Věda a TechnikaNejhlubší vrt na světě může uvolnit téměř neomezený zdroj energie

Nejhlubší vrt na světě může uvolnit téměř neomezený zdroj energie

Společnost Quaise se chystá do povrchu Země s pomocí pokročilé technologie, která je součástí fúzních projektů, vyvrtat nejhlubší vrt v historii lidstva, aby získala přístup k téměř neomezenému zdroji geotermální energie. Tento zdroj může vyřešit energetickou krizi vzniklou v době pandemie a války na Ukrajině. Napsal o tom deník Express. 

V posledních letech svět vzhlíží k zelené energii. Do této kategorie spadá solární, větrná a jaderná energie. Společnost Quaise, spin-off Massachusettského technologického institutu (MIT) se sídlem v americkém městě Cambridge, však upozorňuje, že pod nohama máme jiný, téměř neomezený zdroj. 

Geotermální energie je tepelná energie uvnitř naší planety. Vysoká teplota jádra přiživuje rozpad radioaktivních prvků. Tam, kde je dostupné horko, je možné získat energii. Pokud bychom využili 0,1 procenta geotermální energie, pokryli bychom potřebu celého světa na 20 milionů let. 

Kvůli technologickému omezení však nebylo možné se k tomuto zdroji provrtat. V blízkosti zemského povrchu je k dispozici malé množství této energie. Jsou zapotřebí mnohem hlubší vrty. 

Lidstvu se podařilo vyhloubit vrt do maximální hloubky 12 289 metrů. Projekt ze 70. let Kola Superdeep Borehole však nebyl úspěšný. Práce zastavily příliš vysoké teploty v těchto hloubkách a nedostatek financí. 

Společnost Quaise založená v roce 2020 spustila ambiciózní projekt, v němž chce vrtat do hloubky 20 kilometrů. Podle informací deníku Express pro tyto účely získala celkem 63 milionů dolarů. 

Nejhlubší vrt k největšímu energetickému bohatství 

Řešení nabízí vrtání pomocí směrované energie, konkrétně gyrotronu, technologie odvozené z fúzního výzkumu. 

Gyrotron je druh maseru, tedy zařízení zesilujícího v tomto případě milimetrové elektromagnetické vlny s pomocí simulované emise záření. Jedná se o vynález z 60. let, který se od 70. let používá k zahřívání plazmatu pro fúzní reaktory. 

Dnes už ale existují gyrotrony generující megawattové paprsky, s nimiž se dá vrtat do Země efektivněji než s lasery. 

Firma může hloubky 20 kilometrů dosáhnout do několika měsíců. Očekává, že tam budou panovat teploty až 500 stupňů Celsia. V takových podmínkách se odpařuje veškerá kapalná napumpovaná voda. Vzniká takzvaná superkritická voda, z níž geotermální elektrárny získají energii. 

Quaise v současné době vyrábějí prototypy zařízení schopné nasazení v terénu. V provozu mají být do roku 2024. Pouze o dva roky později chtějí spustit zvětšenou verzi o 100 megawattech. Cílem je kompletně přejít na tento typ energie do roku 2050.

K těžbě společnost chce využít vysloužilé uhelné elektrárny. První předělanou elektrárnu spustí v roce 2028. Následně tento proces bude možný po celém světě.

Doporučujeme

Ministerstvo zahraničí USA schválilo prodej protivzdušných zbraní na Ukrajinu

Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej zbraní protivzdušné obrany na Ukrajinu v objemu 2,68 miliardy dolarů (zhruba 57 miliard korun). Diplomacie to oznámila v prohlášení s tím, že nákup by Ukrajina financovala s pomocí evropských příspěvků a amerického grantového a půjčkového programu FMF. Výdaje přes FMF by se v takovém případě započítaly jako americký příspěvek do rekonstrukčního a investičního fondu, na jehož vzniku se Washington s Kyjevem dohodly při uzavření smlouvy o využívání ukrajinského nerostného bohatství.

Kouř a plameny u letiště v Rijádu způsobila hořící palivová nádrž

Poblíž letiště v Rijádu jsou vidět plameny a hustý oblak černého kouře, řekli agentuře AFP dva obyvatelé hlavního města Saúdské Arábie. Vláda se podle agentur zatím k situaci nevyjádřila. Server Flightradar24 uvádí, že mezinárodní letiště čelí významnému narušení provozu. Reportér AFP později uvedl, že u letiště hořela palivová nádrž saúdskoarabské ropné společnosti Aramco.

Naomi Watts převezme v San Sebastiánu cenu za přínos filmu

Naomi Watts dnes večer převezme jednu z nejvýznamnějších cen Mezinárodního filmového festivalu v San Sebastiánu. Herečka a producentka získá cenu Donostia za svou dosavadní kariéru. Součástí slavnostního večera bude také projekce jejího nového filmu The Housewife.

