ZprávyOrbán: Evropský azylový systém nefunguje a nelegální migrace je na vzestupu

Orbán: Evropský azylový systém nefunguje a nelegální migrace je na vzestupu

Evropský azylový systém nefunguje, nelegální migrace je na vzestupu a vede k antisemitismu, k násilí na ženách a k nárůstu homofobie, uvedl před europoslanci maďarský premiér Viktor Orbán. Předseda maďarské vlády dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku představil priority maďarského předsednictví v Radě EU, které začalo 1. července. Maďarsko podle Orbána chce, aby se pravidelně konal takzvaný schengenský summit, kde budou premiéři a prezidenti diskutovat o současných bezpečnostních výzvách v schengenském prostoru. Zatímco maďarský premiér téměř nezmínil válku na Ukrajině, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která vystoupila po něm, Kyjevu opětovně vyjádřila podporu.

„Migrační tlak trvá mnoho let, je to zásadní zátěž, zvláště pro členské státy s vnějšími hranicemi Evropské unie. Musíme vnější hranice chránit, jejich ochrana slouží zájmům celé Evropy, a měli bychom smysluplně podporovat právě tyto země,“ prohlásil během svého projevu maďarský premiér a vysloužil si potlesk některých europoslanců v sále, který byl zaplněn jen zčásti. Někteří europoslanci se rozhodli Orbánovo vystoupení bojkotovat.

Maďarský premiér dodal, že on osobně o tématu migrace hovoří již od roku 2015. „Od té doby se objevily různé iniciativy a balíčky, ale všechno to selhalo,“ uvedl Orbán. Důvod je podle něj jediný, Evropskou unii není možné dostatečně chránit bez zřízení kontaktních míst, takzvaných hotspotů, mimo území EU.

„Nelegální migrace a strach o bezpečnost vedly k tomu, že se znovu zavádí vnitřní kontroly hranic, měli bychom pořádat pravidelně schengenský summit, kde by se scházely hlavy vlád a států,“ dodal šéf maďarské vlády. Jeho země rovněž navrhuje, aby do konce roku do schengenského prostoru v plném rozsahu vstoupily Bulharsko a Rumunsko.

Orbán během svého projevu zmínil válku na Ukrajině pouze jednou, když vyjmenovával výzvy, kterým EU v současné době čelí. Jinak se tomuto tématu vůbec nevěnoval, řešil zejména posilování konkurenceschopnosti EU a několikrát zmínil důležitost zprávy italského expremiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, která hovoří o posílení evropského hospodářství. „Podle Draghiho čelí Evropa pomalé agonii. Nejdůležitější věcí je, že naše unie se musí změnit a maďarské předsednictví chce být katalyzátorem této změny,“ řekl Orbán.

Von der Leyenová naopak Ukrajinu zmínila hned jako první téma. „Naše ukrajinské přátele čeká už třetí válečná zima a bude to nejhorší zima. Minulý měsíc Rusko vyslalo na ukrajinská města 1300 dronů, stovky střel zasáhly energetickou infrastrukturu Ukrajiny, řada Ukrajinců byla zabita či zraněna, svět byl svědkem hrůz ruské války, a přesto jsou zde nadále tací, kteří obviňují nejen toho, kdo invazi zrealizoval, ale i toho, na jehož území invaze probíhá,“ prohlásila předsedkyně EK a vysloužila si potlesk přítomných.

„Jsou zde i nadále tací, kteří neobviňují (Vladimira) Putina a jeho touhu po moci, ale spíše Ukrajince za to, že si přejí svobodu. Tak bych jim chtěla položit otázku: chtěli by vinit Maďary za sovětskou invazi v roce 1956? Chtěli by vinit Čechy a Slováky za rok 1968 a vpád ruských vojsk?“ ptala se von der Leyenová.

