Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry to dnes rádiu Deutschlandfunk řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. V Německu se v této souvislosti hovoří o možném vyslání vojáků na Ukrajinu k zajištění míru. Kancléř Friedrich Merz to nevyloučil, zásadně proti se staví levicová opozice.
„Nakonec bude třeba ukázat, že stojíme na straně Ukrajiny nejen slovy, ale i činy,“ řekl Wadephul, který je v současnosti na návštěvě Japonska. Bezpečnostní záruky by podle něj znamenaly, že smluvní strany Ukrajině pomohou, pokud ji Rusko znovu napadne. „A s tím je třeba počítat poté, co Rusko bez nouze a motivace Ukrajinu napadlo,“ dodal.
Wie beteiligt sich Deutschland an möglichen Sicherheitsgarantien für die #Ukraine nach einem möglichen Frieden?
— Patrick Diekmann (@patdiekmann) August 19, 2025
Nach etwas Verwirrung am Montag, erklärt Außenminister Wadephul heute auf dem US-Marinestützpunkt im japanischen Yokosuka: pic.twitter.com/UlQC64W9H5
V souvislosti s bezpečnostními garancemi pro Ukrajinu se v Německu v posledních dnech rozhořela debata o možném vyslání německých vojáků na Ukrajinu, kde by v rámci mírových jednotek dohlíželi na dodržování příměří či míru. Wadephul ještě v pondělí o této možnosti mluvil skepticky a řekl, že by to bylo nad síly bundeswehru. Po pondělním jednání v Bílém domě ale už tuto možnost nevylučuje. Je podle něj o ní třeba mluvit s opozicí a rozhodnutí bude na poslancích Spolkového sněmu.
Vyslání německých vojáků do případných mírových jednotek na Ukrajině nevyloučil ani kancléř Friedrich Merz, který se účastnil schůzky evropských lídrů s Trumpem a Zelenským ve Washingtonu. Řekl, že je „příliš brzy na to dát konečnou odpověď“. Zároveň dodal, že je třeba o věci debatovat ve vládní koalici v Berlíně. Také on upozornil, že by bylo třeba, aby takové vyslání vojáků schválil Spolkový sněm.
O vyslání vojáků, kteří by dohlíželi na dodržování příměří na Ukrajině, v minulosti uvažovaly například Francie či Británie. Zapojení německých vojáků podpořil předseda obranného výboru Spolkového sněmu Thomas Röwekamp z vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Mediální skupině RND řekl, že považuje za pravděpodobné, že vojáci bundeswehru budou muset na Ukrajinu, pokud se podaří uzavřít mírovou smlouvu. Také jeho stranický kolega a expert na zahraniční politiku Roderich Kiesewetter uvedl, že Německo nemůže být lídrem „ze střední Evropy a samo se bránit angažmá na místě“.
Také mluvčí vládní sociální demokracie (SPD) pro zahraniční otázky Adis Ahmetović uvedl, že by se nemělo vyslání německých vojáků na Ukrajinu předem vylučovat. Poslanec Ralf Stegner, který patří k levicovému křídlu SPD, naopak vystoupil ostře proti. „Nasazení německých vojáků v tomto regionu je už z historických důvodů extrémně těžké,“ řekl.
Kategoricky proti vyslání vojáků bundeswehru na Ukrajinu je opoziční strana Levice. Podle jejího spolupředsedy Jana van Akena by hrozilo nebezpečí, že kvůli nedorozuměním či provokacím „dojde náhle k velké válce“. Debata o bezpečnostních zárukách podle něj nabrala „úplně špatný směr“. Ideální by podle van Akena bylo vyslat na Ukrajinu jednotky OSN.
