Královská švédská akademie věd vyhlašovala tento týden laureáty Nobelovy ceny. Každoročně udělované ocenění za zásadní vědecký výzkum v oblasti fyziky letos získali vědci Roger Penrose, Reinhard Genzel a vědkyně Andrea Ghez za výzkum černých děr.
Roger Penrose byl oceněn za objev, že utváření černých děr je přímým důsledkem obecné teorie relativity Alberta Einsteina. Ve svém důkazu použil důmyslné matematické metody. Penrose dostane polovinu ocenění a druhou získají německý astrofyzik Reinhard Genzel spolu s americkou astrofyzičkou Andreou Ghez za objev supermasivního kompaktního objektu ve středu naší galaxie. Všichni ale sdílejí objevy o společném tématu – černé díře.
„V lednu roku 1965, deset let po Einsteinově smrti, Roger Penrose dokázal, že se černé díry skutečně mohou utvářet, a podrobně je popsal. Jeho průkopnický článek je stále považován za nejvýznamnější příspěvek k obecné teorii relativity od Einsteinových dob,“ dodala akademie.
Andrea Ghez a Reinhard Genzel vyvinuli s použitím největších dalekohledů na světě metody, jak vidět skrz mraky mezihvězdného plynu a prachu do centra Mléčné dráhy. Poskytli doposud nejpřesvědčivější důkazy, že neviditelný a extrémně těžký objekt ovládá oběžné dráhy hvězd ve středu naší galaxie. Supermasivní černá díra je jediným aktuálně známým vysvětlením.
Je zde však stále mnoho otázek, které vyžadují odpovědi a motivují budoucí výzkum.
