-5.8 C
Czech
Středa 7. ledna 2026
Protext ČTKNepřekonatelnou překážkou je pro nás členství ANO ve Renew, uvedla Nerudová

Nepřekonatelnou překážkou je pro nás členství ANO ve Renew, uvedla Nerudová

Brusel – Dva nové české europoslance z hnutí Starostové a nezávislí (STAN) získala do svých řad frakce Evropské lidové strany (EPP), která je po volbách největší politickou skupinou v EP. Srdce je ovšem spíše táhlo k liberální frakci Renew Europe, uvedla v rozhovoru s ČTK a Českou televizí europoslankyně Danuše Nerudová. Nicméně nepřekonatelnou překážkou je pro ni i jejího stranického kolegu Jana Farského fakt, že v této skupině je i české hnutí ANO. Podle ní toto hnutí totiž reprezentuje přesně opačné postoje, než mají oni. Spolu s Nerudovou a Farským je v lidovecké frakci nově i Ondřej Kolář (TOP 09).

Jak poznamenala Nerudová, EPP je nyní největší frakcí, která v evropských volbách ještě posílila. „V rámci EPP si myslím, že budeme mít sílu, chceme ještě s kolegy ze Spolu vytvořit jednotnou českou delegaci, která bude mít pět členů, což je zhruba středně velká delegace v této frakci,“ dodala nová česká europoslankyně s tím, že tak budou mít možnost dostat se i do lepších výborů v EP.

Kromě výše zmíněných tří „nováčků“ jsou v lidovecké frakci ještě opětovně zvolení Luděk Niedermayer (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Spolupracovat ale chtějí čeští europoslanci i napříč frakcemi, například s Progresivním Slovenskem, které má šest mandátů a je nyní ve frakci Renew Europe (Obnova Evropy).

Nerudová řekla, že by se ráda stala členkou výboru EP pro životní prostředí (ENVI). „Ten bude projednávat většinu legislativy týkající se realizace Green Dealu, což se týká i průmyslu a dopadu na českou ekonomiku. Jako náhradník bych pak chtěla buď do výboru pro rozpočet (BUDG), nebo výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), protože tam se řeší zapojení mladé generace,“ uvedla europoslankyně. Právě rozdělení do výborů budou čeští zástupci řešit v příštích dnech a podle Nerudové by bylo ideální, aby „pokryli co nejvíce výborů“.

Ustavující schůze Evropského parlamentu začíná v úterý 16. července ve Štrasburku a je možné, že na ní budou europoslanci hlasovat už i o budoucím šéfovi či šéfce Evropské komise. Kandidátem EPP na tuto funkci je opětovně Ursula von der Leyenová. Danuše Nerudová ji podle svých slov podpoří.

Podporu současné šéfce unijní exekutivy vyjádří nejspíš i další nový český europoslanec Farský, zvolený rovněž za STAN. Vyjádřil k ní sice některé výhrady, nicméně nikdo kvalitnější podle něj v současné chvíli představen nebyl. „Můžu mít výhrady například k tomu, jakým způsobem někdy moc tlačila, třeba u Green Dealu, možná i více, než to bylo nutné. Na druhou straně ale byla v čele Evropské komise v době, kdy probíhal covid a bylo nutné držet pohromadě Evropu a najít společná řešení,“ uvedl český europoslanec. Von der Leyenová podle něj dokázala udržet „kompaktní Evropu“ i po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. „Z mého pohledu je tedy v tuto chvíli vhodnou kandidátkou,“ dodal.

Farský by rád podle svých slov „zakotvil“ ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), který se zabývá i obranným průmyslem, který bude v příštích letech velkým tématem. Další možnost je podle něj být i ve výboru pro regionální rozvoj (REGI) vzhledem k tomu, že se zabývá problematikou regionů, koheze či snižování rozdílů mezi jednotlivými oblastmi, což je pro jeho hnutí STAN důležité téma.

Pro své znovuzvolení si musí von der Leyenová zajistit v EP podporu nadpoloviční většiny, tedy získat nejméně 361 hlasů, což nemusí být jednoduché. Podle posledních údajů z EP má lidovecká frakce 189 mandátů, socialisté a demokraté (S&D) 136 mandátů a liberální Renew Europe 81 mandátů. Dohromady to je 406 křesel, nicméně odborníci odhadují, že zhruba deset procent europoslanců se vždy zdrží hlasování, nebo se nedostaví, což by znamenalo jen těsně okolo 360 hlasů. A to je málo. Bylo by pro ni tedy výhodnější, aby získala podporu i europoslanců z některé další frakce, v minulosti se objevily například spekulace, že by mohla získat hlasy z konzervativní pravicové frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), což se ale mnoha zástupcům socialistů a liberálů nelíbí.

Farský uvedl, že nyní nedokáže říct, zda by pro něj hlasy od ECR byly překážkou pro to, aby von der Leyenovou podpořil. „Nevím, čím by to bylo podmíněno, ve finále je to tajná volba, takže nakonec uvidíme, kolik bude debat o tom, kde se ty hlasy vzaly,“ uvedl český europoslanec s tím, že podobné debaty absolvoval i na půdě české poslanecké sněmovny. „Ty vyústily až k tomu, že se fotily hlasovací lístky, tak doufám, že tady takovou kulturu zavádět nebudeme. Politika je o vyjednávání, je to vždycky něco za něco,“ dodal.

O své práci i celkově činnosti Evropského parlamentu by chtěl Farský od začátku více informovat a jednotlivé problematiky více vysvětlovat. „Chci se soustředit na to, abychom o těch tématech informovali hned od první chvíle, aby to nebylo tak, že se tady něco roky dojednává, hledají se kompromisy, zapojují se data a fakta, a pak když to dorazí do České republiky, tak se všichni tváří, že to vidí poprvé a nemají s tím nic společného,“ uvedl europoslanec.

Třetí nový český zástupce v EPP Kolář se chce v EP věnovat podobné agendě jako v českém parlamentu, tedy zahraniční politice, lidským právům, omezování hybridních hrozeb i dezinformacím. Zajímal by ho zejména výbor pro zahraniční věci (AFET), jeho podvýbor SEDE, který řeší bezpečnost a obranu, a rovněž výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).

Strana TOP 09 podpořila von der Leyenovou již na kongresu EPP v březnu v Bukurešti, takže jak říká Kolář, „jestli se nestane nic extrémního, což neočekávám, tak ji podpoříme“.

V Evropském parlamentu v Bruselu už se za posledních pár dní podle svých slov rozkoukal a nebloudí. „Bludiště to je veliké, to je pravda, ale myslím si, že se zkušenostmi z malostranských kuloárů je člověk tak trochu zocelený, takže to jde celkem rychle,“ dodal Kolář.

Reklama

Doporučujeme

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Francie, Británie a Ukrajiny podepsali podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj dnešního jednání koalice ochotných v Paříži společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

Babiš: Muniční iniciativa může pokračovat, když ji budou financovat jiné státy

Peníze ze státního rozpočtu česká vláda na muniční iniciativu pro Ukrajinu dávat nebude, lze v ní ale pokračovat za podmínky, že ji budou financovat jiné státy. Po dnešním jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných to českým novinářům v Paříži řekl premiér Andrej Babiš.

Seriál Hannah Montana slaví 20 let. Miley Cyrus připomněla svou roli ikonickým účesem

Miley Cyrus se objevila na filmovém festivalu v Palm Springs s účesem, který okamžitě připomněl éru Hannah Montana. Zpěvačka zároveň potvrdila, že na plánech k 20. výročí seriálu se pracuje. Detaily si zatím nechává pro sebe. Fanoušci tak mohou jen čekat, kdy přijde další oznámení.

Rozmach umělé inteligence přináší větší zátěž pro životní prostředí

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí našeho života. Zároveň s její oblibou roste i ekologická stopa. Datová centra spotřebují stále víc energie a vody a bez jasných pravidel hrozí, že technologický boom zpomalí plnění klimatických cílů.

Ve Francii za zavřenými dveřmi soudí učitele tance, co zneužil desítky žen

Před soudem v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence stanul muž obviněný z dlouhodobého omamování a sexuálního zneužívání žen, přičemž některé z útoků si měl tajně natáčet. Proces, který začal za zavřenými dveřmi, patří k nejzávažnějším případům sexuálního násilí projednávaným ve Francii v posledních letech.

Papež Lev XIV. uzavřel svatý rok 2025

Zavřením Svaté brány v bazilice svatého Petra dnes papež Lev XIV. symbolicky ukončil svatý rok 2025. Do Říma během jubilea dorazily desítky milionů věřících a Vatikán už oznámil i termín dalšího mimořádného jubilea.

Nejnižší mzda v roce 2026 vzrostla na 22 400 korun

Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.

Izrael bombardoval Libanon, podle prezidenta ohrožuje zasedání komise o příměří

Izrael provedl další vzdušné útoky na jižní Libanon. V noci na dnešek bombardoval třípatrovou budovu ve třetím největším pobřežním městě Sidon, poblíž nemocnice Ráí. Libanonský prezident Joseph Aún útok odsoudil jako úmyslnou snahu Izraele zabránit zasedání výboru pro monitorování příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které se má uskutečnit tuto středu. Napsal to libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).

Machado ocenila útok USA na Venezuelu jako velký krok pro lidstvo a svobodu

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.

Trump slíbil přístup k venezuelskému ropnému bohatství a investoři na to slyší

Akcie energetických gigantů rostou po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Investoři jsou optimističtí, americký prezident Donald Trump totiž uvedl, že USA budou jihoamerickou zemi dočasně řídit, a že uvolní obrovské zásoby její ropy.

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.

Úřady v Rusku a na Ukrajině hlásí mrtvé a raněné po vzájemných dronových útocích

Jeden člověk přišel o život a dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruské Tverské oblasti, uvedl dnes úřad jejího gubernátora Vitalije Koroljova. Dva lidé zahynuli při náletech ukrajinských dronů v Belgorodské oblasti na západě Ruska, informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Tři mrtvé a sedm raněných si vyžádaly ruské útoky v ukrajinských regionech, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihovýchodě země.

Maduro si pro boj s USA najal právníka Juliana Assange

Zadržený venezuelský prezident Nicolás Maduro stanul před soudem. V New Yorku ho bude hájit právník, který roky vedl obranu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Případ otevírá otázky imunity hlav států, legality zásahu amerických sil i hranic americké jurisdikce.

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama