7.5 C
Czech
Neděle 1. března 2026
Protext ČTKNepřekonatelnou překážkou je pro nás členství ANO ve Renew, uvedla Nerudová

Nepřekonatelnou překážkou je pro nás členství ANO ve Renew, uvedla Nerudová

Brusel – Dva nové české europoslance z hnutí Starostové a nezávislí (STAN) získala do svých řad frakce Evropské lidové strany (EPP), která je po volbách největší politickou skupinou v EP. Srdce je ovšem spíše táhlo k liberální frakci Renew Europe, uvedla v rozhovoru s ČTK a Českou televizí europoslankyně Danuše Nerudová. Nicméně nepřekonatelnou překážkou je pro ni i jejího stranického kolegu Jana Farského fakt, že v této skupině je i české hnutí ANO. Podle ní toto hnutí totiž reprezentuje přesně opačné postoje, než mají oni. Spolu s Nerudovou a Farským je v lidovecké frakci nově i Ondřej Kolář (TOP 09).

Jak poznamenala Nerudová, EPP je nyní největší frakcí, která v evropských volbách ještě posílila. „V rámci EPP si myslím, že budeme mít sílu, chceme ještě s kolegy ze Spolu vytvořit jednotnou českou delegaci, která bude mít pět členů, což je zhruba středně velká delegace v této frakci,“ dodala nová česká europoslankyně s tím, že tak budou mít možnost dostat se i do lepších výborů v EP.

Kromě výše zmíněných tří „nováčků“ jsou v lidovecké frakci ještě opětovně zvolení Luděk Niedermayer (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Spolupracovat ale chtějí čeští europoslanci i napříč frakcemi, například s Progresivním Slovenskem, které má šest mandátů a je nyní ve frakci Renew Europe (Obnova Evropy).

Nerudová řekla, že by se ráda stala členkou výboru EP pro životní prostředí (ENVI). „Ten bude projednávat většinu legislativy týkající se realizace Green Dealu, což se týká i průmyslu a dopadu na českou ekonomiku. Jako náhradník bych pak chtěla buď do výboru pro rozpočet (BUDG), nebo výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), protože tam se řeší zapojení mladé generace,“ uvedla europoslankyně. Právě rozdělení do výborů budou čeští zástupci řešit v příštích dnech a podle Nerudové by bylo ideální, aby „pokryli co nejvíce výborů“.

Ustavující schůze Evropského parlamentu začíná v úterý 16. července ve Štrasburku a je možné, že na ní budou europoslanci hlasovat už i o budoucím šéfovi či šéfce Evropské komise. Kandidátem EPP na tuto funkci je opětovně Ursula von der Leyenová. Danuše Nerudová ji podle svých slov podpoří.

Podporu současné šéfce unijní exekutivy vyjádří nejspíš i další nový český europoslanec Farský, zvolený rovněž za STAN. Vyjádřil k ní sice některé výhrady, nicméně nikdo kvalitnější podle něj v současné chvíli představen nebyl. „Můžu mít výhrady například k tomu, jakým způsobem někdy moc tlačila, třeba u Green Dealu, možná i více, než to bylo nutné. Na druhou straně ale byla v čele Evropské komise v době, kdy probíhal covid a bylo nutné držet pohromadě Evropu a najít společná řešení,“ uvedl český europoslanec. Von der Leyenová podle něj dokázala udržet „kompaktní Evropu“ i po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. „Z mého pohledu je tedy v tuto chvíli vhodnou kandidátkou,“ dodal.

Farský by rád podle svých slov „zakotvil“ ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), který se zabývá i obranným průmyslem, který bude v příštích letech velkým tématem. Další možnost je podle něj být i ve výboru pro regionální rozvoj (REGI) vzhledem k tomu, že se zabývá problematikou regionů, koheze či snižování rozdílů mezi jednotlivými oblastmi, což je pro jeho hnutí STAN důležité téma.