Budapešť si pro své předsednictví stanovila několik priorit, například posílení evropské obranné politiky, právě zastavení nelegální migrace či řešení demografických výzev. Maďarský premiér se hned po zahájení předsednictví stal terčem kritiky kvůli své návštěvě u ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci cesty, kterou označil za „mírovou misi“. Maďarsko rovněž v posledních měsících blokovalo téměř veškerou pomoc Ukrajině.

Podle šéfky komise každý chápe, že migrace je evropská výzva, která vyžaduje evropské řešení. „Právě proto byl přijat pakt o migraci a azylu, který je nyní třeba uvést do praxe, zároveň už nyní spolupracujeme se všemi členskými státy, včetně těch na vnějších hranicích EU, abychom jim pomohli zvládnout společnou hranici,“ uvedla. „Pane premiére, slyšela jsem slova, která jste pronesl o víkendu. Řekl jste, že Maďarsko chrání své hranice a že v Maďarsku jsou zavíráni zločinci. Jen by mě zajímalo, jak toto tvrzení odpovídá skutečnosti, když loni vaše úřady propustily z vězení odsouzené pašeráky a obchodníky s lidmi dříve, než si odpykali své tresty. Tak nevypadá boj proti nelegální migraci v Evropě. To naši unii nechrání. Znamená to jen, že házíte problémy na druhé,“ dodala von der Leyenová.

Maďarského premiéra slova šéfky EK evidentně pobouřila a jeho následná reakce již nebyla tak klidná jako předchozí projev. „Já bych býval rád hovořil o programu předsednictví, ale vidím, že vás to nezajímá,“ řekl na úvod své reakce. „Levicové lži o Maďarsku, to je čistě jenom politická propaganda. Překvapuje mě, co řekla šéfka EK,“ dodal Orbán s tím, že v unijních smlouvách je komise strážkyní smluv, má být neutrální, nyní je to ale „politický orgán a politická zbraň, která útočí proti ostatním a proti Patriotům pro Evropu,“ dodal šéf maďarské vlády s odkazem na frakci v EP, do které spadá jeho hnutí Fidesz.

„Odmítám srovnání s rokem 1956, to nemá co dělat s Ukrajinou,“ reagoval Orbán. Evropská unie podle něj pochybila v přístupu k válce na Ukrajině a musí nyní změnit strategii, jinak to povede k porážce. „V každé válce je potřeba diplomacie, komunikace, je třeba přímých a nepřímých kontaktů. Pokud toto nebude, válka bude ještě horší, bude umírat víc a víc lidí. Musíme se postavit za mír,“ dodal.

Doporučujeme

Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo nejméně patnáct lidí. Rusové útočili i na výstavu dronů

Nejméně 15 lidí zahynulo při pátečních ruských útocích na Ukrajinu. Nejtragičtější bilanci měl úder balistickými raketami na výstavu dronových technologií nedaleko Kyjeva, při němž zemřelo deset lidí a přibližně stovka dalších utrpěla zranění. O útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Šéf OSN navštívil poprvé po 17 letech Sýrii

Generální tajemník OSN António Guterres přijel do Damašku na první návštěvu úřadujícího šéfa světové organizace od roku 2009. Se syrským vedením jedná hlavně o obnově země, návratu vysídlených lidí a posílení mezinárodní podpory. Návštěva zároveň potvrzuje postupný návrat Sýrie na diplomatickou scénu.

Francie nařídila evakuaci dalších sedmi obcí u Bordeaux kvůli požárům

Francouzské úřady v noci na dnešek nařídily preventivní evakuaci sedmi obcí v okolí Bordeaux kvůli rozsáhlým lesním požárům, které se k oblasti blíží. V těchto obcích žije přes 170.000 lidí, ale dvou z nich se evakuace týká jen částečně. Již k pátečnímu večeru se přitom podle úřadů v jihozápadní Francii muselo evakuovat 141.000 lidí. Dalších 60.000 lidí muselo kvůli požárům opustit domovy ve středním Španělsku.

