8.2 C
Czech
Čtvrtek 11. prosince 2025
ZprávyOpustit Sýrii jsem neplánoval, tvrdí Asad. Prohlášení se objevilo na prezidentském účtu...

Opustit Sýrii jsem neplánoval, tvrdí Asad. Prohlášení se objevilo na prezidentském účtu na Telegramu

Bývalý syrský prezident Bašár Asad tvrdí, že nikdy neměl v úmyslu uprchnout do Ruska. Stojí to v prvním prohlášení od pádu Damašku před devíti dny, které se objevilo na jeho účtu na Telegramu. Informoval o tom server BBC či CNN.

Asadovo údajné prohlášení bylo v pondělí umístěno na kanál Telegram patřící syrskému prezidentovi. Podle BBC však není jasné, kdo účet v současné době ovládá, ani zda jej napsal opravdu Asad. Pokud je autentické, bylo by to poprvé, co se veřejně vyjádřil k událostem od pádu svého režimu.

Text byl zveřejněn v arabštině i angličtině. Bývalý syrský vůdce údajně popisuje, co se stalo 8. prosince a jak byl obklíčen na ruské základně.

„Můj odchod ze Sýrie nebyl ani plánovaný, ani k němu nedošlo v posledních hodinách bojů, jak někteří tvrdili. Naopak, zůstal jsem v Damašku a plnil své povinnosti až do časných ranních hodin v neděli 8. prosince 2024,“ uvádí se v prohlášení na účtu syrského prezidentství na Telegramu.

Neměl jinou možnost než evakuaci, tvrdí prohlášení

Dále v něm stojí, že když syrské hlavní město padlo do rukou povstalců, vydal se na ruskou vojenskou základnu v provincii Latákíja, „aby dohlédl na bojové operace“. Zjistil, že syrské jednotky opustily pozice. Letecká základna Hmeimim se ocitla pod „silným útokem bezpilotních letounů“ a Rusové se rozhodli ho letecky přepravit do Moskvy.

„Protože neměl žádné reálné možnosti, jak základnu opustit, požádal Moskvu, aby velení základny v neděli 8. prosince večer zajistilo jeho okamžitou evakuaci do Ruska,“ uvádí se v prohlášení. „K tomu došlo den po pádu Damašku, po zhroucení posledních vojenských pozic a následném ochromení všech zbývajících státních institucí.“

V prohlášení se dodává, že „v žádném okamžiku během těchto událostí jsem neuvažoval o odstoupení nebo hledání útočiště, ani takový návrh nebyl učiněn žádnou osobou nebo stranou“.

Asad naznačil, že jeho pozice prezidenta se stala „bezpředmětnou“ poté, co zemi ovládli „teroristé“. „Když stát padne do rukou terorismu a zmizí možnost smysluplně přispívat, jakákoli pozice ztrácí smysl.“

Prezident zmizel

Když syrská města a provincie v rychlém sledu padly do rukou povstalců vedených islamistickou militantní skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS), Asad nebyl nikde k vidění. Množily se spekulace, že uprchl ze země, protože ani jeho premiér se s ním během vpádu povstalců do Damašku nedokázal spojit.

Asad a jeho rodina přijeli do Moskvy poté, co jim byl v Rusku udělen azyl z důvodů, které státní média vysvětlila jako „humanitární“.  V noci na 8. prosince to uvedl oficiální zdroj v Rusku pro CNN. Oficiálně to však potvrzeno nebylo.

Kreml minulou středu informoval, že zajištění bezpečnosti ruských vojenských základen a diplomatických misí v Sýrii má „prvořadý význam“. Poznamenal, že Moskva udržuje s novým vedením v Damašku kontakt.

Reklama

Doporučujeme

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyen

Designovaný český premiér Andrej Babiš přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen od svého současného jmenování do funkce. Přivítala ho v budově komise, pouze si podali ruce, společně se vyfotili a odešli na jednání.

Fed snížil úrokové sazby, naznačuje však pauzu ve zmírňování měnové politiky

Americký Federální rezervní systém (Fed) snížil základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta, jak očekávali analytici. Zároveň ale bankéři dali najevo, že by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky přerušit.

Ukrajina podnikla jeden z největších útoků na Rusko od začátku války

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nejméně 287 dronů vyslaných z Ukrajiny, oznámilo ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky války, kterou rozpoutalo Rusko, píše agentura AFP. V důsledku útoku byla dočasně uzavřena letiště v Moskvě.

