I v extrémně suché poušti Atacama přežívají rozmanité formy života ukryté v půdě. Vědci nově zjistili, že zde prosperují mikroskopičtí červi, takzvaní hlísti, a jejich rozmanitost je větší, než se dosud předpokládalo. Výzkum ukazuje, že i v podmínkách téměř bez vody může vzniknout stabilní ekosystém.
Atacama patří k nejsušším místům na Zemi. Srážky jsou zde minimální, půda obsahuje vysoké množství solí a teploty výrazně kolísají. Přesto se vědcům podařilo v různých částech pouště najít pestré společenství půdních organismů.
Výzkumný tým analyzoval vzorky z šesti odlišných oblastí, od horských regionů přes solné pláně až po mlžné oázy. Zkoumal nejen druhovou rozmanitost, ale i způsoby rozmnožování a strukturu populací. Ukázalo se, že jednotlivé lokality hostí odlišné skupiny hlístů podle podmínek prostředí.
Důležitým faktorem je dostupnost vody. V oblastech s vyšší vlhkostí se objevuje více druhů, zatímco v nejsušších částech pouště je diverzita nižší. Rozdíly hraje i teplota a nadmořská výška, která ovlivňuje, jaké druhy dokážou přežít.
Zajímavým zjištěním je způsob rozmnožování. Ve vyšších nadmořských výškách se častěji objevují druhy, které se rozmnožují nepohlavně. Tento mechanismus jim může pomáhat přežít v extrémních podmínkách, kde je obtížné najít partnera.
Hlísti patří mezi klíčové organismy v půdě. Pomáhají regulovat bakterie, podílejí se na koloběhu živin a jsou důležitým ukazatelem zdraví ekosystému. Jejich přítomnost naznačuje, že i zdánlivě nehostinné prostředí může být biologicky aktivní.
Výsledky zároveň upozorňují na křehkost těchto systémů. V některých oblastech se objevují zjednodušené potravní řetězce, které mohou být citlivější na narušení. „V některých zkoumaných regionech naznačují zjednodušené potravní sítě, že tyto ekosystémy jsou už poškozené a mohou být náchylnější k narušení.“
Zjištění mají význam i pro výzkum dopadů klimatických změn. „S rostoucí globální suchostí, která zasahuje stále více regionů, nabývají tyto výsledky na významu.“ Lepší pochopení toho, jak organismy přežívají v extrémním suchu, může pomoci odhadnout budoucí vývoj ekosystémů v dalších částech světa.
