ZajímavostiNejmenší levhart na světě v horách Ománu bojuje o přežití

Nejmenší levhart na světě v horách Ománu bojuje o přežití

Ve výšinách přírodní rezervace Džabal Samhán balancuje nad propastí nejmenší z velkých kočkovitých šelem. Horská rezervace v jihoománské provincii Zufár se sice nachází nedaleko přístavního města Salála, je ale jako z jiného světa. Letní monzuny každý rok v působivé podívané promění poušť v záplavu zeleně a vodou zaplní vyschlá koryta řek i jezera. Hor se ale fenomén netýká. Rezervace zůstává suchá a nepřátelská – přitom právě tato oblast je domovem levharta arabského.

Z osmi žijících poddruhů levharta je ten arabský jeden z nejvzácnějších. Odhaduje se, že v přírodě žije méně než 200 dospělých jedinců, říká Urs Breitenmoser, spolupředseda skupiny specializované na kočkovité šelmy Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). I tento počet je ale nejistý. Data o těchto plachých tvorech, které mnohem častěji zaznamená fotopast než oko pozorovatele, lze získat jen s obtížemi.

Levharti kdysi žili po celém Arabském poloostrově, v současnosti se podle IUCN vyskytují jen v Ománu, Jemenu a Saúdské Arábii. Možná do jejich teritorií spadá i Izrael. V Saúdské Arábii ani Izraeli ho ale nikdo v nedávné době nespatřil. K prudkému úbytku levhartů arabských přispěl konflikt člověka s divokou přírodou, ztráta přirozeného prostředí a lov zvířat, které jsou levhartům kořistí.

Velké kočkovité šelmě proto hrozí vyhynutí. Na zajištění její budoucnosti pracují oddaní ochranáři přírody, kteří odmítají připustit, aby levharti v regionu sdíleli osud tamních lvů a gepardů.

V Ománu žije největší populace levhartů na arabských světě. V horských pásmech Džabal Samhán, Džabal Kará a Džabal Kamár v Zufáru žije okolo 50 dospělých jedinců, uvádí Hádíl Hikmaní z ománského státního úřadu pro životní prostředí. Největší jednolitá populace složená z 20 až 30 dospělých levhartů žije na rozloze 4500 kilometrů čtverečních v rezervaci Džabal Samhán.

„Jsou velmi plaší,“ říká Hikmaní, který naposledy viděl levharta naživo před dvěma lety. Teritorium šelmy může dosahovat rozlohy přes 150 kilometrů čtverečních a protože je v rezervaci sleduje jen 20 správců, zahlédnout levharta je vzácnost.

„Jediný způsob, jak tato zvířata studovat, je pomocí technologie, ať už jde o fotopast nebo odběr genetických vzorků (často z trusu),“ uvádí ochranář.

Ománští pastevci v minulosti levharty trávili, stříleli nebo je chytali do pastí, aby ochránili svůj dobytek. Zabití levharta nebo zvířete, kterými se živí, jako je například přímorožec arabský nebo gazela obecná, je v Ománu nelegální od roku 1976.

V současnosti je Omán ohledně ochrany levhartů arabských v průkopnické pozici. V roce 2014 tamní vláda spustila program, který farmářům kompenzuje dobytek, který padl levhartům za oběť. Strategie je to účinná, říká Hikmaní. Více se ale možná osvědčili osvětové programy, které mají změnit způsob, jakým lidé na levharty nahlížejí.

„Nechceme lidi trestat. Chceme s nimi na ochraně tohoto zvířete spolupracovat,“ dodal Hikmaní.

Ochranář je sám živoucím příkladem mezigeneračního posunu v názoru na ochranu přírody. Jeho otec je jedním z mála lidí, kteří v okolí Džabal Samhán stále pasou velbloudy. „Před 40 lety by neváhal levharta zastřelit. Teď jeho syn vede jedinou levhartí iniciativu,“ vysvětluje ochranář přírody v důchodu a někdejší poradce pro záležitosti životního prostředí v Maskatu Andrew Spalton.

V kontextu levharta arabského se dá opatrně hovořit o úspěchu. Populace, ačkoliv malá, je v podstatě stabilní a vykazuje znaky rozšiřování teritoria. Do Zufáru se vrací i potenciální kořist jako kozorožci a gazely. Hikmaní ale upozorňuje, že zajistit druhu budoucnost si vyžádá ještě hodně práce.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama