Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO. Informuje o tom agentura Reuters, The Guardian i další servery.
Evropské vlády reagují na výzvu Donalda Trumpa zdrženlivě až odmítavě. Americký prezident chtěl, aby spojenci vyslali lodě k zajištění průlivu Hormuz. Ten je klíčový pro světový obchod s ropou. Řada evropských lídrů ale odmítla, že by se jejich státy měly zapojit vojensky.
Německý kancléř Friedrich Merz vystoupil nezvykle přímo. Připustil, že Írán nesmí ohrožovat region, ale pochybuje o strategii války. „Dodnes neexistuje přesvědčivý plán, jak by tato operace mohla uspět.“ Zároveň dodal, že s Evropou neproběhly žádné konzultace.
Evropa se drží stranou
Postoj Berlína není ojedinělý. Francie i další státy odmítají přímé zapojení. „Nejsme stranou konfliktu,“ zaznělo z Paříže. Německý ministr obrany Boris Pistorius šel ještě dál: „Tohle není naše válka, nezačali jsme ji.“
Podobně mluví i Británie. Premiér Keir Starmer nechce, aby se země nechala vtáhnout do širšího konfliktu. Současně ale připouští, že je nutné hledat řešení pro bezpečný provoz v Hormuzském průlivu. Ten zajišťuje přibližně pětinu světových dodávek ropy.
Evropské státy zdůrazňují diplomacii. Itálie mluví jasně: „Diplomacie musí převládnout.“ Unijní ministři zároveň odmítli rozšířit námořní mise v regionu. Chybí podle nich jasný plán i shoda mezi spojenci.
French 🇫🇷 President Emmanuel Macron :
— Roshan Rai (@RoshanKrRaii) March 17, 2026
“France did not choose this war, we will not be joining it or helping Trump in opening Strait of Hormuz, our position is to defend our people and our interests, not attack anyone”
What a tight slap to Trump 👏🏻pic.twitter.com/ZQdqr9m0Rg
Napětí s USA i domácí odpor
Trump reagoval ostře. Spojence obvinil z chyby a kritizoval zejména Británii. Podle něj by země, které z průlivu profitují, měly přispět k jeho ochraně. Varoval také, že odmítání může mít důsledky pro budoucnost NATO.
Evropské vlády ale cítí silný tlak doma. Veřejnost válku většinou odmítá. V Británii se proti útokům staví téměř polovina lidí. Podobná čísla ukazují i průzkumy v Německu nebo ve Španělsku. Politici proto volí opatrnější kurz.
Napětí mezi Evropou a USA tím dál roste. Vztahy už zatěžují spory kvůli Ukrajině nebo obchodní cla. Někteří evropští lídři se obávají, že by konflikt mohl alianci ještě více oslabit.
Přesto se Evropa snaží jednat. Británie připravuje plán na zajištění plavby. Francie jedná o možné mezinárodní spolupráci bez přímé role USA. Klíčem má být deeskalace a dohody s dalšími partnery v regionu.