Pro své znovuzvolení si musí von der Leyenová zajistit v EP podporu nadpoloviční většiny, tedy získat nejméně 361 hlasů, což nemusí být jednoduché. Podle posledních údajů z EP má lidovecká frakce 189 mandátů, socialisté a demokraté (S&D) 136 mandátů a liberální Renew Europe 81 mandátů. Dohromady to je 406 křesel, nicméně odborníci odhadují, že zhruba deset procent europoslanců se vždy zdrží hlasování, nebo se nedostaví, což by znamenalo jen těsně okolo 360 hlasů. A to je málo. Bylo by pro ni tedy výhodnější, aby získala podporu i europoslanců z některé další frakce, v minulosti se objevily například spekulace, že by mohla získat hlasy z konzervativní pravicové frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), což se ale mnoha zástupcům socialistů a liberálů nelíbí.

Farský uvedl, že nyní nedokáže říct, zda by pro něj hlasy od ECR byly překážkou pro to, aby von der Leyenovou podpořil. „Nevím, čím by to bylo podmíněno, ve finále je to tajná volba, takže nakonec uvidíme, kolik bude debat o tom, kde se ty hlasy vzaly,“ uvedl český europoslanec s tím, že podobné debaty absolvoval i na půdě české poslanecké sněmovny. „Ty vyústily až k tomu, že se fotily hlasovací lístky, tak doufám, že tady takovou kulturu zavádět nebudeme. Politika je o vyjednávání, je to vždycky něco za něco,“ dodal.

O své práci i celkově činnosti Evropského parlamentu by chtěl Farský od začátku více informovat a jednotlivé problematiky více vysvětlovat. „Chci se soustředit na to, abychom o těch tématech informovali hned od první chvíle, aby to nebylo tak, že se tady něco roky dojednává, hledají se kompromisy, zapojují se data a fakta, a pak když to dorazí do České republiky, tak se všichni tváří, že to vidí poprvé a nemají s tím nic společného,“ uvedl europoslanec.

Třetí nový český zástupce v EPP Kolář se chce v EP věnovat podobné agendě jako v českém parlamentu, tedy zahraniční politice, lidským právům, omezování hybridních hrozeb i dezinformacím. Zajímal by ho zejména výbor pro zahraniční věci (AFET), jeho podvýbor SEDE, který řeší bezpečnost a obranu, a rovněž výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).

Strana TOP 09 podpořila von der Leyenovou již na kongresu EPP v březnu v Bukurešti, takže jak říká Kolář, „jestli se nestane nic extrémního, což neočekávám, tak ji podpoříme“.

V Evropském parlamentu v Bruselu už se za posledních pár dní podle svých slov rozkoukal a nebloudí. „Bludiště to je veliké, to je pravda, ale myslím si, že se zkušenostmi z malostranských kuloárů je člověk tak trochu zocelený, takže to jde celkem rychle,“ dodal Kolář.

Reklama

Doporučujeme

Íránský režim potvrdil smrt Chameneího a podle některých se blíží svému konci

Íránský teokratický režim dnes potvrdil smrt nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a podle některých západních představitelů se režim blíží svému konci. Teherán i další části více než 90milionové blízkovýchodní země nadále čelí úderům Spojených států a Izraele, v reakci na něž Írán útočí na Izrael a další země regionu. Jen v Izraeli si dnes tyto útoky vyžádaly devět mrtvých a desítky zraněných, od sobotního začátku úderů zemřeli také tři američtí vojáci. ČR je připravena vyslat okamžitě repatriační lety do Egypta pro Čechy, kteří jsou v Izraeli.

Útok USA a Izraele v Íránu zabil 43 členů bezpečnostních sil

Vzdušný úder USA a Izraele na budovu pohraniční stráže na západě Íránu dnes zabil 43 členů bezpečnostních složek a desítky lidí zranil. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na íránskou agenturu Mehr.

Íránský raketový útok v izraelském městě Bejt Šemeš zabil devět lidí

Nejméně devět lidí dnes zahynulo poté, co íránská raketa zasáhla synagogu a kryt v izraelském městě Bejt Šemeš, které leží západně od Jeruzaléma. Zraněných je několik desítek, píší izraelská média. Izraelská armáda zahájila vyšetřování, proč se jí raketu nepodařilo sestřelit.

Ukrajina a Rusko informují o obětech po vzájemných útocích

Čtyři lidé přišli dnes o život při ruském ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, další člověk byl zabit a čtyři zraněni při ruských útocích na sousední Dněpropetrovskou oblast, informovaly ukrajinské úřady. Rusové podle místních úřadů zaútočili také na Oděsu na jihu země a na Charkov na východě Ukrajiny. V Brjanské oblasti na západě Ruska ukrajinský dron při útoku na osobní auto zabil ženu, oznámil gubernátor Alexandr Bogomaz.

Rusko v únoru vypálilo proti Ukrajině nejvíce střel od začátku roku 2023

Rusko letos v únoru vypálilo proti Ukrajině více raket a střel než v kterémkoli jiném měsíci přinejmenším od začátku roku 2023, a to zejména při nočních útocích na energetickou síť, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů, které každý den zveřejňuje ukrajinské letectvo.

Nejméně devět lidí bylo zabito v Pákistánu, když dav vpadl na konzulát USA

Devět lidí bylo dnes zabito v Pákistánu, když stovky lidí napadly americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Nejméně 25 dalších osob utrpělo zranění při prudkých střetech s bezpečnostními silami; někteří jsou v kritickém stavu a počet obětí může ještě stoupnout. Dav rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura AP.

Belgie zadržela tanker z ruské stínové flotily, chystá se jej zabavit

Belgické speciální síly zadržely v Severním moři tanker z tzv. ruské stínové flotily obcházející sankce. Po připlutí do přístavu Brusel loď zabaví, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na členy belgické vlády. Belgický zásah ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Salač po děsivé nehodě v Thajsku dojel devatenáctý

Úvod závodu Moto2 ve Velké ceně Thajska poznamenala vážná havárie Davida Alonsa. Kolumbijec spadl přímo pod motocykl Filipa Salače a následně ho trefil ještě stroj Australana Senny Agiuse. Závod se několikrát zastavil červenými vlajkami a po restartu český jezdec dojel devatenáctý, vyhrál Manuel González.

Írán pokračuje v útocích na cíle v Izraeli a státech Perského zálivu

Írán dnes pokračuje v raketových útocích na cíle v Izraeli a státech Perského zálivu. Výbuchy se ozývají v Dubaji, Dauhá a Manámě, informovala agentura AP a zpravodajský server Al-Džazíra. Už dříve agentury informovaly, že se dnes poprvé stal terčem íránských dronů Omán.

Akcie Netflixu po ústupu z boje o Warner Bros. posílily

Bitva o Warner Bros. Discovery směřuje k vítězství Paramount Skydance poté, co Netflix odmítl dál přihazovat. Zatímco na trhu se řeší hlavně, kdo převezme jednu z největších hollywoodských značek, v zákulisí se rozplétají i důvody, proč se Netflix z rozjeté dražby stáhl.

Írán hlásí 108 mrtvých po zásahu dívčí školy v Minábu

V Minábu na jihu Íránu zemřelo podle íránských úřadů nejméně 108 lidí po zásahu dívčí školy. Incident přišel během vln úderů na íránské cíle, které vedou Spojené státy a Izrael, a Teherán zároveň hlásí stovky dalších obětí napříč zemí.

Teherán vyhlásil 40 dní smutku

Írán vyhlásil 40 dní státního smutku a k tomu sedm dnů veřejného volna po smrti nejvyššího vůdce Ajatolláha Alího Chameneího. V Teheránu se začaly scházet davy truchlících, stát mluví o mučednictví a slibuje pokračování jeho odkazu. Do toho pokračuje válka s USA a Izraelem a země řeší, kdo převezme řízení státu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama