Z posměšků kvůli neúspěchu na olympijských hrách prý měla deprese, a tak se dala raději na pornobranži, kde si vydělala i téměř dvě stě tisíc za den. Později všem vyrazila dech, když se ke snowboardingu vrátila a vyhrála zlato.
Jak je vidět, ve světě sportu je možné všechno. Dnes čtyřiatřicetiletá Melo Imai pocházející ze Suminoe Ward v japonské Ósace chtěla prorazit ve snowboardu. Povedlo se jí dostat až na Olympijské hry v italském Turíně v roce 2006, kde soutěžila na U-rampě. Bylo jí tehdy osmnáct. Její výsledky však nebyly dostačující, a tak skončila jako poslední. Japonská média si ji poté měla řádně vychutnat. Údajně ji zesměšňovala za to, že je poslední. Imai poté dokonce tvrdila, že jí neúnosná kritika způsobila vážné psychické problémy a trpěla kvůli tomu depresemi, píše online magazín Daily Star.
V obavách, že by na závodech opět pohořela a byla za to pranýřována, raději zimního sportu nechala
Po hrách už si na „prkno“ nestoupla. Sportovní kariéru vyměnila za zcela nečekaný obor – pornoprůmysl. I když se k tomu dostala po krůčkách. Šla dělat hostesku do baru a později ve snaze vydělat peníze pro své děti poskytovala sexuální služby. Mezi lety 2010 až 2012 se Melo dvakrát vdala, dvakrát rozvedla a porodila dvě děti. Posléze začala točit erotické filmy.
V letech 2014 až 2016 se objevila ve více než desítce porno videích na DVD. V roce 2017 pak ‚zazářila‘ v hardcore pornografii s názvem, který poukazuje na její kladný vztah ke sněhové pokrývce, Snow Drop and Snow Out. „Po olympijských hrách jsem vydělávala tolik jako prezident společnosti a někdy jsem šla na párty do hostitelského klubu a vydělala si 193 000 za jedinou noc,“ řekla podle Daily Star Imai.
O to více šokovala oznámením, že se chce vrátit ke snowboardingu. Zatoužila si opět zazávodit na olympijských hrách, a tak se zapsala do japonského zimního olympijského týmu pro hry v Pchjongčchangu 2018. Tentokrát uspěla obdivuhodně.
Pryč byly minulé neúspěchy. Na třicáté páté japonské snowboardingové soutěži vyhrála zlato. Hříčkou příběhu je, že se jí to podařilo prý po pouhých čtyřech dnech tréninku. Japonka nejspíš plně vděčí silné genetické výbavě. Její otec Takashi Narita je trenér snowboardingu a jeden z jejích bratrů, Dame Narita, také závodil profesionálně. Kromě sportovního talentu však sportovkyni nelze upřít, že se opravdu ničeho nebojí a dovede si poradit v každé situaci.