Trump: Právě jsme u pobřeží Venezuely zabavili ropný tanker

Americké síly zabavily u pobřeží Venezuely ropný tanker plující pod falešnou vlajkou Guyany, oznámil prezident Donald Trump. Má jít o sankciované plavidlo, které dopravovalo ropu „nelegálním teroristickým organizacím“. Venezuela hovoří o pirátství.

Jennifer Lawrence a Josh Hutcherson se vrátí v Hunger Games prequelu Sunrise on the Reaping

Jennifer Lawrence a Josh Hutcherson se znovu vrátí do světa Panemu. V chystaném filmu The Hunger Games: Sunrise on the Reaping si znovu zahrají Katniss Everdeen a Peetu Mellarka v prequelu podle nové knihy Suzanne Collins. Pro fanoušky série to znamená návrat původní ústřední dvojice na velké plátno po více než deseti letech.

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu dnes schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.

Italská kuchyně získala status UNESCO

Itálie má nový důvod k oslavám. Její národní kuchyně se stala první gastronomickou tradicí na světě, kterou UNESCO uznala jako nehmotné kulturní dědictví. Rozhodnutí padlo po třech letech úsilí italského ministerstva zemědělství a má pomoci chránit originální recepty před napodobiteli.

Neutrální status otevřel Rusům a Bělorusům cestu do kvalifikace

Mezinárodní lyžařská federace FIS povolila prvním devíti sportovcům z Ruska a Běloruska návrat do kvalifikací na zimní olympiádu v Itálii. Zákaz startu platil od roku 2022. Zlom přinesl až verdikt sportovní arbitráže CAS, který otevřel cestu k návratu pod neutrálním statusem.

Nové hodnocení The Economist posílá Slovensko mezi nejslabší ekonomiky

Nový žebříček The Economist ukázal velké rozdíly mezi vyspělými ekonomikami. Zatímco jih Evropy zažil další silný rok a Česko i Polsko si polepšily, Slovensko skončilo mezi posledními posledními. Důvodem jsou slabé ekonomické výsledky, přetrvávající inflace a malý zájem investorů.

Nobelovu cenu za mír převzala dcera Machado

Nobelovu cenu za mír, kterou letos obdržela venezuelská opoziční představitelka María Corina Machado, dnes v Oslu převzala v zastoupení její dcera Ana Corina Sosa, píší tiskové agentury. Ta poté pronesla tradiční přednášku laureátů místo nepřítomné matky. Přednáška je dostupná na webových stránkách Nobelova institutu.

Ve čtvrtek se sejdou lídři koalice ochotných, poté se chystá další schůzka

Ve čtvrtek se uskuteční virtuální jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Už v pondělí se v Londýně sešli britský premiér Keir Starmer, Macron a německý kancléř Friedrich Merz s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby projednali evropský návrh k podobě amerického mírového plánu pro Ukrajinu.

KOMENTÁŘ: Centrální banka USA znovu hýbe zemí. Proč investory fascinují úrokové sazby?

Bankéři, investoři, správci fondů, šéfové amerických firem – ti všichni budou v týdnu sledovat, jakým způsobem rozhodne centrální banka USA o dalším vývoji úrokových sazeb. Očekává se totiž další snížení. Proč investoři rozhodnutí Fedu tolik prožívají?

SpaceX chce v rámci vstupu na burzu získat přes 30 miliard dolarů

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska hodlá v příštím roce v rámci vstupu na burzu získat více než 30 miliard dolarů (zhruba 625 miliard Kč). S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg. Vstup firmy SpaceX na burzu by se tak mohl stát největší primární veřejnou nabídkou akcií (IPO) v historii.

Rakouská vláda jedná o osudu hraničních kontrol, týkají se i Česka

Rakouská vláda by brzy mohla představit nový koncept ostrahy hranic, který by ukončil stávající hraniční kontroly týkající se mimo jiné i Česka nebo Slovenska. Dnes o tom informoval list Kronen Zeitung, podle kterého takovou možnost tvrdě kritizuje burgenlandský hejtman Hans Peter Doskozil. Podle něj by to byla hrubá nezodpovědnost, jejíž následky by dolehly především na jeho spolkovou zemi. Vládní koalici lidoveckého kancléře Christiana Stockera rovněž vyčítá, že ho k nynějšímu jednání o osudu kontrol nepřizvala.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama