostatcích svého otce ho spolkne obrovský vorvaň. Potápěči zbývá jediná hodina kyslíku, během níž musí najít cestu ven.

CSG bude sedm let dodávat munice policejní sborům pěti skandinávských zemí

Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada bude po dobu sedmi let dodávat munice pro policejní sbory Finska, Dánska, Islandu, Norska a Švédska. Konkrétně dodá 35 milionů nábojů ráže Federal .223 Remington firma Federal ze společnosti The Kinetic Group, která patří pod CSG. Federal byla také vybrána jako dodavatel výcvikové munice ráže 5,56 milimetru. ČTK to dnes sdělila CSG v prohlášení, cenu dodávek ale neuvedla.

Demokratická republika Kongo dostane 70 tisíc dávek vakcíny proti ebole

Demokratická republika Kongo získá 70 tisíc dávek vakcíny Ervebo kvůli rozsáhlému ohnisku eboly. Současnou epidemii však způsobuje varianta Bundibugyo, proti které zatím není schválená vakcína ani cílená léčba. Část dodávky proto poslouží ke klinickému hodnocení.

Bangladéš zvolil za prezidenta veterána vládní strany Alamgira

Bangladéš má nového prezidenta. Poslanci ve čtvrtek zvolili dlouholetého politika vládní Bangladéšské nacionalistické strany Mirzu Fakhrula Islama Alamgira. Hlasování bylo výjimečné tím, že šlo o první skutečně soutěžní prezidentskou volbu v zemi od roku 1991.

KLDR podle Soulu vypálila desítku balistických raket krátkého doletu

Severní Korea dnes vypálila desítku balistických raket krátkého doletu směrem na východ od Korejského poloostrova. Informovala o tom jihokorejská armáda, kterou citovala agentura AP. Odpálení neupřesněné rakety z KLDR dříve potvrdila také japonská vláda a pobřežní stráž, podle níž už střela spadla do moře, uvedla agentura Reuters.

Princ Harry a Meghan se chystají po šesti letech vrátit do Británie

Princ Harry a Meghan se ještě tento měsíc přestěhují z Kalifornie zpět do Británie. Spolu s nimi se vrátí i jejich děti Archie a Lilibet, které mají od září nastoupit do britské školy. Pár ale neobnoví své role pracujících členů královské rodiny a bude bydlet mimo královská sídla.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama