-2.3 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
EkonomikaNový Zéland ponechá zavřené hranice pro cestovatele do dubna roku 2022

Nový Zéland ponechá zavřené hranice pro cestovatele do dubna roku 2022

Pro zahraniční cestovatele zůstanou hranice Nového Zélandu zavřené dalších pět měsíců. Otevřít by se podle středeční tiskové konference měly v dubnu příštího roku. V lednu ale budou do země moct přicestovat občané a rezidenti žijící v Austrálii. Měsíc poté pak vláda povolí vstup také Novozélanďanům žijícím po celém světě. Uvedl to server Al Jazeera a The Guardian.

Po zavedení jedněch z nejpřísnějších protiepidemických restrikcí na světě oznámila vláda Nového Zélandu postupné rozvolňování zákazu vstupu do země. Podle středeční tiskové konference budou moct zahraniční cestovatelé do země přiletět nejdříve na konci dubna příštího roku. Karanténa pro ně povinná nebude, budou se však muset prokázat povinným očkováním a negativním testem před i po příjezdu.

Naočkování občané a rezidenti Nového Zélandu žijící v Austrálii budou mít hranice otevřené od 16. ledna. Ostatním občanům pobývajícím ve zbytku světa povolí vláda příjezd od 13. února. Po příjezdu ale poputují do karantény. Od příštího roku však budou moct být izolace domácí, v současné době je totiž povinné je vykonat ve vládou zřizovaných zařízeních. Uvedl to server Al Jazeera.

V těchto vládních zařízeních je však poměrně málo drahých míst. Novozélanďané ze zahraničí se proto musí účastnit online loterie, která určí, zda se budou moct vrátit domů. „Rozvolňování po vlnách je nejbezpečnější přístup, který zaručuje, že máme risk šíření viru pod kontrolou,“ sdělil pak k oznámení médiím novozélandský ministr zdravotnictví Chris Hipkins.

Od konce dubna zůstanou hranice uzavřené pouze cestovatelům z rizikových zemí

Hranice Nového Zélandu jsou zavřené od začátku světové pandemie koronaviru, tedy více než rok a půl. „Uzavření našich hranic se stalo jedním z prvních kroků k udržení bezpečnosti naší země před koronavirem. Bude také jedním z posledních při postupném uvolňování,“ uvedl podle serveru The Guardian novozélandský ministr zdravotnictví.

Nový Zéland za pandemii nahlásil přes 10 tisíc případu nakažených a 40 úmrtí spojených s koronavirem. Obnovu po nejhorší fázi pandemie však pozastavilo šíření nakažlivější varianty koronaviru Delta. V říjnu pak premiérka Jacinda Ardern oznámila, že se chce posunout od strategie „nulového Covidu-19“, ke strategii „života s virem“.

V dubnu pak zůstanou hranice Nového Zélandu uzavřené pouze „rizikovým“ státům. V současnosti má tento status pouze Papua Nová Guinea. „Nakonec dosáhneme bodu, kdy se budou lidé moct pohybovat volně přes hranice bez potřeby sebe-izolace. Tak daleko ale ještě nejsme,“ okomentoval situaci tamní ministr zdravotnictví Chris Hipkins.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Cla, cla, cla. Trump graduje obchodní válku a v USA pořád neví, jestli může

Už je to rok, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a započal své celní tažení. I když prezident rozkazuje o uvalení dalších a dalších cel s velkou jistotou, soudy v USA stále nemají jasno o tom, jestli je to legální. Podle kritiků si Trump zákon ohýbá. Nejvyšší soud má ve věci rozhodnout brzy, teoreticky tento týden.

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama