-4.3 C
Czech
Pondělí 5. ledna 2026
Protext ČTKNepřekonatelnou překážkou je pro nás členství ANO ve Renew, uvedla Nerudová

Nepřekonatelnou překážkou je pro nás členství ANO ve Renew, uvedla Nerudová

Brusel – Dva nové české europoslance z hnutí Starostové a nezávislí (STAN) získala do svých řad frakce Evropské lidové strany (EPP), která je po volbách největší politickou skupinou v EP. Srdce je ovšem spíše táhlo k liberální frakci Renew Europe, uvedla v rozhovoru s ČTK a Českou televizí europoslankyně Danuše Nerudová. Nicméně nepřekonatelnou překážkou je pro ni i jejího stranického kolegu Jana Farského fakt, že v této skupině je i české hnutí ANO. Podle ní toto hnutí totiž reprezentuje přesně opačné postoje, než mají oni. Spolu s Nerudovou a Farským je v lidovecké frakci nově i Ondřej Kolář (TOP 09).

Jak poznamenala Nerudová, EPP je nyní největší frakcí, která v evropských volbách ještě posílila. „V rámci EPP si myslím, že budeme mít sílu, chceme ještě s kolegy ze Spolu vytvořit jednotnou českou delegaci, která bude mít pět členů, což je zhruba středně velká delegace v této frakci,“ dodala nová česká europoslankyně s tím, že tak budou mít možnost dostat se i do lepších výborů v EP.

Kromě výše zmíněných tří „nováčků“ jsou v lidovecké frakci ještě opětovně zvolení Luděk Niedermayer (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Spolupracovat ale chtějí čeští europoslanci i napříč frakcemi, například s Progresivním Slovenskem, které má šest mandátů a je nyní ve frakci Renew Europe (Obnova Evropy).

Nerudová řekla, že by se ráda stala členkou výboru EP pro životní prostředí (ENVI). „Ten bude projednávat většinu legislativy týkající se realizace Green Dealu, což se týká i průmyslu a dopadu na českou ekonomiku. Jako náhradník bych pak chtěla buď do výboru pro rozpočet (BUDG), nebo výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), protože tam se řeší zapojení mladé generace,“ uvedla europoslankyně. Právě rozdělení do výborů budou čeští zástupci řešit v příštích dnech a podle Nerudové by bylo ideální, aby „pokryli co nejvíce výborů“.

Ustavující schůze Evropského parlamentu začíná v úterý 16. července ve Štrasburku a je možné, že na ní budou europoslanci hlasovat už i o budoucím šéfovi či šéfce Evropské komise. Kandidátem EPP na tuto funkci je opětovně Ursula von der Leyenová. Danuše Nerudová ji podle svých slov podpoří.

Podporu současné šéfce unijní exekutivy vyjádří nejspíš i další nový český europoslanec Farský, zvolený rovněž za STAN. Vyjádřil k ní sice některé výhrady, nicméně nikdo kvalitnější podle něj v současné chvíli představen nebyl. „Můžu mít výhrady například k tomu, jakým způsobem někdy moc tlačila, třeba u Green Dealu, možná i více, než to bylo nutné. Na druhou straně ale byla v čele Evropské komise v době, kdy probíhal covid a bylo nutné držet pohromadě Evropu a najít společná řešení,“ uvedl český europoslanec. Von der Leyenová podle něj dokázala udržet „kompaktní Evropu“ i po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. „Z mého pohledu je tedy v tuto chvíli vhodnou kandidátkou,“ dodal.

Farský by rád podle svých slov „zakotvil“ ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), který se zabývá i obranným průmyslem, který bude v příštích letech velkým tématem. Další možnost je podle něj být i ve výboru pro regionální rozvoj (REGI) vzhledem k tomu, že se zabývá problematikou regionů, koheze či snižování rozdílů mezi jednotlivými oblastmi, což je pro jeho hnutí STAN důležité téma.

Pro své znovuzvolení si musí von der Leyenová zajistit v EP podporu nadpoloviční většiny, tedy získat nejméně 361 hlasů, což nemusí být jednoduché. Podle posledních údajů z EP má lidovecká frakce 189 mandátů, socialisté a demokraté (S&D) 136 mandátů a liberální Renew Europe 81 mandátů. Dohromady to je 406 křesel, nicméně odborníci odhadují, že zhruba deset procent europoslanců se vždy zdrží hlasování, nebo se nedostaví, což by znamenalo jen těsně okolo 360 hlasů. A to je málo. Bylo by pro ni tedy výhodnější, aby získala podporu i europoslanců z některé další frakce, v minulosti se objevily například spekulace, že by mohla získat hlasy z konzervativní pravicové frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), což se ale mnoha zástupcům socialistů a liberálů nelíbí.

Farský uvedl, že nyní nedokáže říct, zda by pro něj hlasy od ECR byly překážkou pro to, aby von der Leyenovou podpořil. „Nevím, čím by to bylo podmíněno, ve finále je to tajná volba, takže nakonec uvidíme, kolik bude debat o tom, kde se ty hlasy vzaly,“ uvedl český europoslanec s tím, že podobné debaty absolvoval i na půdě české poslanecké sněmovny. „Ty vyústily až k tomu, že se fotily hlasovací lístky, tak doufám, že tady takovou kulturu zavádět nebudeme. Politika je o vyjednávání, je to vždycky něco za něco,“ dodal.

O své práci i celkově činnosti Evropského parlamentu by chtěl Farský od začátku více informovat a jednotlivé problematiky více vysvětlovat. „Chci se soustředit na to, abychom o těch tématech informovali hned od první chvíle, aby to nebylo tak, že se tady něco roky dojednává, hledají se kompromisy, zapojují se data a fakta, a pak když to dorazí do České republiky, tak se všichni tváří, že to vidí poprvé a nemají s tím nic společného,“ uvedl europoslanec.

Třetí nový český zástupce v EPP Kolář se chce v EP věnovat podobné agendě jako v českém parlamentu, tedy zahraniční politice, lidským právům, omezování hybridních hrozeb i dezinformacím. Zajímal by ho zejména výbor pro zahraniční věci (AFET), jeho podvýbor SEDE, který řeší bezpečnost a obranu, a rovněž výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).

Strana TOP 09 podpořila von der Leyenovou již na kongresu EPP v březnu v Bukurešti, takže jak říká Kolář, „jestli se nestane nic extrémního, což neočekávám, tak ji podpoříme“.

V Evropském parlamentu v Bruselu už se za posledních pár dní podle svých slov rozkoukal a nebloudí. „Bludiště to je veliké, to je pravda, ale myslím si, že se zkušenostmi z malostranských kuloárů je člověk tak trochu zocelený, takže to jde celkem rychle,“ dodal Kolář.

Reklama

Doporučujeme

Identifikace obětí požáru v Crans-Montana skončila, těla se vracejí domů

Policie ve švýcarském kantonu Valais uvedla, že už identifikovala všech 116 lidí zraněných při požáru v baru Le Constellation v Crans-Montana. Oheň během silvestrovské party zabil 40 převážně mladých návštěvníků a první těla zahraničních obětí už míří domů.

Deset osob bylo shledáno vinnými z kyberšikany Brigitte Macron

Pařížský soud uznal vinnými deset lidí, kteří na internetu útočili na francouzskou první dámu Brigitte Macron a šířili o ní lživé příběhy. V centru kauzy stály výpady mířící na její pohlaví a sexualitu i jedovaté poznámky k věkovému rozdílu mezi ní a prezidentem Emmanuelem Macronem.

KOMENTÁŘ: Od Chevronu a Rheinmetallu po stříbro. Tyto investice probudilo zatčení Madura

Autoritářský vůdce Nicolás Maduro už místo Venezuely pobývá v newyorském Brooklynu, kam ho o víkendu transportovaly americké složky. Huronská akce rozvířila i finanční trhy. Dotkla se zejména komodit a akcií. Co přesně za růstem stojí?

Ceny drahých kovů po únosu Madura rostou

Ceny drahých kovů po sobotním americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Mandura vzrostly. Investoři se totiž obávají geopolitických rizik a investují do bezpečnějších aktiv, než je ropa. Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta a cena stříbra o 3,9 procenta. Ceny ropy se rozkolísaly.

Grónští politici odmítají americká vyjádření o připojení země k USA

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem "Brzy". Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.

EU vyzvala USA k respektování mezinárodního práva

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas vyzvala s odkazem na americký útok na Venezuelu ke klidu a zdrženlivosti. Prohlášení podpořily všechny členské státy kromě Maďarska. Jedná se o největší shodu unie, která je většinou v názorech a postojích roztříštěná. USA o víkendu svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Venezuelská viceprezidentka Rodríguez vyzvala Spojené státy ke spolupráci

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jde o první vstřícné gesto Rodríguezové vůči Washingtonu od soboty, kdy americké jednotky unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který má dnes stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním, včetně pašování drog do Spojených států.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně 12 lidí

Při protestech v Íránu, které začaly před týdnem, zemřelo již nejméně 12 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na státní média a údaje lidskoprávních organizací. Nové střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na demonstracích v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní.

Británie zpřísnila dohled nad krypto zisky kvůli daním

Od 1. ledna 2026 začala v Británii platit nová pravidla, která mají ztížit skrývání zisků z kryptoměn před daňovými úřady. Velké burzy a platformy musí u britských klientů sbírat kompletní záznamy o obchodech a předávat je správci daně včetně informací o daňové rezidenci uživatelů.

Při americké operaci na zadržení Madura zemřelo 32 Kubánců

Kubánské ministerstvo vnitra oznámilo, že při americké operaci v Caracasu, která skončila zadržením a odletem Nicoláse Madura, zemřelo 32 Kubánců nasazených v bezpečnostních složkách. Havana mluví o přímých bojích i bombardování a slibuje padlým státní pocty. Washington mezitím znovu otevřel otázku role Kuby v Madurově bezpečnostním aparátu.

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.

Rubio od Madurových nástupců čeká změny, posuzovat je USA budou podle výsledků

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.

Severní Korea odpálila balistické střely. Krátce před cestou jihokorejského prezidenta do Číny

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket z oblasti hlavního města Pchjongjangu směrem k moři u východního pobřeží. Informovala o tom jihokorejská armáda, podle níž šlo o první severokorejské raketové testy po zhruba dvou měsících.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama