Demonstrace proti vládě vojenské junty v Myanmaru (Barmě) jsou čím dál tím krvavější. Sobotní střet protestujících s armádou byl zatím nejbrutálnější. Nejméně 91 lidí při něm bylo zabito a to včetně dětí, celkový počet mrtvých může ale vzrůst až ke stovce. Informuje o tom BBC a další servery.
Ačkoliv armáda tentokrát otevřeně varovala demonstranty, že proti nim tvrdě zakročí, lidé se v ulicích stejně sešli, aby opět protestovali proti vládě vojenské junty. Ta provedla 1. února v zemi převrat a zatkla demokraticky zvolené politiky, včetně premiérky Su Ťij, laureátky Nobelovy ceny míru.
Státní televize v pátek varovala, že demonstrující budou riskovat „kulku do hlavy a do zad“. Armáda posílili ozbrojence v ulicích, aby protestům zabránila.
Rodina truchlí nad ztrátou příbuzného, který byl zastřelen. Foto: Reuters 
Protesty v Rangúnu. Foto: Reuters 
Lidé před hořícími pneumatikami v Mandalay v Myanmaru. Foto: Reuters
„Střílí nás jako ptáky a kuřata, dokonce i u nás doma,“ řekl jeden z demonstrantů v centru města Myingyan agentuře Reuters. „I přesto budeme dál protestovat.“
Den hanby
Phil Robertson z asijské pobočky mezinárodní organizace Human Rights Watch označil scény ze sobotních demonstrací za „příšerné, barbarské, šokující a nepřijatelné“. „Tohle byl bezesporu ten nejkrvavější den,“ vyjádřil se pro BBC. 27. března se v Barmě slaví Den armády. „Byl to den hanby,“ uvedl doktor Sasa, mluvčí opozičního hnutí.
V největším městě Rangúnu se v sobotu střílelo i u amerického kulturního centra. Podle vyjádření ambasády USA však tyto střely nikoho nezranily.
Armáda střílela ostrými do protestujících v několika městech, včetně druhého největšího města Mandalay, kde demonstranti nosili vlajky strany Národní liga pro demokracii. Ta drtivě zvítězila v listopadových parlamentních volbách. Armáda však tyto volby označila za zmanipulované a údajně právě proto provedla v první únorový den v zemi puč.
V sobotu také v televizi vystoupil generál Min Aun Hlain, lídr vojenské junty. V proslovu slíbil, že v zemi uspořádá další volby, neřekl ale kdy. „Armáda chce ruku v ruce s celým národem střežit demokracii,“ řekl. „Násilí, které podkopává stabilitu a bezpečnost, je nepřijatelné,“ uvedl. Doplnil, že armáda musela převzít moc v zemi, protože vláda pod vedením Su Ťij porušovala zákon. Vojáci viní Su Ťij z korupce.
