Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbu pro bezpečnost země představují rovněž islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí. Dnes to prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, když představovala výroční zprávu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka.
Šéf BfV Thomas Haldenwang prohlásil, že při hodnocení bezpečnostní situace v Německu v loňském roce nelze říci mnoho pozitivního.
Der aktuelle Verfassungsschutzbericht zeigt: In Deutschland gibt es mehr Extremisten, auch mehr gewaltbereite. Behördenchef Haldenwang warnt zudem vor einem „Brandbeschleuniger für Antisemitismus“. https://t.co/Jx5pkoUrvx
— FAZ Politik (@FAZ_Politik) June 18, 2024
„Naši demokracii musíme aktivně bránit. Je sice silná, ale pod značným tlakem,“ řekla hned na úvod Faeserová. „Bezpečnostní situace zůstává napjatá. Brutální ruský útok na Ukrajinu nadále ohrožuje bezpečnostní uspořádání Evropy. A strašlivá eskalace na Blízkém východě po teroristickém útoku (palestinského radikálního hnutí) Hamásu na Izrael má bohužel dopady i pro nás.“ uvedla.
Vedle sabotážních snah ruského režimu Faeserová zmínila i kybernetické a dezinformační kampaně vedené kromě Ruska také z Číny. „Na naší podpoře Ukrajiny se ale nic nemění,“ ujistila. Pokud jde o případy antisemitismu v Německu, jejich nárůst od loňského říjnového útoku Hamásu na Izrael je podle ministryně dramatický. Uvedla, že se výrazně zvýšily také aktivity islámských radikálů.
„Nebezpečí teroristického útoku se od té doby zvýšilo,“ prohlásil Haldenwang. Připomněl, že propalestinské skupiny v ulicích německých měst otevřeně oslavovaly útok Hamásu na izraelské civilisty.
Německé bezpečnostní úřady podle Faeserové situaci pozorně sledují. Ministryně rovněž řekla, že proti islamistům, jejichž počet je v zemi vyčíslen na 27.200 lidí, je třeba rázně zakročit. „Ti bez německého pasu musí být rychle deportováni a ti s německým pasem musí čelit právním následkům,“ řekla.
V minulých letech kontrarozvědka pravidelně označovala pravicový extremismus za největší nebezpečí pro německou demokracii, což nadále platí. Počet příznivců krajní pravice se rok od roku zvyšuje, v roce 2022 jich kontrarozvědka v 84milionovém Německu evidovala 38.800, loni pak 40.600. Na 14.500 z nich je podle kontrarozvědky připraveno uchýlit se k násilí. O 500 na 37.000 lidí se rozrostl také tábor krajní levice.
Kontrarozvědka za loňský rok zaznamenala 39.433 extremistických trestných činů, což je dosavadní maximum. V roce 2022 německé úřady evidovaly 35.452 takových činů. Pokud jde o antisemitské činy, tak jen za loňský říjen jich kontrarozvědka eviduje 1342, ve stejném měsíci v roce 2022 jich přitom bylo 208.
Českou republiku zpráva kontrarozvědky zmiňuje jednou, a to v souvislosti s akcí saské krajně pravicové strany Freie Sachsen (Svobodní Sasové), jejíž příznivci loni v říjnu na protest proti migraci symbolicky uzavřeli hraniční přechod Schmilka/Hřensko.
Ve výčtu krajně pravicového stranického spektra zařadila kontrarozvědka také parlamentní Alternativu pro Německo (AfD), kterou vede jako podezřelou z extremismu. Stejným způsobem BfV sleduje i mládežnickou organizaci AfD.
