Nově inaugurovaný tchajwanský prezident Lai Ching-te ve svém prvním projevu od nástupu do funkce v pondělí 20. května vyzval k míru a dobré vůli vůči Pekingu. Prezidentova výzva přichází v době, kdy Čína nadále zvyšuje vojenský a politický tlak na samosprávný ostrov.
Čtyřiašedesátiletý Lai oficiálně převzal úřad po Tsai Ing-wen, jejíž působení bylo poznamenáno prudkým zhoršením vztahů s Pekingem kvůli jeho nárokům na samosprávný ostrov. Vysoce postavený úředník, který si přál zůstat v anonymitě, informoval agenturu Reuters, že Lai by měl během svého funkčního období zachovat mírumilovný postoj vůči Pekingu.
As I was sworn in alongside Vice President @bikhim, I felt eager to undertake our new responsibilities & start working toward our goals. My commitment to steering #Taiwan toward a future defined by prosperity, peace, & even stronger democracy remains unwavering. pic.twitter.com/xPeiE7ve5v
— 賴清德Lai Ching-te (@ChingteLai) May 20, 2024
Čína, která si nárokuje demokratický Tchaj-wan jako součást svého území, již dříve označila Laie za „nebezpečného separatistu“, který přinese ostrovu „válku a úpadek“. Navzdory tomu Lai, přesvědčený obhájce tchajwanské demokracie, nedávno zmírnil svou rétoriku a zavázal se zachovat „status quo“ v Tchajwanské úžině, tedy zachovat suverenitu Tchaj-wanu, aniž by vyhlásil formální nezávislost.
Inaugurační ceremoniál se konal v budově prezidentského úřadu z dob japonské kolonie v Tchaj-peji, kde Lai a jeho zvolený viceprezident Hsiao Bi-khim složili přísahu. Lai i Hsiao jsou členy Demokratické pokrokové strany (DPP), která dlouhodobě prosazuje suverenitu Tchaj-wanu.
Laiův inaugurační projev, který pronesl před tisíci lidmi před prezidentským úřadem, byl pozorně sledován, protože naznačil, jak hodlá řešit citlivé vztahy Tchaj-peje s Pekingem. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnilo 51 mezinárodních delegací, včetně osmi hlav států z USA, Japonska a Kanady, které tak vyjádřily podporu tchajwanské demokracii.
Přestože má Tchaj-wan 12 oficiálních spojenců, stále mu chybí diplomatické uznání na světové scéně. Inauguraci provázela vystoupení více než tisícovky umělců, kteří předvedli tradiční opery a tance, a také letecká formace vzdušných sil, která pozdravila nového prezidenta.
Očekává se, že po vzoru svého předchůdce Lai zvýší výdaje na obranu a posílí vazby s demokratickými vládami, zejména s Washingtonem, který je pro zemi klíčovým partnerem a dodavatelem zbraní. Děje se tak v době, kdy Peking nadále hrozí použitím síly, aby Tchaj-wan dostal pod svou kontrolu, a čínský prezident Si Ťin-pching tvrdí, že „sjednocení“ je „nevyhnutelné“.
Před Laiovou inaugurací pekingský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu, který se zabývá otázkami napříč průlivem, přirovnal „nezávislost Tchaj-wanu a mír v průlivu“ k „vodě a ohni“, píše Guardian. Toto prohlášení přišlo v souvislosti s nárůstem počtu čínských vojenských letadel a námořních plavidel v okolí ostrova v týdnu před inaugurací.
Navzdory eskalaci napětí mnoho Tchajwanců více znepokojují domácí problémy, jako jsou prudce rostoucí ceny bydlení, zvyšující se tlak na životní náklady a stagnující mzdy. Lai vyjádřil zájem o obnovení komunikace s Čínou na vysoké úrovni, která byla přerušena v roce 2016, kdy se Tsai ujala moci. Odborníci však předpovídají, že tyto uvítací návrhy budou pravděpodobně odmítnuty.
DPP ztratila většinu v tchajpejském parlamentu, což by mohlo Laiovi ztížit prosazování jeho politiky.