Jemenští Húsíové tvrdí, že zaútočili na Saúdskou Arábii

Jemenští povstalečtí Húsíové dnes oznámili, že raketami zaútočili na Saúdskou Arábii. Několik hodin předtím slíbili odplatu za vzdušné údery na přístavní město Hudajdá, které Rijád provedl v pátek a při nichž byli podle Húsíů zraněni dva lidé. Podle agentury AFP tak dále eskaluje situace na nově otevřené frontě regionálního konfliktu, který začal v únoru americko-izraelskými údery na Írán.

V posunutém termínu se uskutečnila večeře korespondentů, přišel i Trump

V posunutém termínu se v pátek za zesílených bezpečnostních opatření uskutečnila slavnostní večeře Asociace korespondentů Bílého domu. Přišel i americký prezident Donald Trump. Akci před třemi měsíci narušil ozbrojený muž, takže Trump tehdy nestihl pronést projev. Informuje o tom agentura AP.

Loď Starship při zkušebním letu vynesla vylepšené satelity Starlink

Z texaského kosmodromu Starbase v noci na dnešek odstartoval raketový nosič Super Heavy s vesmírnou lodí Starship společnosti SpaceX. Loď vypustila 20 vylepšených satelitů Starlink a vrátila se na Zemi prakticky bez úhony, uvedla agentura Bloomberg.

John Cusack vyměnil film za komiks

John Cusack se v posledních letech před kamerou objevuje méně často. Herectví sice úplně neopustil, větší tvůrčí svobodu však našel při psaní své první grafické knihy.

Trump pohrozil EU dalšími cly kvůli pokutám pro Google

Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií dál roste. Donald Trump oznámil vyšetřování evropských praktik namířených proti americkým technologickým firmám a pohrozil Bruselu dalšími cly.

Největší masná firma světa ruší cíl uhlíkové neutrality

JBS, největší producent masa na světě, ustoupil od svých dosavadních klimatických závazků. Ve výroční zprávě přestal uvádět plán dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040 a zároveň vypustil dřívější cíl odstranit odlesňování ze svého domácího dodavatelského řetězce. Firma tvrdí, že mění přístup kvůli obtížné měřitelnosti emisí v zemědělství.

Blackstone spravuje aktiva za rekordních 1,35 bilionu dolarů

Americká investiční společnost Blackstone překonala očekávání analytiků a zvýšila objem spravovaných aktiv na nový rekord. K výsledkům jí pomohly investice spojené s umělou inteligencí, datovými centry i energetickou infrastrukturou.

Izraelská armáda oznámila přípravu na rozsáhlou operaci na Západním břehu

Izraelská armáda dnes odpoledne oznámila, že na Západním břehu připravuje rozsáhlou operaci, kterou označila za protiteroristickou, píše server The Times of Israel (ToI). Prohlášení přišlo po ranním incidentu u palestinské vesnice Till, kde při střelbě zahynuli čtyři Palestinci a dva izraelští vojáci.

Rumunská stíhačka sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země

Rumunská stíhačka F-16 dnes sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země, uvedl prezident Nicušor Dan. Podle ministerstva obrany se stroj zřítil hluboko v rumunském vnitrozemí.

Statisíce ukryté v pohovce. Soud dočasně zastavil vyšetřování jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa získal soudní ochranu před pokračováním parlamentního vyšetřování aféry známé jako Farmgate. Případ se týká stovek tisíc dolarů ukrytých v pohovce na jeho soukromé farmě. Soud nyní proces pozastavil do rozhodnutí o prezidentově žalobě proti dřívější zprávě vyšetřovacího panelu.

Trump uvalil nová cla na dovoz. Opatření zasáhlo většinu obchodních partnerů

Spojené státy od pátku uplatňují nová dovozní cla ve výši 10 až 12,5 procenta na zboží z přibližně šesti desítek obchodních partnerů, jak ve čtvrtek rozhodl prezident Donald Trump. Podle amerického obchodního zástupce se opatření týká zemí, které dohromady představují více než 99 procent dovozu do USA, tedy i Číny a evropských zemí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama