Posádka první lodi s humanitárními zásobami, jež plula novým námořním koridorem z Kypru do Pásma Gazy, dokončila vykládání. Dnes ráno o tom informovala agentura AFP. Podle charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu zorganizovala, jde o 200 tun potravin. Vyplutí druhé lodi s 500 tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává dnes. Se shazováním zásob z letadel mezitím dnes začalo německé letectvo, informovala agentura DPA.
Humanitární operaci německého letectva dal zelenou ministr obrany Boris Pistorius už ve středu. Bundeswehr k tomuto účelu poskytl dva transportní letouny C-130 Hercules. Každý z nich dokáže přepravit až 18 tun nákladu, uvádí bundeswehr na svém webu společně s dalšími technickými podrobnostmi operace. Pomoc z letounů nad Gazou již shazují Jordánsko, Francie, USA nebo Egypt.
First aid supplies from Germany were dropped by parachute on Saturday over the embattled Gaza Strip as the German military starts its aid mission there.https://t.co/Kw9VWiWUIm
— dpa news agency (@dpa_intl) March 16, 2024
Gaza nemá funkční přístav, ve kterém by mohly kotvit těžké lodě, a tak posádka první lodi, která proplula humanitárním koridorem, využila provizorní molo a menší čluny, jimiž zásoby dopravila na břeh. Podle Josého Andrése, španělského šéfkuchaře a zakladatele WCK, šlo o ekvivalent zásob převezených 12 kamiony.
„Byla to zkouška, při níž jsme zjistili, že jsme schopni dovážet tisíc tun týdně. S dalšími zkušenostmi se zdokonalíme,“ uvedl Andrés na síti X.
Kypr je od Gazy po moři vzdálený asi 370 kilometrů. Na iniciativě se kromě Kypru podílela především Evropská unie, Spojené státy a Spojené arabské emiráty, které první zásilku z větší části financovaly. Stanice Al-Džazíra dnes informovala, že k projektu se hodlá připojit také Japonsko. Stanice se odvolává na prohlášení ministryně zahraničí Jóko Kamikawaové v japonských médiích.
O humanitárním námořním koridoru z Kypru se začalo jednat v listopadu, Izrael tuto možnost v zásadě schválil v prosinci, ale teprve nyní se plán začal realizovat. Přispěla k tomu americká vláda, která zesílila tlak na izraelské vedení kvůli zhoršující se humanitární krizi v Pásmu Gazy, kde podle místních úřadů zemřelo už nejméně 20 dětí kvůli podvýživě.
Příčinou humanitární krize v Pásmu Gazy je k dnešku 162. dnem pokračující válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, jenž Evropská unie či Spojené státy pokládají za teroristickou organizaci.
