Obyvatelé Bonaire a Greenpeace žalují nizozemský stát za nedostatečnou ochranu před klimatickou krizí. Ostrov se kvůli suchu, horku a stoupající hladině moře ocitl v první linii klimatického boje.
Na první pohled idylický karibský ostrov. Ve skutečnosti místo, kde se dopady klimatické změny stávají každodenní realitou. Bonaire, ostrov náležící Nizozemsku, se kvůli rostoucím teplotám, suchu a stoupajícímu moři rozhodla jednat.
Osm místních obyvatel spolu s Greenpeace podalo žalobu na nizozemský stát. Chtějí, aby vláda přijala účinnější opatření proti klimatické krizi a chránila ostrov před jejími dopady. Tvrdí, že současná opatření jsou nedostatečná a porušují jejich základní práva.
Klima dusí nejen přírodu, ale i práva obyvatel
Mezi žalobci jsou farmáři, učitelé i designéři. Vypovídají o domovech, které se kvůli extrémnímu horku mění v „betonové vězení“, a o prudkých lijácích, které zatápějí silnice. „Máme právo na budoucnost jako všichni ostatní,“ zaznělo v haagské soudní síni.
Podle Greenpeace až pětina ostrova může být do konce století pod vodou. Umírající korálové útesy i častější extrémy počasí ohrožují zdraví, ekonomiku i celkovou životaschopnost ostrova. Obyvatelé upozorňují, že na klimatické změně se téměř nepodíleli, přesto nesou její následky.
Residents of the Dutch-Caribbean told a court on Tuesday that climate change had made life on their island of Bonaire unbearably hot and dry and asked judges to order the Dutch state to cut greenhouse gases more quickly. https://t.co/PniwNjuOmk https://t.co/PniwNjuOmk
— Reuters Science News (@ReutersScience) October 7, 2025
Politika nestačí, přichází soud
Žaloba požaduje, aby Nizozemsko dosáhlo uhlíkové neutrality do roku 2040 – o deset let dříve, než plánuje vláda. Odkazuje se na verdikt Mezinárodního soudního dvora z července 2025, který státům ukládá povinnost jednat s maximální ambicí a chránit své občany.
Právníci nizozemského státu argumentují, že klimatická opatření už probíhají a že rozhodování o nich je věcí politiky, nikoli soudů. Podle žalobců však současná politika selhává a vytváří dvojí metr – jiný pro evropskou pevninu, jiný pro karibské části země.
Případ Bonaire vs. Nizozemsko testuje, jak vážně státy berou klimatické závazky i lidská práva. Verdikt haagského soudu by mohl nastavit nový standard klimatické odpovědnosti v rámci EU. Rozsudek se očekává koncem roku 2025 nebo začátkem 2026.