Systém on-line hlasování v Moskvě čelí masivnímu útoku

Systém on-line hlasování v Moskvě je od noci pod masivním vnějším útokem, situace je ale pod kontrolou. Dnes to podle agentury TASS oznámila šéfka ruské volební komise Ella Pamfilov. Ta neupřesnila, kdo za útokem stojí.

Želvy opouštějí Erijské jezero před vrcholem toxických květů sinic

Samice želvy mapové během léta využívají otevřené vody Erijského jezera, ještě před vrcholem škodlivého květu sinic se ale přesouvají do přítoků a okolních mokřadů. Díky tomu se pravděpodobně vyhýbají období, kdy je riziko kontaktu s toxiny nejvyšší.

Případ Lindsay Clancy: Bezpochyby své děti záměrně zavraždila, prohlásil jeden z porotců

Jediný porotce, který v procesu s Lindsay Clancy odmítl většinový názor, uvedl, že „neměl žádné pochybnosti“ o její trestní odpovědnosti za smrt tří dětí. Soud v Massachusetts musel 4. září proces prohlásit za neplatný, protože dvanáctičlenná porota se po téměř 40 hodinách jednání nedokázala shodnout na jednomyslném verdiktu.

Francie posílí ochranu kritické infrastruktury. Macron varuje před ruskou hrozbou

Francie chce lépe chránit svou kritickou infrastrukturu před útoky dronů a kybernetickými hrozbami. Prezident Emmanuel Macron pověřil vládu přípravou nového plánu, který se má zaměřit také na citlivé objekty obranného průmyslu. Za jednu z hlavních hrozeb označil sílící ruské hybridní aktivity.

Tchaj-wan pořádal cvičení s raketami a drony, týden před summitem Trumpa a Siho

Na Tchaj-wanu se dnes konala vojenská cvičení s raketami a bezpilotními letouny, a to necelý týden před summitem amerického a čínského prezidenta ve Spojených státech, na němž se bude mimo jiné projednávat osud tohoto samosprávného ostrova. Napsala to agentura AP. Summit by se měl uskutečnit 24. září ve Washingtonu.

Po explozi bomby u mešity na severozápadě Pákistánu je 21 mrtvých a 80 zraněných

Nejméně 21 mrtvých a 80 zraněných si podle nové bilance vyžádal výbuch silné bomby u mešity na severozápadě Pákistánu, informovala agentura AP. Incident se stal v době, kdy v regionu prudce vzrostlo násilí a bezpečnostní složky bojují s ozbrojenci.

Ceny ropy třetí den v řadě klesají. Obavy o saúdské dodávky polevují

Ceny ropy v pátek třetí den za sebou klesaly, protože obavy z výpadků saúdských dodávek polevily. Nad zprávami o dalších útocích mezi Saúdskou Arábií a jemenskými Húsíi převážila naděje, že se více ropy dostane k odběratelům náhradními cestami.

USA schválily možný prodej F-35 Saúdské Arábii za 24,3 miliardy dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila možný prodej 48 stíhaček F-35 Saúdské Arábii za odhadovaných 24,3 miliardy dolarů. Rijád by jejich dodáním získal letouny, které na Blízkém východě dosud provozuje pouze Izrael. Obchod nicméně ještě může narazit v Kongresu.

Střelba ve škole na Filipínách. Nejméně tři mrtví a osm zraněných, šestnáctiletý útočník spáchal sebevraždu

Šestnáctiletý útočník v pátek zastřelil na střední škole na Filipínách dva studenty a dalších osm zranil. Následně podle místních úřadů spáchal sebevraždu. Jde už o třetí smrtelnou střelbu v areálu školy v zemi za poslední čtyři měsíce.

Kojotům se v Seattlu daří lépe než ve volné přírodě

Kojoti v Seattlu žijí v mnohem vyšší hustotě než v přírodních oblastech amerického státu Washington. Nová studie ukazuje, že město jim nabízí dostatek potravy, méně přirozených nepřátel a prostředí, kterému se dokázali překvapivě dobře přizpůsobit.

OSN: USA v Íránu zřejmě spáchaly válečné zločiny, Teherán zločiny proti lidskosti

Vyšetřovací mise Organizace spojených národů (OSN) má důvodné podezření, že Spojené státy při únorových útocích na školu a sportovní areál v Íránu spáchaly válečné zločiny. Ve stejné zprávě označila potlačování protivládních protestů íránskými úřady za zločiny proti lidskosti.

EU vyplatí Ukrajině 3,3 miliardy eur z půjčky, jsou určeny na zbraně a drony

Evropská komise dnes vyplatí 3,3 miliardy eur (80,2 miliardy Kč) z vojenské části půjčky na podporu Ukrajiny. Peníze jsou určeny na nákup raket a dronů a pomohou Ukrajině bránit její území a vzdušný prostor před pokračující ruskou agresí, uvedla komise v prohlášení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama