Nová technologie by měla umožnit, abyste bio rozložitelné plasty, které začalo mnoho firem využívat, mohli doma plně zkompostovat. Stojí za tím v plastech zabudované enzymy, díky kterým dojde k jejich úplnému rozložení, a to bez vzniku nechvalně proslulých mikroplastů. Informuje o tom server ScienceNews.
Mnoho firem a výrobců potravin začalo kvůli narůstajícímu problému s plasty přecházet na alternativní varianty jako jsou biologicky rozložitelné plasty. Objevují se však otázky, zdali jsou opravdu tak eko a rozložitelné. Díky nové technologii založené na zabudovaných enzymech by se ale mohly stát skutečně kompostovatelnými.
Nová studie publikovaná v Nature ukazuje, jak se vědcům povedlo docílit toho, že se tyto plasty ve standardním kompostu nebo čisté vodě z vodovodu za přispění tepla během několika dnů až týdnů rozpadnou.
„Biologická rozložitelnost se nerovná kompostovatelnosti,“ říká Ting Xu, vědecká pracovnice zabývající se polymery (hlavní složka plastů) na University of Califonia. Uvádí, že v kompostu na zahradě svých rodičů často najde kousky biologicky rozložitelného plastu.
Nová technologie by měla umožnit tyto plasty plně zkompostovat. Foto: Pixabay
Většina biologicky rozložitelných plastů jde navíc na skládky, kde nejsou vhodné podmínky pro jejich rozpad, takže se nerozkládají rychleji než běžné plasty.
Rozklad je pak běžně mnohdy doprovázen tvorbou mikroplastů, které jsou problémem po celém světě. Enzymy, jako je v přírodě se vyskytující lipáza, se totiž shlukují a náhodně stříhají molekulární řetězce plastů. To tak vede k jejich neúplnému rozkladu.
Zabudované enzymy a speciální složka
V rámci studie vědci vložili během výroby do plastů enzymy společně s další složkou, kterou Xu vyvinula. Ta zajistila, že se enzymy neshlukovaly a nerozpadaly. Enzymy poté popadly konce molekulárních řetězců plastů a přerušily každý článek řetězu a zabránily tak tvorbě mikroplastů. Server ScienceNews to přirovnává k pojídání špaget.
Přidání enzymů do plastů zpravidla výrobu prodražuje a zhoršuje jejich vlastnosti. Tyto enzymy však tvoří jen 0,02 procenta hmotnosti plastu a plasty jsou stejně silné a pružné jako ty, které se obvykle používají v taškách na potraviny.
Tým Xu se však ještě snaží překonat několik problémů. Technologie kupříkladu nefunguje na všech plastech, jelikož jejich molekulární struktury se liší.
