Ekonomika Německa ve druhém čtvrtletí podle oficiálních údajů stagnovala a dle ekonomů se letos propadne. Země doplatila na přílišnou závislost na ruském zemním plynu, vysoké úrokové sazby v Evropě a pomalé ekonomické oživení Číny. Informovaly o tom servery Deutsche Welle a Euronews.
Německo se potýká s ekonomickou stagnací. Podle oficiálních údajů Spolkového statistického úřadu vykázal tamní hrubý domácí produkt (HDP) mezi letošním dubnem a červnem nulový růst, uvedla televize DW. To je pod očekáváním analytiků.
Ti odhadovali oživení o 0,3 procenta. V prvním letošním čtvrtletí se přitom největší evropská ekonomika propadla o 0,1 procenta a v posledním čtvrtletí roku loňského o 0,4 procenta. Německá inflace však v červenci zpomalila na 6,2 procenta z červnových 6,4 procenta.
Economists set a gloomier outlook for the coming months, as official data showed Germany’s GDP stayed flat in the three-month period between April and June. https://t.co/RfOSCFbruR
— DW News (@dwnews) July 28, 2023
Výhled Mezinárodního měnového fondu pro Německo na zbytek roku je chmurný. Očekává propad HDP o 0,3 procenta, přestože zbývající evropské ekonomiky porostou, i když jenom mírně, napsal web Euronews.
Německo doplatilo hlavně na závislost na ruském zemním plynu. Válka na Ukrajině vedla k výraznému omezení dodávek, což zvedlo ceny této komodity na celém kontinentu, ale hlavně v Německu.
Investice do obnovitelných zdrojů
Zvedlo to náklady za elektřinu pro domácnosti i výrobní závody a firmy. Čína je největším obchodním partnerem Německa. Oživení druhé největší ekonomiky světa je však po skončení pandemie covidu-19 pomalejší, než se očekávalo, což také na německou ekonomiku dopadá.
V německé ekonomice se odrazila i opatření Evropské centrální banky, která již devětkrát zvýšila úrokové sazby, čímž zasáhla stavební projekty. Ty jsou totiž závislé na půjčkách. Banka ve čtvrtek zvýšila hlavní sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta.
Depozitní sazbu zvýšila o čtvrt procentního bodu na rekordních 3,75 procenta. Inflace dosahuje v eurozóně 5,5 procenta. Stále se nachází nad dvouprocentním cílem banky, která si ponechala možnost úroky opět zvýšit, i když není jasné, zda tak skutečně učiní.
Německý vicekancléř a ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck přiznal, že výkon německé ekonomiky nebyl ve druhém čtvrtletí „uspokojivý“. Navrhnul zastropování cen energií v průmyslu.
Rovněž připomněl důležitost investicí do obnovitelných zdrojů energie. „Německo potřebuje cílený impuls pro investice a uvolnění prostoru pro náš energeticky náročný průmysl,“ prohlásil Habeck.
