Reklama
3.4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
EkonomikaNemá právo obcházet Kongres! Americké firmy podaly hromadnou žalobu na Trumpa kvůli...

Nemá právo obcházet Kongres! Americké firmy podaly hromadnou žalobu na Trumpa kvůli clům

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čelí zatím nejrozsáhlejší hromadné žalobě ze strany malých amerických podniků kvůli jeho clům, která jsou podle nich nelegální, přičemž americký prezident nemá právo je zavádět bez Kongresu. Tvrdí, že porušují ústavní limity výkonné moci. Informoval o tom server Business Insider.

Skupina Liberty Justice Center podala jménem desítek malých podniků z 38 amerických států žalobu u soudu pro mezinárodní obchod, v níž zpochybňuje Trumpovu pravomoc uvalovat cla, jak se mu zachce.

Zapojené společnosti patří do odvětví ohrožených obchodní válkou. Patří tam výrobci hraček, rybářských potřeb, oblečení pro cyklisty a vína, ale i instalatéři a další podniky, podle kterých jsou Trumpova cla nelegální.

Žaloba tvrdí, že šéf Bílého domu nemá pravomoc jednostranně uvalovat cla na dovoz vypočítaná jakoukoli metodikou nebo pouhým rozmarem.

Trump uvaluje tarify na základě Zákonu o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) ze 70. let. Ten se obvykle používal při zavádění sankcí během neobvyklých národních hrozeb. Trumpovi to umožňuje zdaňovat dovoz ze zahraničí bez nutnosti vyčkat na verdikt Kongresu.

Podle žaloby se však může odvolávat na tuto legislativu pouze v případě vyhlášení národního stavu nouze uprostřed nějaké vážné hrozby pro národní bezpečnost, zahraniční politiku nebo ekonomiku Spojených států.

Kongres prostě nelze obcházet

Obchodní deficity, které existují celá desetiletí a jsou běžným jevem ve volném obchodu, podle žaloby nejsou hrozba pro národní bezpečnost ani americkou ekonomiku.

„Schodek obchodní bilance máme v podstatě 50 let, takže to není žádná nouze a rozhodně to není nic neobvyklého,“ řekl Jeffrey Schwab, hlavní analytik Liberty Justice Center.

Žaloba také upozornila, že Trump zavádí cla i na státy se zanedbatelnou nebo žádnou obchodní bilancí. Legislativa IEEPA navíc nezmocňuje prezidenta k zavádění plošných tarifů – dokonce je vůbec nepovoluje. A i kdyby takovou pravomoc na hlavu státu rozšířila, šlo by o protiústavní přenesení moci Kongresu uvalovat cla na prezidenta.

Jinými slovy, Trump podle žaloby nemá právo obcházet v rozhodování o celní politice Kongres a jedná tak protiústavně. O tarifech by se mělo hlasovat v Kongresu.

Podniky z New Yorku, Utahu a dalších amerických států žalují konkrétně Trumpa, jeho ministra obchodu Howarda Lutnicka, úřadujícího komisaře pro cla a ochranu hranic Petera R. Florese a obchodního zástupce Jemiesona Greera. Jde již o třetí a zatím nejrozsáhlejší žalobu na Trumpovu administrativu kvůli clům.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama