-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
EkonomikaNová britská premiérka Liz Truss oznámila plán na zlevnění energií. Stát by...

Nová britská premiérka Liz Truss oznámila plán na zlevnění energií. Stát by mohl až 150 miliard liber

Účty za energie v typické britské domácnosti v následujícím roce nepřesáhnou 2 500 liber. Při oznámení nového plánu na zlevnění energií to slíbila nová britská premiérka Liz Truss. Velká Británie se snaží vyhnout scénáři, kdy si lidé nebudou moct kvůli zvyšujícím se cenám vyvolaným válkou na Ukrajině dovolit zaplatit elektřinu nebo plyn. Stát si však pravděpodobně půjčí až 150 miliard liber. Informoval o tom server BBC a CNN.

Ve Velké Británii by mohl od října účet za energie typický pro britskou domácnost vzrůst z 1 971 na 3 549 liber. Také z toho důvodu zahájila nová britská premiérka Liz Truss svůj úřad zveřejněním cílevědomého plánu týkajícího se právě cen plynu a elektřiny. „Snažíme se mířit na kořeny problému tak, abychom se ve stejné pozici už nikdy znovu neocitli,“ vzkázala obyvatelům Británie. Ulevit chce Truss od vysokých cen energií také britským podnikům.

Není dosud jasné, jak dlouho by měla podpora státu ve výši 150 miliard liber platit. Nejspíše si na ni však bude muset Velká Británie půjčit. Premiérka Liz Truss totiž odmítla zavést navýšení daní pro firmy dodávající plyn i elektřinu. Prozatím nebere v úvahu ani zvýšení daně z příjmu. „Podle mě není správné přitěžovat společnostem investujícím v Británii ve chvíli, kdy potřebujeme, aby ekonomika rostla,“ okomentovala podle serveru CNN Business situaci Truss.

Stejně jako ostatní státy Evropy se i Velká Británie snaží zmírnit dopady zdražování cen energií, kvůli trvající válce na Ukrajině. Ke zdražování pak přispělo především rozhodnutí Ruska utáhnout kohoutky plynovodu Nord Stream 1 vedoucího do Německa. Ruský prezident Vladimir Putin se tím snaží západním státům oplatit sankce uvalené na Rusko. Informoval o tom server BBC.

Podle britské centrální banky zamíří letos ekonomika Velká Británie do recese

Peníze si musí Velká Británie půjčit proto, aby mohla firmám dodávajícím energie kompenzovat rozdíl mezi cenou nabízenou zákazníkům na trhu a tou, za kterou plyn nebo elektřinu nakupují. Nová půjčka, slibované škrty na daních a extra výdaje za obranu přislíbené novou premiérkou by však mohly do budoucna odradit investory. Ti by mohli Británii začít vnímat jako příliš nespolehlivého partnera. Letos už například libra oproti americkému dolaru ztratila na hodnotě o 15 procent.

Banka Anglie rovněž oznámila, že Británie míří do recese. Není podle ní také jasné, co se stane po odstranění zastropování cen energií. Plán Liz Truss by však dle ní mohl snížit rostoucí ceny. Plán pak zahrnuje také pomoc podnikům, jejíž systém však bude o něco komplikovanější. V balíčku je pro byznysy vyhrazeno asi 60 miliard liber. Každá britská domácnost by také měla dostat jednorázový příspěvek ve výši 400 liber. Přislíbila ho ještě minulá vláda Borise Johnsona.

Reklama

Doporučujeme

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama